Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Krkonoše (KK)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Další informace o celku

Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec  | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch

Zobrazeno 51 - 60 z 78 nalezených

09.11.2007 10:23:58 - Michal Holub

Nadcházející dny budou již ve znamení pravé zimy. Během pátku přešla přes Českou republiku od severozápadu studená fronta a za ní se o několik stupňů ochladilo.

Hranice sněžení se tak z 1300 m rázem posunula na 800 m a další pokles až na 500 m lze očekávat ještě dnes k večeru. Navíc je vzduch velmi vlhký a proto se můžeme těšit na novou sněhovou pokrývku v řádu decimetrů.

Je velmi pravděpodobné, že většina našich tisícovek bude už o tomto víkendu dobře dostupná na lyžích či sněžnicích.

Pěknou ukázku rychlé změny počasí lze nalézt na stránkách www.hydronet.cz.

Dva přiložené snímky jsou z dnešního rána a dělí je pouhých 70 minut. Na prvním, pořízeném v 7:15, je vidět Bukovec (HLV 373; 1005 m) a mokrá asfaltka na Jizerce. Aktuální teplota byla 2,5 stupně nad nulou. Druhý snímek téhož místa v 8:25 již kvůli hustému sněžení Bukovec neukazuje, teplota klesla o celé 3 stupně.

02.11.2007 08:30:51 - Jaromír Rážek

Pěší výlet z Rokytnice n/J k Harrachovým kamenům a zpět

V sekci Fotoreportáž z výletu Rokytnice - Harrachovy kameny nabízím přes třicet snímků zachycujících trasu Rokytnice nad Jizerou - Hoření domky - Dvoračky - úbočí Lysé hory a Kotle - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny - Dvoračky - Huťský potok - Rokytnice nad Jizerou.

Počasí přálo, takže během výletu bylo možno obdivovat zejména tisícovky Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Kotle.

Variantu části trasy nabízí také jiný výlet v sekci Výlety / Krkonoše / Po stopách Hanče a Vrbaty  (Horní Mísečky - Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) - Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) - Hančův pomník - Ambrožova vyhlídka - Labská bouda - Vosecká bouda - rozcestí Na pastvině - Krakonošova snídaně - Zadní Plech - Plešivec (HLV 108; 1210 m) - Zadní Plech - Lysá hora (HLV 35; 1344 m) - Kotelské sedlo - Růženčina zahrádka - Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) - Vrbatovo návrší - Zlaté návrší - Horní Mísečky).

31.10.2007 15:59:49 - Michal Holub

Správa Krkonošského národního parku chce koupit a následně zbourat Labskou boudu v Krkonoších, kterou její nynější majitel nabízí v současnosti prostřednictvím realitní kanceláře k prodeji za 43 milionů korun.   

Devítipodlažní Labská bouda vznikla po šesti letech výstavby v roce 1975 nedaleko místa původní vyhořelé Labské boudy. Objekt se nachází v I. zóně KRNAP a svým objemem výrazně ovlivňuje vzhled západních Krkonoš.

Dle Správy KRNAP se nyní nabízí jedinečná příležitost boudu odstranit a Správa parku proto již začala jednat s ministerstvem životního prostředí o financování koupě a zbourání boudy.

Detail Labské boudy na leteckém snímku.

30.10.2007 14:58:52 - Renáta Šašková

Ve Špindlerově Mlýně by mohl vzniknout nový obří lyžařský areál. Z podkladů zpracovaných trutnovským projekčním ateliérem Atip vyplývá, že základem nového uspořádání lyžařského areálu v okolí Špindlerova Mlýna se stane obří skiterminál, jenž vyroste hned za Labskou přehradou u vjezdu do střediska.

Skiterminál bude obsahovat třípodlažní parkovací dům přibližně pro 500 automobilů, samoobslužnou restauraci se 140 místy, restauraci s obsluhou s 88 místy, veřejné toalety i další nezbytné služby pro lyžaře včetně úschovny, prodejny sportovních potřeb či skiservisu.

Skiterminál bude současně dolní stanicí dvou nových osmimístných kabinových lanovek. Jedna z nich bude končit na Přední Planině (HLV 119; 1198 m) a druhá na Medvědíně (HLV 90; 1235 m). Z obou vrcholů by měly vést podle představ špindlerovských vlekařů zpět ke skiterminálu nové sjezdovky. Takové řešení by umožnilo snadný přechod ze svahů na Medvědíně na tratě ve Svatém Petru, aniž by si při něm lyžaři museli sundávat lyže z nohou. Dnes je možné z jednoho areálu do druhého přejet jen prostřednictvím skibusů.

