Krkonoše (KK)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Další informace o celku

Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Zobrazeno 31 - 40 z 78 nalezených

Mapka vrcholu Struhadla, na které jsou 3 polohy vrcholu (zleva): 1. podle knížky Tisícovky, 2. podle mapy Topo Czech 2, 3. podle mého zaměření (přesnost signálu 3 m).

Mapka vrcholu Struhadla (HLV 380; 1002 m), na které jsou 3 polohy vrcholu (zleva): 1. podle knížky Tisícovky, 2. podle mapy Topo Czech 2, 3. podle mého zaměření (přesnost signálu 3 m).

Martin Matějka (březen 2009)

16.03.2009 02:09:20 - Martin Matějka

Upřesnění polohy a nadmořské výšky tisícovky Struhadlo

Při dnešním výstupu na Struhadlo (HLV 380; 1002 m) jsem zjistil, že na SSV okraji vrcholové plošiny (paseky) je zhruba čtyřmetrová skála, jejíž vrchol je podle všeho nejvyšším bodem Struhadla.

Podle mého Garmina Colorado 300 se tento nejvyšší bod nachází na souřadnicích 50°41.487' s.š., 15°35.974' v.d., tj. asi 30 m východně od dosud uváděných souřadnic, viz mapka. Přesnost signálu byla v tu chvíli 3 m.

Nadmořskou výšku změřilo Colorado na 1005 m n.m., což odpovídá i dosud uváděné výšce (1002) plus výšce skály (+4) mínus o něco nižší poloze paty skály (-1).

Mezi Lysou horou, Kotlem a Vlčím hřebenem ležící Dvoračky mění tvář - právě se staví další, větší budova.

Mezi Lysou horou (HLV 35; 1344 m), Kotlem (HLV 10; 1435 m) a Vlčím hřebenem (HLV 167; 1124 m) ležící Dvoračky mění tvář - právě se staví další, větší budova.

Tomáš Formánek (září 2006)

18.02.2009 13:26:06 - Tomáš Formánek

27. prosince 2008 zahájila provoz bouda Štumpovka na Dvoračkách, ležící pod Lysou horou (HLV 35; 1344 m) v závěru Vlčího hřebene (HLV 167; 1124 m). Jde o novostavbu postavenou na místě chaty, která byla menší sousedkou horské boudy Dvoračky. Ve svých posledních letech sloužila stará Štumpovka pouze jako ubytovací zařízení a vyhořela 23. června 1990.

Dnes se situace obrátila – Štumpovka je větší než Dvoračka, zdejší prostorná restaurace slouží i pasantnímu provozu, zatímco jídelna starší sousedky pouze ubytovaným hostům. Obě boudy mají jednoho vlastníka, pana Milana Starého.

Názory na staronovou boudu projektovanou jilemnickým architektem Jiřím Dobešem se jistě budou lišit, ale zdá se, že nová Štumpovka se brzy stane samozřejmou součástí horské enklávy, která je křižovatkou turistických cest v této části Krkonoš.

Více informací naleznete v článku Jiřího Dvořáka v časopise Krkonoše - Jizerské hory (2009/2 ).

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) ze sedla u Vrbatovy boudy.

Tomáš Tisovský (prosinec 2006)

14.01.2009 10:12:16 - Tomáš Formánek

Návrh nové zonace KRNAP

V nejnovějším čísle 2009/1 časopisu Krkonoše - Jizerské hory vyšel zajímavý článek "Návrh nové zonace KRNAP". Autor Radovan Vlček v něm shrnuje aktuální informace o připravované změně rozdělení KRNAP do jednotlivých zón a změny v pravidlech pro pohyb osob na území národního parku.

V současné době zaujímá I. zóna KRNAP 4503 ha (12,4 % území parku), II. zóna 3416 ha (9,4 % území parku). Dle zákona č. 114/1192 Sb. je vstup mimo značené cesty zakázán pouze v I. zónách NP, ale v KRNAP byl tento zákaz místní úpravou rozšířen i na II. zónu parku.

