Krušné hory (KH)
další informace o celku

Krušné hory: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Blatenský vrch | Božídarský Špičák | Dub - S vrchol | Hubertky | Klínovec | Loučná | Macecha | Meluzína | Nad Rýžovnou | Perninský vrch | Plešivec | Tetřeví hora | Vysoká seč | Zaječí hora

 

Zobrazeno 1 - 10 z 35 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Pavel Slanec

Pavel Slanec

04.07.2017 15:24:31 - Bohus OK8PKM/SP9MKM

Vrcholy v eteru (Summits on the Air)

Z Polska dobry den, ahoj, horam zdar!

Hory Ceska jsou nadherne, sama krasa a pri navstevie setkal jsem se s moc skvelych lidi. V letach 2003-2004 jsem navstevil a vysilal ze 116 tisicovek, od Jizerek po Javorniky, a tak jsem ziskal pohar za III. místo v tisicovkarskem radioamaterskem diplomu, pocet navstivenych tisicovek (I. 230?, II. misto 132 tisicovky).

Skoda, ze radioamatersky diplom skončil, ale je novy mezinarodni radioamatersky program: Vrcholy v eteru (Summits on the Air) a Cesko je pripojeno od roku 2007, tak znova cestuji po krasnych horach Ceska, jsou i tisicovky, tak kolem 40 %.

Stranky mezinarodny: www.sota.org.uk , ceske stranky: www.sota-ok.nagano.cz (stav: cervenec 2017). V sezname jsou vsechny hory o prevyseny 150 m nad okoli, seznam podle kraji. Mel jsem moc stesti, ziskal jsem diplom cislo 1!, jako aktivator (navstiveny vrchol a spojeni) a i jako lovec (spojeni s vrcholem).

Doufam, ze se mi podari jeste navstevit a vysilat z dalsich tisicovek, zvlast novych v sezname. Chybi mi 5 pohori; Krusne a Novohradske hory, Cesky les, Sumavske podhuri a moj velky sen - Sumava.

Moje oblibena tisicovka a prvni zdolovany cesky vrchol  v statni svatek sv. Vaclava 28. zari 2000: krasna Kralovna Moravskoslezskych Beskyd: Lysa hora (HLV 48; 1323 m), to byl zacatek.

Omlouvam se za moj cesky, nikdy jsem neucil, jen od babicky, pochazila z Frydku-Mistku.

Tesim se a na schledanou na krasnych tisicovkach Cech, Moravy a Slezska.

Bohus, OK8PKM/SP9MKM, Polsko

Poznámka Tisicovky.cz

Radioamatérský diplom jsme před lety nepořádali přímo my z Tisícovek, ale kamarád radioamatér Pavel Slanec a Tisicovky.cz byly partnerem tohoto záměru. Jsme rádi, že podobná akce po letech na tehdejší projekt volně navazuje a opět inspiruje ke zdolávání hor.

Bohušovi přejeme, aby se v nynějším projektu dařilo nejméně tak dobře jako před lety a třeba někdy na horách na shledanou!


 
Silnice na Klínovec je v současnosti odfrézované až na štěrk. Pěší výstup na vrchol tak rozhodně není po silnici vhodný kvůli množství zvířeného prachu od projíždějících aut.

Silnice na Klínovec (HLV 86; 1244 m) je v současnosti odfrézované až na štěrk. Pěší výstup na vrchol tak rozhodně není po silnici vhodný kvůli množství zvířeného prachu od projíždějících aut.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

21.10.2012 16:56:21 - Tomáš Formánek

Stavební ruch na Klínovci

V těchto dnech se již naplno projevuje inverzní ráz počasí. Zatímco v nížinách bylo včera na mnoha místech po celý den chladno a zataženo s mrholením, na horách panovalo nádherné slunečné počasí s teplotami přes 20C.

Tento ráz počasí se vyskytoval i na Klínovci (HLV 86; 1244 m), kde díky tomu panoval značný zmatek způsobený nejen množstvím turistů, ale i čilým stavebním ruchem.

Právě totiž probíhá oprava silnice na vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m), která je v celé délce odfrézovaná až na štěrk, takže pěšáci se cestou na vrchol dusili v oblacích prachu od kolon projíždějících aut.