Špindlerovská radnice na žádost Skiareálu nechává zpracovat změnu územního plánu, bez níž nelze lyžařský terminál postavit. Proti navrhované podobě nové koncepce lyžování v okolí Špindlerova Mlýna se však ostře staví Správa KRNAP, které vadí zejména plánované zásahy do III. zóny NP, zejména rozsáhlé kácení lesů na svazích Medvědína, které by bylo nezbytné pro vznik nových lanovek a sjezdovek.

Stávající situaci lyžařských tratí naleznete na turistické mapě okolí Špondlerova Mlýna.

25.10.2007 11:19:31 - Jindřich Preis

Nový vedlejší vrchol Vřesový vrch (Haida) v Krkonoších?

Zpřesňování a nové reedice map produkují změny a tak mohou přinášet i nové vrcholy do seznamu Tisícovek. To platí o vrcholu Vřesový vrch (Haida) ve východních Krkonoších pod Pomezními boudami.

Na digitalní mapě TOPO Czech v. 1.20 (Picodas Praha s.r.o. 2007) se na tomto vrcholu objevila zřetelně tisícimetrová vrstevnice s kótou 993 m n.m. jihovýchodně od ní. Stejnou vrstevnici jde dopočítat i na Turistické mapě KČT č. 22 (3. vydání, 2003), obdobně je umístěna i zmíněná kóta. Mapa Krkonoše turistický a lyžařský atlas 1:25 000 (Nakladatelství ROSY, Mělník, 2006, zpracovaná podle vojenských topografických map) zobrazuje na tomto vrchu také tisícimetrovou vrstevnici a vlastní vrchol umisťuje do ní s údajem 1002 m n.m. Na jiných internetově dostupných mapách je pozice vrcholu nezřetelná, s výjimkou mapy RZM10, kde je vrchol uveden jako kóta 998 m n.m., výše zmíněný geodetický bod 992,8 m n.m. též jihovýchodně a navíc je uvedena kóta v sedle 982 m n.m.

Z toho je zřejmé, že Vřesový vrch bude minimálně novým vedlejším vrcholem. V případě, že rozdíl mezi vrcholovým bodem a bodem v sedle podle mapy RZM10 je přesný, a nesprávná je pouze absolutní výška vrcholu, šlo by dokonce o nový hlavní vrchol. Tento předpoklad potvrzují tři vrstevnice po 5 m od vrcholu do sedla ve výše zmíněném atlase Krkonoš. V případě, že půjde o vedlejší vrchol, zůstává otázka jeho přiřazení k vrcholu hlavnímu – zřejmě by měl přináležet jako druhý VV k Tabuli (HLV 67; 1282 m). Přímým měřením v terénu, bohužel s výškově nekalibrovanou GPS (GPSmap 60CSx) a ve špatně přístupném a nepřehledném (zasněženém) terénu, jsem naměřil rozdíl 12 m, podle tlaku jsem nepřesáhl 975 m, GPS výška byla přesně 1000 m. Zůstává tak výzva pro přesnější zaměření v terénu i event. pro vyhledání v patřičných přesných a aktuálních mapových podkladech.

Přístup na vrchol je nyní nejpohodlnější po dřevařské svážnici, rozšířené po orkánu Kyril, od hájovny u silnice na Pomezní boudy – necelých 500 m. Orkán Kyril rozšířil vrcholovou paseku a na jižních svazích umožnil výhledy na okolní tisícovky.

Stanovisko Tisícovky.cz / Mgr. Michal Holub (odborný garant projektu)

Případ Vřesového vrchu je bezpochyby nezbytné detailně proměřit přímo v terénu. V tuto chvíli je však nejpravděpodobnější, že realitě odpovídá nejpřesnější nová RZM10 a vrchol (998 m n.m.) tudíž tisícovkou není.

Podklad DMU 25 je totéž co Topografická mapa AČR a zde vrstevnice 1000 m není. TOPO Czech pro Garmin je výsledkem digitálního modelu území (zdrojem je satelitní snímkování), nikoli reálného měření v terénu. Přesnost takovýchto vrstevnic je cca 5-10 m, ojediněle i menší. Jediným významným mapovým podkladem, kde je udávána výška Vřesového vrchu přes 1000 m, je tedy Atlas Krkonoš 1:25 000. Ze srovnání map 1:10 000 a 1:25 000 však z hlediska přesnosti výškopisu jednoznačně vychází lépe mapa RZM10 a Vřesový vrch tedy (zatím?) za tisícovku považovat nelze.

07.10.2007 13:30:13 - Jindřich Preis

Pohodový pěší výlet nad Harrachovem

Poměrně nenáročný výlet nabízí okruh z Harrachova přes Čertovu horu (HLV 330; 1021 m), Janovu skálu (HLV 382; 1002 m) a Janovu skálu - SZ vrchol (VV 382a; 1000 m).