Jak poznamenává autor článku, toto rozšíření zákazu pohybu mimo značené cesty ve II. zóně KRNAP je dle názoru Správy "podepřeno kvalifikovanými právními výklady, ale z dnešního pohledu již legislativní oporu nenachází, a proto je v současné době pohyb pěších návštěvníků na území II. zón NP mimo značené cesty tolerován".

Připravovaná zonace NP ještě není definitivně schválena, v současné době probíhá její projednávání s dotčenými subjekty. Z dostupných informací však vyplývá, že I. zóna KRNAP by se měla přibližně rozšířit o území dnešní II. zóny a II. zóna by měla nově zahrnout část III. zóny. Zákaz vstupu mimo značené cesty však má nově platit již pouze v I. zóně NP.

Shrneme-li výše uvedené informace, dle návštěvního řádu KRNAP je v současné době zakázán pohyb mimo značené cesty v I. i II. zóně NP, ve II. zóně je však porušování tohoto zákazu pěšími turisty tolerováno. Nově by měla stávající II. zóna připadnout I. zóně NP a pohyb mimo značené cesty by v těchto oblastech byl již definitivně přísně zakázán.

Preislerův kopec, Vlčí hřeben - J vrchol a Vlčí hřeben od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu.

Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

09.09.2008 20:14:20 - Jindřich Preis

Vlčí hřeben

Vlčí hřeben tvoří tři v podstatě stejnojmenné, jen podle polohy rozlišené, ale přesto svým charakterem různorodé vrcholy, všechny splňující kritéria hlavních vrcholů tisícovek.

Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) je velmi ploše oblý a poměrně rozlehlý, prostřední Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) je tvořen kruhovitou plošinou o průměru několika desítek metrů a Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m) je typický hřeben – poměrně ostré a od sebe oddělené skalnaté formace v délce 300 m. Vrcholy jsou odděleny mělkými sedly ve stejné nadmořské výšce, mezi jižním a středním vrcholem je sedlo hluboké přesně 15 m. Hřeben S vrcholu je jižně zakončen spočinkem s výhledem přes paseku, jinak výhledy z celého průběhu hřebenu nejsou nebo jsou značně limitované.

V pokračování postupně klesajícího hřebenu je ještě mnohem nižší tisícovka Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m) s nízkou vrcholovou skalkou.

Ještě poznámka k názvům vrcholů – na turistické mapě Krkonoš z roku 1948 (Neubertovy mapy č. 40) je u J vrcholu název Dlouhý kopec.

Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého je zatím před dokončením základová deska.

Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) je zatím před dokončením základová deska.

Jindřich Preis (září 2008)

01.09.2008 20:43:26 - Tomáš Tisovský

Další informace k nové výstavbě na vrcholu Přední Žalý

Na Předním Žalém (HLV 332; 1019 m) má podle investora Vladimíra Nývlta vyrůst dřevěná budova, jež by měla být napodobeninou původní stavby z roku 1890, uvnitř ovšem modernější.

Vedle čtyřmetrového baru a samoobslužné restaurace počítá návrh architekta Aleše Klose i s internetovými kiosky, sociálním zařízením v suterénu a služebním bytem v prostorách podkroví.

(Zpracováno s využitím informací MF Dnes 18.2.2008 a http://rozhledny.webzdarma.cz/zaly.htm.)

Na vrcholu Předního Žalého začala stavba nových objektů - zatím restaurace.

Na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) začala stavba nových objektů - zatím restaurace.

Jindřich Preis (září 2008)

01.09.2008 20:05:05 - Jindřich Preis

Proměny vrcholu Předního Žalého započaly

V květnu 2008 na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) byly stále prakticky netknuté pozůstatky po výletní restauraci, rozbořené za II. světové války (viz archiv panoramat).

Nicméně nyní již započala na stejném místě výstavba nového objektu – zatím je před dokončením základová deska. Zda půjde o verzi, zmiňovanou v dřívější informaci k vrcholu a diskutované nejen v časopise Krkonoše-Jizerské hory 7/2007, je otázkou. Úprava by měla postihnout (zakrýt) i vrchol současné kamenné rozhledny.