Kromě prací na silnici probíhá i výstavba nové lanovky na Klínovec a třetím stavebním počinem je výstavba repliky rozhledny na Klínovci. Více na fotografiích.

Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Vrchol Klínovce během výstavby rozhledny.

Vrchol Klínovce (HLV 86; 1244 m) během výstavby rozhledny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Výstavba nové lanovky na Klínovec je rázný zásah do krajiny.

Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m) je rázný zásah do krajiny.

Tomáš Formánek (říjen 2012)

Výstavba nové lanovky na Klínovec.

Výstavba nové lanovky na Klínovec (HLV 86; 1244 m).

Tomáš Formánek (říjen 2012)


 
Bukovec od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Bukovec (HLV 373; 1005 m) od odbočky Lasičí cesty z Jizerské silnice v Jizerce.

Petr Havránek (září 2009)

19.07.2012 12:45:16 - Tomáš Formánek

Kauza Bukovec

V aktuálním čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 7/2012 je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-33 otištěn tradičně velmi zajímavý text Vlastimila Pilouse "Kauza Bukovec" (jedná se o krácený příspěvek, jehož plné znění je možné si přečíst v Ročence Jizersko-ještědského horského spolku 2011, která vyšla v březnu letošního roku).

Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.

.   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .   .  

Článek vnáší jasno do problematiky výškového srovnání nejvyšších čedičových vrcholů České republiky. Z pohledu projektu Tisícovky Čech, Moravy s Slezska je v článku kromě potvrzení prvenství Božídarského Špičáku (HLV 177; 1115 m) dále velmi zajímavý i rozbor vrcholů a spočinků masivu Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), kde text identifikuje celkem pět vrcholů či spočinků:

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

Schematická geologická mapka okolí Božího Daru s čedičovými masivy: Jana Kalenská dle podkladů Vlastimila Pilouse / časopis Krkonoše - Jizerské hory 7/2012, str. 33, resp. též Ročenka Jizersko-ještědského horského spolku 2011 (březen 2012).

1) Nejvyšší bod Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m), dříve též Wagner Berg.

2) Přibližně 1 km východně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Psárkový vrch (1030 m), dříve Kölbl.

3) Přibližně 1 km jihovýchodně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JV vrchol (VV 254a; 1046 m), v některých pramenech Jeřábový vrch, dříve Vogel-baumberg, případně někdy též nesprávně Eliáš.

4) Přibližně 1,1 km jihozápadně od nejvyššího vrcholu VV nazývaný v rámci projektu Tisícovky Nad Rýžovnou - JZ vrchol (VV 254b; 1044 m), v některých pramenech též Lom Hřebečná, Hřebečná, Ryžovna, dříve Seifener Berg, případně někdy též nesprávně Bludný vrch.

5) Přibližně 1,4 km západně od nejvyššího vrcholu spočinek s minimálním převýšením nazývaný v některých pramenech Bludný vrch (1031 m), dříve Elias Berg, někdy též nesprávně Kölbl.

Dalšími v textu článku zmíněnými tisícovkami jsou Plešivec (HLV 312; 1028 m) a samozřejmě Bukovec (HLV 373; 1005 m).


 
Na vrcholu Klínovce.

Na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

18.04.2012 13:26:39 - Renáta Šašková

Další vývoj okolo opravy rozhledny na Klínovci

Na místě stávající a chátrající rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) brzy vyroste její replika, která bude opět přístupná veřejnosti. První návštěvníci by se tam mohli objevit v zimě příštího roku. S opravou hotelu radnice zatím nepočítá, chybí na ní peníze.

Celý text shrnující aktuální vývoj kolem plánované opravy rozhledny na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) naleznete v článku iDnes.cz "Místo rozhledny bude replika, hotel se opravy nedočká".

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce.

Komplex zchátralých budov na vrcholu krušnohorského Klínovce (HLV 86; 1244 m).

Renáta Šašková (duben 2012)


 
Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora. V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geode

Mapa širšího okolí vrcholu Zaječí hora (HLV 358; 1010 m). V mapě jsou zvýrazněny četné pásy kamení, hlíny a pařezů (hnědá barva), rozlišen vyšší a nižší les, aktuální cestní síť a bodové prvky (posedy, přistřešek). V nejvyšší části jsou pak označeny zaměřené body při geodetickém měření z 20.8.2010.