Čertova hora (HLV 330; 1021 m) je z Harrachova přístupná dvěma sedačkovými lanovkami, mnohem zajímavější je však výstup po zelené značce přes a podél doskočiště dvou skokanských můstků - velkého a mamutího. Její část vede dokonce po schodišti pod tribunou a věží rozhodčích (lze obejít) a umožňuje vstup do jednoho ze startovacích oken mamutího můstku – pohled z tohoto okna dolů nutí v danou chvíli našlapovat jen velmi opatrně.

Závěrečných 0,5 km výstupu z rozcestí Pod Čertovou horou vede po modré značce po červené sjezdovce a nabízí panoramatický výhled na nižší vrcholy západních Krkonoš s Kořenovem v popředí a na Jizerské hory a Ještěd (HLV 344; 1012 m) na obzoru. Nejvyšší bod oblého vrcholu Čertovy hory je v lese mezi oběma lanovkami.

Pohodlná cesta téměř bez převýšení 2 km vede dále po modré značce a zpočátku též po modré sjezdovce, ze které je po několika desítkách metrů možno odskočit doprava na okraj lesa pro výhled na jihozápad. Cesta pak pokračuje spolu s červenou značkou po Krkonošské lyžařské magistrále jihovýchodním směrem. Po několika stech metrech je vpravo cca 70 m od cesty zřetelná Janova skála – SZ vrchol (VV 382a; 1000 m), kuželovitý vrcholek zakončený zdvojenou skalnatou formací, přístupný pouze terénem. Zato asi 300 m vzdálený hlavní vrchol Janova skála (HLV 382; 1002 m) je přístupný po široké značené cestě od východu a je tvořen pouze skaliskem s velmi omezeným výhledem, nicméně hezkým, na jinak vcelku rovném okolí. Vzhledově tak vypadá Janova skála – SZ vrchol „více jako tisícovka“ než popsaný hlavní vrchol a při měření v terénu jsem zaznamenal SZ vrchol o 5 m vyšší než vlastní hlavní vrchol. Nabízí se možnost toto pozorování zopakovat a tvrzení potvrdit či vyvrátit.

Vlastní výlet pak pokračuje na rozcestí nad Studenov (s penzionem), kde je možno odbočit zpět po žluté značce poměrně strmě dolů do Harrachova (Rýžoviště), anebo trasu téměř zdvojnásobit a pokračovat dále po červené na rozcestí Ručičky, kde je zajímavé si prohlédnout několik vícejazyčných informačních tabulí, věnovaných činnosti holandské nadace Face a jejím konkrétním aktivitám při obnově lesních porostů v Krkonoších. Zde je možno se i v zimě pohodlně vrátit po zeleně značené Krakonošově cestě do Harrachova přes Rýžoviště nebo pokračovat za dalšími Tisícovkami jinými směry.

Podobnou trasu lze absolvovat i na kole – viz výlet Čertova hora a Janova skála v internetové sekci Výlety / Krkonoše.

14.09.2007 22:19:35 - Jindřich Preis

Vrchol Mumlavské hory (VV 61b; 1217 m) (též Žlabského vrchu) je vcelku nezajímavá oblá plošina s omezenými výhledy na hranici s Polskem. Nicméně určité problémy vyvstávají s jeho přesnou lokalizací a přístupností.

V mapách není kóta buď vyznačena vůbec (KČT č. 22, 3. vyd. 2002) nebo je lokalizována různě. Koordináty v knize Tisícovky Čech, Moravy a Slezska pak na digitální TOPO mapě ČR vrchol lokalizují 180 m do Polska.

Podle pozorování v terénu se nejvyšší bod nachází na státní hranici, možná spíše několik metrů na polské straně, a to mezi hraničními kameny IV/46 a 46/1 (pomocí GPS zaměřeny koordináty N50 47 51.8 E15 28 11.8).

Dalším problémem je přístupnost vrcholu, který je umisťován do I. zóny KRNAP. Hranice této zóny jsou na různých mapách vyznačeny značně odlišně – nejpřesnější jsou zřejmě na mapovém serveru KRNAP (viz www.krnap.cz), kde je i vrchol hory přesně na státní hranici.

Informační tabule na hraniční stezce, umístěná na okraji I. zóny, nabádá k pohybu pouze na značených cestách. Státní hranice je velmi dobře značenou cestou v terénu i na mapě a tak pohyb po ní zřejmě neporušuje toto nařízení. Ale i tak státní hranice představuje i hranici I. zóny KRNAP a pohyb po ní není ani vstupem do vlastní zóny, ani mimo značenou cestu.