Stejný tvar Malého Šišáku a Vysokého kola z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

31.08.2008 15:54:56 - Jindřich Preis

Ještě k Malému a Velkému Šišáku (viz též info z 13.7.2008)

Při zkoumání původu jména obou vrcholů je potřeba zmínit fakt, že při pohledu z (od) Poledních kamenů vypadají Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) velmi podobně – mají prakticky shodný obrys, zejména jejich jižní a vrcholové části, a liší se jen výškou.

To velmi podporuje dříve uvedenou domněnku (info z 13.7.2008) o záměně názvu vrcholů Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) a Velkého Šišáku, případně že jde o dva názvy jednoho a téhož vrcholu. V pohledu z Poledních kamenů není polský Smielec (česky Smělec), jehož nejvyšší část na českém území je nazývána Velký Šišák, vůbec patrný.

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory nebylo původní vytesané D změněno na P.

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.

Jindřich Preis (srpen 2008)

31.08.2008 15:29:51 - Jindřich Preis

Němí svědci minulosti

Jedním z výsledků II. světové války v oblasti Krkonoš byla kromě odsunu Němců i změna sousedního státu – místo Německa se jím stalo Polsko.

Na původních hraničních kamenech byla písmena tesána, stačilo tedy k původnímu D pro Německo přitesat nožičku do podoby písmena P. Pro Československo zůstalo původní stylizované ČS.

Někde však kameníci neodvedli důslednou práci a tak lze nalézt hraniční kameny, kde zůstalo původní D bez nožičky, tak jako na jednom z nich na J úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na jiných kamenech (častěji) je nožička tesána zřetelně mělčeji, např. na severním úbočí Lysečinské hory. Tyto kameny tak pro všímavého pozorovatele zůstávají němými svědky časů dávno minulých z dob před II. světovou válkou.

V současnosti jsou písmena a číslice na hraničních kamenech vyvedeny v menší velikosti a pouze černě, mimo podkladové reliéfní písmo. Číslování kamenů pak nese stopy po vymazání (odtesání) staršího údaje.

Jiným svědkem dob naštěstí již také minulých je nápis v betonovém kotvícím bloku původní horní stanice lyžařského vleku na Lysečinskou horu.

Ekofarma Sosna na jižním úbočí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Tomáš Formánek (květen 2003)

07.08.2008 14:06:21 - Tomáš Formánek

Mléčná ekofarma Sosna na Valšovkách ukončila provoz

Na Vlašských boudách (Valšovkách) ležících na jižním úpatí Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) provozovali po mnoho let manželé Sosnovi mléčnou ekofarmu. Vyhlášené byly zejména jejich speciality - česnekový tvaroh a jogurt či skvělé koláče.

Od letošních Velikonoc však bohužel manželé Sosnovi, ač neradi, hostinský provoz na své farmě ukončili, neboť veškerou náročnou práci kolem hospodářství již přestávali sami zvládat.

Na farmu zavítal částí jednoho z dílů i rozhlasový seriál Tisícovky (díl Na tři tisícovky Světelské hornatiny), takže si lze atmosféru na farmě připomenout alespoň krátkou nahrávkou.

Nová poštovna na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Tomáš Formánek (červenec 2008)

01.08.2008 11:15:38 - Tomáš Formánek

Otevření nové poštovny na Sněžce

Téměř přesně před rokem prezident České republiky Václav Klaus slavnostně otevíral novou budovu poštovny na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m). Teprve dnes ale došlo k oficiálnímu otevření poštovny pro veřejnost.

Prosklená dřevěná konstrukce nové poštovny s plochou střechou se vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) dotýká deseti patkami, takže se převážná část podlahy vznáší nad povrchem hory. Vnější schodiště umožňuje přístup na terasu na střeše budovy. Hydraulicky ovládané dřevěné okenice umožňují dát objektu podobu moderního domu i obyčejné horské boudy.