Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Krkonoše z Keprníku (HLV 12; 1423 m). Vzdušnou čarou 116 km.

Vít Hanulík (prosinec 2004)

Geodetický bod na Zadní Planině (HLV 13; 1423 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z úbočí Lesní hory (HLV 160; 1128 m) v zapadajícím slunci.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Světlý vrch (VV 13a; 1314 m) z úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m), vpravo Friesovy boudy.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Slunce ozařuje geodetický bod Zadní Planiny (HLV 13; 1423 m) a suťovisko pod ním.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Chata Na Pláni pod vrcholem Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) v létě, za ní Zadní Planina (HLV 13; 1423 m), vlevo Luční hora (HLV 2; 1555 m) a vpravo Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) s Klínovými boudami již z úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) od západu, vlevo Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Potěchou při zdolávání Tisícovek může být kromě výhledů i plantáž brusinek, jako na Mramorové skále na Struhadle (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály k nejvyššímu bodu Struhadla (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály na Struhadle (HLV 380; 1002 m) severozápadním směrem odhalí většinu Tisícovek západních Krkonoš - zleva je možno identifikovat Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m), Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m), Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m), v popředí Černou skálu (HLV 291; 1042 m), dále srpek Plešivce (HLV 108; 1210 m) za Dvoračkami, Lysou horu (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m) a pod ním Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), dále Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m) nad Mechovincem (HLV 216; 1081 m), dále Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) s polským Smielcem nad Medvědínem (HLV 90; 1235 m) a vpravo Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) přes úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m), která zůstala vpravo.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály na Struhadle (HLV 380; 1002 m) přes Medvědín (HLV 90; 1235 m) na Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) (Wawel), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Vlevo Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), vpravo polský Smielec a dva vrcholy Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

"Mramorová skála" Struhadla (HLV 380; 1002 m) na pozadí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Daleko působivějším místem než nejvyšší část Struhadla (HLV 380; 1002 m) je v současném stavu zalesnění 60m severněji uložená bílá skála, místními nazývaná "mramorová".

Jindřich Preis (srpen 2009)

Nejvyšší bod Struhadla (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Nejvyšší bod Struhadla (HLV 380; 1002 m) tvoří tato skalka v místě, které je na mapě obkrouženo vrstevnící 1000m - zřetelně tedy převyšuje uváděných 1002m n.m. výšky vrcholu.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Na vlastní vrchol Tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m) se lze dostat pouze terénem - plošina pod vrcholovou částí.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pěnkavčí Boudy leží jen několik set metrů pod vrcholem Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) na romantické louce.

Petr Havránek (červen 2009)

Německá boží muka na rozcestí pod Pěnkavčími boudami na Pěnkavčím vrchu (HLV 184; 1105 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z úbočí Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) nad Velkou Úpou na zleva Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m), v pozadí Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m), opět blíže Javor (HLV 383; 1002 m) a vpravo na obzoru Liščí horu (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Slušivá moderní architektura v Dolní Malé Úpě, v pozadí sjezdovka z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Lovecká chata Jana v sedle mezi Jelení horou (HLV 137; 1171 m) a Svorovou horou (HLV 17; 1411 m) je nyní po vytěžení polomů zdaleka viditelná.

Petr Havránek (červen 2009)

Rašelinná mokřina na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Světlinka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m) s geodetickým bodem.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vyhlídkové terasy na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m), Svorovou horu (HLV 17; 1411 m), v popředí pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.

Petr Havránek (červen 2009)

Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Na vrcholu Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) je kamenná mohyla a patník geodetického bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Mělké sedélko mezi nižším V vrcholem Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), kde je geodetický bod a vyšším Z vrcholem.

Petr Havránek (červen 2009)

Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail geodetického bodu s datem 1935 na V vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na nižším, východním vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), který je vzdálen 61 m od o 3 m vyššího, Z vrcholu.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohodlná vozová cesta, stoupající od Valšovek (Vlašských Bud) k vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Boží muka s obrázkem Panny Marie v sedle mezi Vlašským vrchem (HLV 302; 1038 m) a Z ramenem Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m) (v popředí, nízký) při pohledu z J, ze žlutě značené Hubertovy cesty.

Petr Havránek (červen 2009)

Sněhová mapa republiky na J úbočí Studniční hory (HLV 3; 1555 m) a Luční hory (HLV 2; 1555 m) viděná z Hubertovy vyhlídky na ZZS hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) od Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Naučný panel na zážitkové stezce Černohorského rašeliniště v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště je přírodní památkou v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Z vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) vede SZ směrem pohodlný průsek směrem k 1 km vzdálené zážitkové stezce Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail patníku na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m). Pro Krkonoše typický letopočet 1935.

Petr Havránek (červen 2009)

Označení vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) na stromu, blízkém geodetickému bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)