08.09.2007 13:39:24 - Jindřich Preis

Před třemi lety zpřístupnili nadšenci z albeřické základní organizace České speleologické společnosti podzemní prostory bývalých rudných dolů pod Sněžkou (HLV 1; 1603 m), v závěru Obřího dolu v místě bývalé boudy Kovárny (skutečná kovárna, která zajišťovala nástroje pro důlní činnost). V červenci a srpnu je možné se zúčastnit prohlídky s průvodcem. Součástí návštěvy asi 250 m důlního díla je i možnost si zkusit havířskou práci dobovými nástroji.

První zmínky o dolování v nitru Sněžky (HLV 1; 1603 m) jsou z 15. století, největší prosperity důl dosahoval kolem poloviny 19. století (měděné a arsenové rudy). V 50. letech minulého století zde probíhal rozsáhlý důlní průzkum ohledně polymetalických rud, zejména wolframu - tuto činnost připomínají haldy hlušiny na dně Obřího dolu.

Prohlídku je příjemné spojit s výstupem na Sněžku (HLV 1; 1603 m) Obřím dolem, zájemci by si měli rezervovat termín v informačním středisku v Peci pod Sněžkou.

Tematicky související článek byl otištěn na iDnes.cz v sekci O dolu Kovárna aneb do nitra Sněžky. Podrobnější informace je možno nalézt také na stránkách www.volny.cz/speleoalberice.

06.09.2007 17:48:40 - Petr Havránek

Dne 15. září 2007 uplyne 95 let (15.9.1912) od zahájení provozu historické vodárny, která zásobovala pitnou vodou vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Na přelomu 19. a 20. století prudce narostl počet turistů, navštěvujících Sněžku (HLV 1; 1603 m). Pitná voda tam byla nošena denně skupinou nosičů, kteří ji tam vynášeli ve dvacetilitrových dřevěných sudech. Proto nájemce Pruské a České boudy, Heinrich Pohl, požádal majitele bud, hraběte Rudolfa Czernin-Morzina o řešení situace. Hrabě nechal na JZ svahu Sněžky, v Rudné rokli zbudovat důmyslnou vodárnu.

Vodárna jímala vodu z Rudného potoka do tří nádrží. Část zadržené vody padala z výšky 150 metrů potrubím širokým 50 cm na Peltonovu turbínu. Turbína poháněla vertikální pístové čerpadlo a to čerpalo vodu 700 m dlouhým potrubím do výšky 392 m, do rezervoáru v podkroví České boudy na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Tento výškový rozdíl, tedy výtlač vody 392 m byl v roce 1912 nejvyšší v celé Evropě. Čerpadlo vodárny bylo schopné dopravit na vrchol Sněžky denně 3000 až 4000 litrů vody. Z objemu vody, načerpaného vodárnou z Rudného potoka, bylo 70% spotřebováno na pohon čerpadla a jen 30% zbylo na vlastní dopravu na vrchol Sněžky. V období nedostatku vody v potoce mohla vodárna k čerpání použít Dieselova motoru.

Vodárna nebyla po r. 1948 udržována a několikerým zamrznutím v roce 1957 pak byla téměř zničena. V roce 1995 byla vodárna ošetřena do současné podoby správou KRNAPu.

03.09.2007 23:54:31 - Petr Havránek

Dne 10. srpna 2007, na Svatého Vavřince, se tradiční pouti na vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) zúčastnil i prezident Václav Klaus se svými třemi vnoučaty. Na vrcholu nejvyšší české hory slavnostně otevřel novou budovu poštovny České pošty.

Původní stará poštovna byla na Sněžce (HLV 1; 1603 m) otevřena již 11. září 1899. Po obsazení Sudet v říjnu 1938 ji Němci zavřeli. Služby pošty byly obnoveny až v roce 1995, zasloužila se o to bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková.

Vznik nové budovy poštovny provázely bouřlivé diskuse. Architekti Martin Rajniš a Patrik Hoffman navrhli stavbu ze dřeva a skla, která stojí na místě původní České boudy. Je umístěna několik decimetrů nad terénem vrcholové plošiny, stojí na ocelových patkách. Ke kvádru budovy přiléhá válcovité točité schodiště propojující jednotlivá patra poštovny se střechou, která slouží jako vyhlídková terasa.

Budova poštovny byla po slavnostním otevření přístupna veřejnosti pouze jeden den, pak byla na několik týdnů opět uzavřena, aby mohly být dokončeny interiéry, hydraulicky uzavíratelné okenice i rozvody vody a elektřiny. V současné době proto nadále poštovna České pošty úřaduje ve dřevěné chatce bývalého kiosku ze třicátých let minulého století.

Další informace a fotografie, a to i z předchozího průběhu výstavby nové poštovny na Sněžce (HLV 1; 1603 m), naleznete v článcích uveřejněných již dříve na iDnes v sekcích Od dřevěnic k prosklenému kvádru a Sněžka bude navždy jiná, poštovna už stojí.

Zobrazeno 51 - 60 z 78 nalezených

Nahoru