Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Fotografie - prodej

Služby fotografů

Fotoateliér Praha

Ateliér pronájem

Ubytování Kvilda

Krušné hory (KH)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krušné hory > Další informace o celku

Krušné hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora

Zobrazeno 1 - 10 z 32 nalezených

18.04.2012 13:26:39 - Renáta Šašková

Další vývoj okolo opravy rozhledny na Klínovci

Na místě stávající a chátrající rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) brzy vyroste její replika, která bude opět přístupná veřejnosti. První návštěvníci by se tam mohli objevit v zimě příštího roku. S opravou hotelu radnice zatím nepočítá, chybí na ní peníze.

Celý text shrnující aktuální vývoj kolem plánované opravy rozhledny na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) naleznete v článku iDnes.cz "Místo rozhledny bude replika, hotel se opravy nedočká".

17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil

Nezvyšujme Zaječí horu

Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“

Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.

Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.

Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.

V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.

Poznámka Tisícovky.cz

Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.

Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.

Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.

16.01.2012 10:12:35 - Tomáš Formánek

Úvahy o opětovném vybudování hotelu na Blatenském vrchu

Radnice v Horní Blatné se nevzdává záměru na dostavbu hotelu vedle rozhledny na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), který zde v 50. letech minulého století rozebrala a spálila armáda. 

Pro realizaci tohoto ambiciózního a do jisté míry kontroverzního záměru chybí především finance - 53 milionů korun. Taková částka je podle studie na rozvoj mikroregionu Hornoblatensko potřeba pro vybudování ubytovací kapacity pro šest desítek turistů, restauraci, úschovnu kol, lyží, saunu, vířivku, parkoviště a další zařízení.

Dle vyjádření starosty Horní Blatné původní hotel rozebrala a spálila v polovině padesátých letech minulého století armáda, která měla na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) hlásku a neměla čím topit. Mezi lidmi se ale prý mylně traduje, že hotel vyhořel.

Záměr na dostavbu hotelu je součástí plánovacího období na léta 2014 až 2020. Vzhled hotelu má podle studie co nejvíce připomínat stav z padesátých let, to znamená kamenné podezdívky, bílé omítky, dřevěné obložení. Nejprve je ale nutné vybudovat odpadní kanalizaci a přívod vody.

Více informací naleznete například v článku iDnes.cz Na dostavbu hotelu na Blatenském vrchu chybí maličkost, 53 milionů.

29.12.2011 13:06:29 - Renáta Šašková

Bourání rozhledny na Klínovci

Po téměř 130 letech se zřejmě již definitivně přiblížilo zbourání rozpadající se rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) v Krušných horách. Na jejím místě má vzniknout přesná replika, která by měla první návštěvníky přivítat v roce 2013.

Metr tlusté zdivo stávající osmiboké rozhledny musí řemeslníci rozebrat kámen po kameni, očíslovat a pak znovu poskládat dohromady. Nová věž bude vypadat úplně stejně, jen jádro bude z kvalitního betonu. Replika musí vydržet při až dvacetistupňových teplotních rozdílech během jednoho dne nejméně půl století. Stavební práce jsou naplánované na letní stavební sezony v letech 2012 a 2013.

Původně měla rozhledna přivítat po opravě návštěvníky již v červnu 2005, jenže když nechal investor odkrýt nejvyšší patra památkově chráněné stavby, ukázalo se, že voda ze sněhu a deště natekla mezi vlastní konstrukci a deseticentimetrový plášť z betonu. Proto je nutná demolice, která proběhne v roce 2012.

První rozhledna stála na Klínovci (HLV 86; 1244 m) již v roce 1817, ta ovšem posléze shořela. Dnešní osmiboká kamenná věž pochází z roku 1884 a je vysoká 24 metrů. Rozhledna na Klínovci je nejvýše položenou stavbou svého druhu v Krušných horách a druhou nejvýše položenou v republice.

Rozhledna umožňuje kruhový výhled. Jsou vidět okolní vrcholky Krušných hor v Čechách i v Německu, za dobré viditelnosti bývá vidět i Šumava, Český les, České středohoří, Lužické hory, dohlédnout lze i na Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Krkonoše.

