Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Slezský dům a Sněžka (HLV 1; 1603 m) z turistického chodníku na Luční boudu.

Jan Janda (červen 2010)

Slezský dům a Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (červen 2010)

Rozpadající se vojenský kryt 100 metrů od památníku obětem Krkonoš. Vlevo je vidět vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (červen 2010)

Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.

Jindřich Preis (květen 2010)

Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.

Jindřich Preis (červen 2009)

Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (březen 2010)

Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).

Jindřich Preis (červen 2009)

Na vrcholu Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).

Jindřich Preis (duben 2010)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), pokračující jižně do spočinku Čertovo návrší, při pohledu od západu téměř skrývá tři nejvyšší vrcholy České republiky - Sněžku (HLV 1; 1603 m), Studniční horu (HLV 3; 1555 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m). Zcela vlevo narušuje obrys kamenná formace Polední kameny.

Jindřich Preis (duben 2010)

Na západním úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) je nápadná linka jinak úzké zimní cesty. Sněžka (HLV 1; 1603 m) v pozadí jen lehce vykukuje.

Jindřich Preis (duben 2010)

Netradiční pohled na Luční horu (HLV 2; 1555 m) od severozápadu přes okraj Čertova návrší.

Jindřich Preis (duben 2010)

Při pohleu z Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) jihozápadně dominuje mezi řadou dalších Tisícovek Železný vrch (HLV 49; 1321 m).

Jindřich Preis (duben 2010)

Polský geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je kovový a leží přibližně 40 m severně od bodu českého.

Jindřich Preis (duben 2010)

Český geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je z dob budování pohraničních opevnění.

Jindřich Preis (duben 2010)

Geodetický bod Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na pozadí Kotle (HLV 10; 1435 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).

Jindřich Preis (duben 2010)

Pohled z Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) v končící zimě.

Jindřich Preis (duben 2010)

Pohled z vrcholu Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) západně na Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Velký Šišák a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).

Jindřich Preis (duben 2010)

Panorama Sněžky (HLV 1; 1603 m) před východem slunce, foceno ze Studniční hory (HLV 3; 1555 m). Více foto: www.michalbalada.com

Michal Balada (leden 2010)

Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) na první jarní den při západu slunce ze Strážného.

Petr Havránek (březen 2010)

Lysá hora (HLV 35; 1344 m) od Sklenařic.

zdeněk horák (duben 2009)

Liščí hora (HLV 28; 1363 m) z Horní Kalné.

zdeněk horák (březen 2009)

Kotel (HLV 10; 1435 m) ze Strážníku Studenec.

zdeněk horák (duben 2009)

Osada Niklův vrch na Jelení hoře (HLV 137; 1171 m), plochá Růžová hora (HLV 19; 1396 m) a naopak špičatá Sněžka (HLV 1; 1603 m) cestou z Pomezních Bud do Horní Úpy.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Název Lesní hřeben mezi Tabulí (HLV 67; 1282 m) a Čelem (VV 67a; 1269 m) bohužel skutečnosti příliš neodpovídá...

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Tabule (HLV 67; 1282 m), Svorová hora (HLV 17; 1411 m) a Sněžka (HLV 1; 1603 m) z polského Sloneczniku.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) od Petrovky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Jeden z mnoha skalních útvarů na Dívčích kamenech (HLV 16; 1413 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) a Petrova bouda.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smělec a na obzoru Góry Izerskie z Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) nad Sněžnými jámami.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Labská louka z Violíku (HLV 7; 1472 m), vlevo Lysá hora (HLV 35; 1344 m), úplně vpravo vystupuje Ještěd (HLV 344; 1012 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vrcholové skalisko Violíku (HLV 7; 1472 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Violík (HLV 7; 1472 m) od České budky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Svítání od Čtyř pánů: Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), Slezské sedlo a Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) s okrajem Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Výhled z Čertovy hory (HLV 330; 1021 m) směrem na Jizerské hory s nejnápadnějšími Zámky (HLV 379; 1002 m) a Bukovcem (HLV 373; 1005 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Kotel (HLV 10; 1435 m) při výstupu od Mumlavy.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Kotel (HLV 10; 1435 m) při zpětném pohledu během klesání z Kotelského sedla na Dvoračky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) nad Pančavskou jámou.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Pohled ze zimní cesty na úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na JZ. Zleva Přední Žalý (HLV 332; 1019 m), Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a Přední planina (HLV 119; 1198 m) s Boudou Na pláni.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na Zadní planinu (HLV 13; 1423 m) s Klínovými Boudami a Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Stoh (HLV 47; 1319 m) ze zimní cesty, vedoucí z Přední planiny (HLV 119; 1198 m) na Klínové Boudy. V pozadí Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Zadní planina (HLV 13; 1423 m) ze zimní cesty, vedoucí úbočím Stohu (HLV 47; 1319 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Svahy Stohu (HLV 47; 1319 m) jsou pokryty řídkým smrkovým porostem, vrchol však neproniknutelnou kosodřevinou.

Petr Havránek (listopad 2009)

Zimní cesta úbočím Stohu (HLV 47; 1319 m) na Klínové Boudy a vrchol Stohu.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled ze zimní běžecké cesty na S úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) na Stoh (HLV 47; 1319 m) a Zadní planinu (HLV 13; 1423 m).

Petr Havránek (listopad 2009)