Michal Holub (srpen 2010)

17.04.2012 13:39:39 - Václav Loužil

Nezvyšujme Zaječí horu

Souhlasím s Janem Voráčkem (7.9.2010) ohledně ponechání původní výšky Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Problémem zde jsou uměle navršené valy. Nesouhlasím s názorem Tisícovky.cz, že „…v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování.“

Valy byly vytvořeny přibližně před 25-30ti lety a důvodem jejich vzniku bylo snadnější a rychlejší zalesnění rozsáhlých kalamitních ploch, vzniklých vytěžením odumírajících lesních porostů vlivem exhalací, zčásti i napadených kůrovcem. Tato „buldozerová“ akce se též zdůvodňovala překyselením svrchního půdního horizontu.

Bohužel pro následný lesní porost jsou nedostupné cenné živiny, shrnuté právě v těchto valech, což se dříve či později projeví na jeho dalším růstovém vývoji.

Jako lesník s více než 35tiletou praxí (avšak bez rozhodovací pravomoci) se za nezabránění takovémuto nakládání s lesní půdou hluboce stydím.

V dnešní době, bohužel pouze v ojedinělých případech, již dochází k opětovnému rozhrnování jednotlivých valů, či k odvozu zeminy z nich pro jiné účely. Původní geodetický bod doufám v pohodě odolá i v budoucnu.

Poznámka Tisícovky.cz

Zcela souhlasíme, že vytváření uměle navršených valů bylo pro lesní porosty a přírodu obecně škodlivé. Rovněž plně respektujeme názor upřednostňující nezvyšování nadmořské výšky vrcholů kvůli takovýmto uměle vytvořeným valům.

Na druhou stranu dle našeho názoru platí důvody popsané v reakci Tisícovky.cz k příspěvku Jana Voráčka ze dne 7.9.2010, zejména že běžný návštěvník již v současné době staré valy od přirozeného terénu nezlišuje.

Samozřejmě jsme ale připraveni vrchol Zaječí hory znovu přeměřit v případě, že by v budoucnu došlo k revitalizaci vrcholu a opětovnému rozrhnutí starých valů.


 
Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

Krušné hory a Krušnohorská lyžařská magistrála: nově zprovozněná online mapa strojově upravovaných běžkařských tras (ilustrační náhled: stav 28.1.2012, 9:00; zdroj: http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/).

28.01.2012 09:54:51 - Tomáš Formánek

Online mapa upravených bežkařských tras Krušné hory

Karlovarský kraj spustil před několika dny novou internetovou aplikaci pro příznivce běžeckého lyžování, která sleduje aktuální upravenost tratí v Krušných horách.

Aplikace zatím funguje ve zkušebním provozu a lze ji nalézt na adrese http://gis.kr-karlovarsky.cz/klm/. Vedení kraje plánuje, že pokud se aplikace osvědčí, budou přibývat další trasy, které by postupně pokryly celou oblast Krušných hor a výhledově i oblast Slavkovského lesa, Českého lesa a Smrčin.

Systém zatím není nastaven tak, že by jednotliví rolbaři průběžně posílali svou GPS polohu, ale po úpravě své trasy pošlou SMS. Trasa se pak v aplikaci vybarví zelenou barvou, která značí aktuální provedení úprav. Mapa pak postupně mění u tras barvu v závislosti na době, jež uplynula od poslední úpravy stopy.

Dle provozovatele systému je v aplikaci možné vybranou běžeckou trasu změřit, obrázek si vytisknout, eventuálně prohlédnout si trasu nad ortofomapou.


 
Historická fotografie rozhledny a hotelu na Blatenském vrchu (foto Archiv Karlovarského muzea).

Historická fotografie rozhledny a hotelu na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) (foto Archiv Karlovarského muzea).

16.01.2012 10:12:35 - Tomáš Formánek

Úvahy o opětovném vybudování hotelu na Blatenském vrchu

Radnice v Horní Blatné se nevzdává záměru na dostavbu hotelu vedle rozhledny na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m), který zde v 50. letech minulého století rozebrala a spálila armáda. 