17.04.2011 18:06:31 - Michal Holub

Proměření dvojvrcholu Loučné

V Průvodci i popisu tisícovky Loučná (HLV 333; 1019 m) je uvedeno zhruba toto: Plochý dvojvrchol, severní vrchol nižší, částečné výhledy. Po proměření pomocí nivelačního přistroje v srpnu 2010 je situace trochu jiná...

Jižní vrchol: geodetický bod č.14 je stále v hustě zarostlé oplocence a je v zásadě i nejvyšším místem. Terén zde má po zaokrouhlení 1018.8 m n.m.

Sedlo mezi oběma vrcholy: místo je nazývané v topografických mapách Bílý kříž, nic takového tu dnes ovšem není. Oblast sedla je kvůli odlesnění dobře přehledné a nejnižší místo hřbetnice mezi vrcholy je 1013.0 m n.m.

Severní vrchol: oproti stavu v mapách nakonec vyšel jako absolutně nejvyšší, byť jen o trochu. Maximální výšku terénu jsme naměřili 1019.2 m n.m. a je na souřadnicích N 50° 24.256´ a E 13° 01.121´. Drobné zvýšení výšky i prohloubení sedla oproti dříve známému stavu má za následek kromě přesunutí HLV do oblasti severního vrcholu i přidání nového VV.

HLV 333 je tedy Loučná - S vrchol s výškou 1019.2 m a VV 333a je Loučná s výškou 1018.8 m.

07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček

Nezvyšujme Zaječí horu

Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.

Poznámka Tisícovky.cz

Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.

Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén. 

Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.

K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).

Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).

Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.

25.08.2010 12:13:52 - Tomáš Formánek

Geodetické body na Plešivci

Na Plešivci (HLV 312; 1028 m) se nachází hned několik geodetických bodů:

Hlavní geodetický bod TB 27 má nadmořskou výšku 1048,42 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Plešivce.

Dalším měřícím bodem na Plešivci (HLV 312; 1028 m) je geodetický bod ZB1 27.4 s udávanou nadmořskou výškou 1027,43 m, který leží na okraji parkoviště před hotelem, poblíž turistického rozcestníku a infopanelů. Tento bod je navíc chráněn betonovou skruží.

Třetím měřícím bodem je ZB2 27.2 s udávanou nadmořskou výškou 1027,89 m, který leží vedle silničky obkružující hotel na okraji svahu spadajícího k torzu venkovního bazénu. Bod se v minulosti při úpravách objektu a okolí dostal pod úroveň okolního terénu a temeno patníku tak může být někdy skryto pod dorůstajícími travními drny, dokud je někdo čas od času opět neodstraní.

Dále se na vrcholu Plešivce (HLV 312; 1028 m) nachází bod SV1 27.3 s udávanou nadmořskou výškou 1029,73 m. Nachází se na stěně hotelu.

Na Plešivci se dále nacházel i další geodetický bod 27.1, který však již byl oficiálně zrušen.

25.08.2010 10:50:42 - Tomáš Formánek

Geodetické body na Blatenském vrchu

Na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) se nachází hned několik geodetických bodů:

Hlavní geodetický bod TB 7 má nadmořskou výšku 1064,59 m a tvoří jej pata hromosvodu na vrcholu rozhledny. Odtud pramenily v minulosti v některých zdrojích uváděné chybné výšky Blatenského vrchu.

Dalším měřícím bodem na Blatenském vrchu je geodetický bod ZB2 7.3 s udávanou nadmořskou výškou 1042,95 m, který leží vedle smyčky vrcholové silničky naproti vzrostlému smrku.

Třetím měřícím bodem je ZB1 7.2 s udávanou nadmořskou výškou 1042,62 m, který leží vedle rozdvojení příjezdové silničky.

Dále se na vrcholu nachází bod SV1 7.4 bez výškového zaměření sloužící ke kontrole ostatních bodů. Nachází se na stěně rozhledny.

Na Blatenském vrchu se dále nachází i oficiálně zrušený, ale v terénu stále existující geodetický bod 7.1, který lze nalézt v borůvčí na vyvýšenině několik metrů jižně od budovy radistů.

06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek

Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo

V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.

V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".

K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".

Zobrazeno 1 - 10 z 32 nalezených

Nahoru