Pro realizaci tohoto ambiciózního a do jisté míry kontroverzního záměru chybí především finance - 53 milionů korun. Taková částka je podle studie na rozvoj mikroregionu Hornoblatensko potřeba pro vybudování ubytovací kapacity pro šest desítek turistů, restauraci, úschovnu kol, lyží, saunu, vířivku, parkoviště a další zařízení.

Dle vyjádření starosty Horní Blatné původní hotel rozebrala a spálila v polovině padesátých letech minulého století armáda, která měla na Blatenském vrchu (HLV 279; 1043 m) hlásku a neměla čím topit. Mezi lidmi se ale prý mylně traduje, že hotel vyhořel.

Záměr na dostavbu hotelu je součástí plánovacího období na léta 2014 až 2020. Vzhled hotelu má podle studie co nejvíce připomínat stav z padesátých let, to znamená kamenné podezdívky, bílé omítky, dřevěné obložení. Nejprve je ale nutné vybudovat odpadní kanalizaci a přívod vody.

Více informací naleznete například v článku iDnes.cz Na dostavbu hotelu na Blatenském vrchu chybí maličkost, 53 milionů.


 
Stará rozhledna na vrcholu Klínovce bude brzy rozebrána a nahrazena replikou.

Stará rozhledna na vrcholu Klínovce (HLV 86; 1244 m) bude brzy rozebrána a nahrazena replikou.

Renáta Šašková (prosinec 2011)

29.12.2011 13:06:29 - Renáta Šašková

Bourání rozhledny na Klínovci

Po téměř 130 letech se zřejmě již definitivně přiblížilo zbourání rozpadající se rozhledny na Klínovci (HLV 86; 1244 m) v Krušných horách. Na jejím místě má vzniknout přesná replika, která by měla první návštěvníky přivítat v roce 2013.

Metr tlusté zdivo stávající osmiboké rozhledny musí řemeslníci rozebrat kámen po kameni, očíslovat a pak znovu poskládat dohromady. Nová věž bude vypadat úplně stejně, jen jádro bude z kvalitního betonu. Replika musí vydržet při až dvacetistupňových teplotních rozdílech během jednoho dne nejméně půl století. Stavební práce jsou naplánované na letní stavební sezony v letech 2012 a 2013.

Původně měla rozhledna přivítat po opravě návštěvníky již v červnu 2005, jenže když nechal investor odkrýt nejvyšší patra památkově chráněné stavby, ukázalo se, že voda ze sněhu a deště natekla mezi vlastní konstrukci a deseticentimetrový plášť z betonu. Proto je nutná demolice, která proběhne v roce 2012.

První rozhledna stála na Klínovci (HLV 86; 1244 m) již v roce 1817, ta ovšem posléze shořela. Dnešní osmiboká kamenná věž pochází z roku 1884 a je vysoká 24 metrů. Rozhledna na Klínovci je nejvýše položenou stavbou svého druhu v Krušných horách a druhou nejvýše položenou v republice.

Rozhledna umožňuje kruhový výhled. Jsou vidět okolní vrcholky Krušných hor v Čechách i v Německu, za dobré viditelnosti bývá vidět i Šumava, Český les, České středohoří, Lužické hory, dohlédnout lze i na Ještěd (HLV 344; 1012 m) a Krkonoše.


 
21. srpna 2010 proběhlo geodetické měření v oblasti tisícovky Loučná.

21. srpna 2010 proběhlo geodetické měření v oblasti tisícovky Loučná (HLV 333; 1019 m).

Tomáš Formánek (srpen 2010)

17.04.2011 18:06:31 - Michal Holub

Proměření dvojvrcholu Loučné

Průvodci i popisu tisícovky Loučná (HLV 333; 1019 m) je uvedeno zhruba toto: Plochý dvojvrchol, severní vrchol nižší, částečné výhledy. Po proměření pomocí nivelačního přistroje v srpnu 2010 je situace trochu jiná...

Jižní vrchol: geodetický bod č.14 je stále v hustě zarostlé oplocence a je v zásadě i nejvyšším místem. Terén zde má po zaokrouhlení 1018.8 m n.m.

Sedlo mezi oběma vrcholy: místo je nazývané v topografických mapách Bílý kříž, nic takového tu dnes ovšem není. Oblast sedla je kvůli odlesnění dobře přehledné a nejnižší místo hřbetnice mezi vrcholy je 1013.0 m n.m.

Severní vrchol: oproti stavu v mapách nakonec vyšel jako absolutně nejvyšší, byť jen o trochu. Maximální výšku terénu jsme naměřili 1019.2 m n.m. a je na souřadnicích N 50° 24.256´ a E 13° 01.121´. Drobné zvýšení výšky i prohloubení sedla oproti dříve známému stavu má za následek kromě přesunutí HLV do oblasti severního vrcholu i přidání nového VV.

HLV 333 je tedy Loučná - S vrchol s výškou 1019.2 m a VV 333a je Loučná s výškou 1018.8 m.


 
Nejvyšší místo Zaječí hory je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Nejvyšší místo Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) je na jednom z uměle vytvořených valů hlíny a kamení nedaleko geodetického bodu. Okolí převyšuje o 1,5 m.

Michal Holub (únor 2008)

07.09.2010 14:14:33 - Jan Voráček

Nezvyšujme Zaječí horu

Chtěl bych zareagovat na informaci o "zvýšení" Zaječí hory (HLV 358; 1010 m). Přestože zmiňované hromady na vrcholu skutečně jsou a nejvyšší přirozené místo skutečně převyšují, přimlouval bych se za ponechání původní udávané výšky, tedy výšky geodetického (pokud je skutečně na nejvyšším místě "rostlého" terénu, což pouhým okem opravdu určit nejde). Podle této analogie bychom meli zvýšít i např. Praděd (HLV 5; 1491 m) (televizní vysílač), Boubín (HLV 29; 1362 m) (rozhledna) a mnoho dalších.

Poznámka Tisícovky.cz

Dle našeho názoru nelze srovnávat případ Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) s Pradědem (HLV 5; 1491 m), Boubínem (HLV 29; 1362 m) a podobnými vrcholy. Rozhledny, vysílače, větrné elektrárny, vojenské věže a jiné stavby jsou jednoznačně lidské výtvory a jako nejvyšší místa přírodního povrchu je samozřejmě neuvádíme.

Ani čerstvě shrnuté pásy pařezů po velkoplošné těžbě dřeva nelze za přírodní povrch považovat. Po více jak deseti letech však již takovéto pásy slehnou, zetlejí, prorostou trávou a mladými stromky a bez znalosti historie místa nově příchozí ani nepozná, že se jedná o původně uměle zvýšený terén. 

Zmiňované valy a hromady na Zaječí hoře (HLV 358; 1010 m) se již budou dále slehávat jen minimálně a v budoucnu nelze předpokládat jejich opětovné rozhrnování. Proto je dle našeho názoru nezbytné výše zmiňované případy rozlišovat a, byť člověkem v minulosti navýšené, ale v současné době již přírodní terénní tvary zohledňovat při určování nejvyšších míst našich tisícovek.

K podobným změnám udávaných výšek našich tisícovek bude bezpochyby docházet i v budoucnu, neboť v podstatě každé podrobné geodetické měření, které na vybraných vrcholech postupně provádíme, zpřesní naše informace o poloze a výšce skutečného nejvyššího bodu vrcholu (téměř vždy odlišné od polohy a výšky geodetického bodu - viz též článek Proč udáváte chybné výšky vrcholů v sekci Časté dotazy).

Uvedené drobné změny polohy a výšky vrcholů samozřejmě neznamenají, že by aktivní tisícovkáři museli okamžitě zdolávat již jednou navštívené vrcholy znovu, jen aby jejich noha spočinula na tom skutečně nejvyšším místě o pár desítek či stovek metrů dále než minule. Znalost skutečných nejvyšších míst získaná podrobným geodetickým měřením nám ale přijde přínosná, a proto v ní budeme i nadále pokračovat, byť se jedná o činnost nesmírně časově náročnou. U Zaječí hory (HLV 358; 1010 m) nebyla změna výšky a polohy zas až tak výrazná, ale v mnoha jiných případech přináší geodetické měření opravdu výrazné novinky (viz například Milíř (HLV 394; 1003 m), Perninský vrch (HLV 393; 1000 m), Meluzína (HLV 194; 1097 m) atd.).

Samozřejmě uvítáme další diskusi na toto téma.


 

Zobrazeno 1 - 10 z 35 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group