Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) od Petrovky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Jeden z mnoha skalních útvarů na Dívčích kamenech (HLV 16; 1413 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) a Petrova bouda.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), polský Smělec a na obzoru Góry Izerskie z Dívčích kamenů (HLV 16; 1413 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) nad Sněžnými jámami.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Labská louka z Violíku (HLV 7; 1472 m), vlevo Lysá hora (HLV 35; 1344 m), úplně vpravo vystupuje Ještěd (HLV 344; 1012 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Vrcholové skalisko Violíku (HLV 7; 1472 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Violík (HLV 7; 1472 m) od České budky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Svítání od Čtyř pánů: Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m), Slezské sedlo a Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) s okrajem Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Výhled z Čertovy hory (HLV 330; 1021 m) směrem na Jizerské hory s nejnápadnějšími Zámky (HLV 379; 1002 m) a Bukovcem (HLV 373; 1005 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Kotel (HLV 10; 1435 m) při výstupu od Mumlavy.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Kotel (HLV 10; 1435 m) při zpětném pohledu během klesání z Kotelského sedla na Dvoračky.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) nad Pančavskou jámou.

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Pohled ze zimní cesty na úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na JZ. Zleva Přední Žalý (HLV 332; 1019 m), Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m) a Přední planina (HLV 119; 1198 m) s Boudou Na pláni.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) na Zadní planinu (HLV 13; 1423 m) s Klínovými Boudami a Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Stoh (HLV 47; 1319 m) ze zimní cesty, vedoucí z Přední planiny (HLV 119; 1198 m) na Klínové Boudy. V pozadí Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Zadní planina (HLV 13; 1423 m) ze zimní cesty, vedoucí úbočím Stohu (HLV 47; 1319 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Svahy Stohu (HLV 47; 1319 m) jsou pokryty řídkým smrkovým porostem, vrchol však neproniknutelnou kosodřevinou.

Petr Havránek (listopad 2009)

Zimní cesta úbočím Stohu (HLV 47; 1319 m) na Klínové Boudy a vrchol Stohu.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled ze zimní běžecké cesty na S úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) na Stoh (HLV 47; 1319 m) a Zadní planinu (HLV 13; 1423 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z vrcholu Přední planiny (HLV 119; 1198 m) přes zarůstající paseku na SV. Na obzoru Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Vrchol Přední Planiny (HLV 119; 1198 m). Silnička vede od Hájenky k horní stanici lanovek ze Svatého Petra.

Petr Havránek (listopad 2009)

Vrchol ploché Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) leží na silničce s modrou turistickou značkou.

Petr Havránek (listopad 2009)

Bouda Na pláni na JV svahu Přední Planiny (HLV 119; 1198 m). V pozadí Luční hora (HLV 2; 1555 m), Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) a Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Hájenka na jižním svahu Přední Planiny (HLV 119; 1198 m). Vlevo Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Geodetický bod na vrcholu Struhadla (HLV 380; 1002 m) se nám ve vysokém borůvčí nepodařilo najít, ale asi 30 m od vrcholové skály je na smrku typická značka.

Petr Havránek (listopad 2009)

Nedaleko vrcholové skály na Struhadle (HLV 380; 1002 m) je zřejmě improvizovaná studánka.

Petr Havránek (listopad 2009)

Pohled z vrcholu Struhadla (HLV 380; 1002 m) na západ: zleva Lysá hora (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).

Petr Havránek (listopad 2009)

Vrcholová skála Struhadla (HLV 380; 1002 m) je z JV strany poměrně mohutná.

Petr Havránek (listopad 2009)

Studniční hora (HLV 3; 1555 m) z východu.

Josef Hanulík (červenec 2009)

Pohled z rozhledny Štěpánka na západní Krkonoše: zleva Mumlavská hora (VV 61b; 1217 m), polská Szrenica s chatou, kužel Violíku (HLV 7; 1472 m) a Kotel (HLV 10; 1435 m), před hřebenem vystupuje nenápadná Čertova hora (HLV 330; 1021 m).

Honzík Otčenášek (červenec 2009)

Krkonoše z Keprníku (HLV 12; 1423 m). Vzdušnou čarou 116 km.

Vít Hanulík (prosinec 2004)

Geodetický bod na Zadní Planině (HLV 13; 1423 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z úbočí Lesní hory (HLV 160; 1128 m) v zapadajícím slunci.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Světlý vrch (VV 13a; 1314 m) z úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m), vpravo Friesovy boudy.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Slunce ozařuje geodetický bod Zadní Planiny (HLV 13; 1423 m) a suťovisko pod ním.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Chata Na Pláni pod vrcholem Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) v létě, za ní Zadní Planina (HLV 13; 1423 m), vlevo Luční hora (HLV 2; 1555 m) a vpravo Světlý vrch (VV 13a; 1314 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Zadní Planina (HLV 13; 1423 m) s Klínovými boudami již z úbočí Stohu (HLV 47; 1319 m) od západu, vlevo Luční hora (HLV 2; 1555 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Potěchou při zdolávání Tisícovek může být kromě výhledů i plantáž brusinek, jako na Mramorové skále na Struhadle (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály k nejvyššímu bodu Struhadla (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály na Struhadle (HLV 380; 1002 m) severozápadním směrem odhalí většinu Tisícovek západních Krkonoš - zleva je možno identifikovat Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m), Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m), Vlčí hřeben - S vrchol (HLV 152; 1140 m), v popředí Černou skálu (HLV 291; 1042 m), dále srpek Plešivce (HLV 108; 1210 m) za Dvoračkami, Lysou horu (HLV 35; 1344 m), Kotel (HLV 10; 1435 m) a pod ním Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m), dále Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m) nad Mechovincem (HLV 216; 1081 m), dále Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) s polským Smielcem nad Medvědínem (HLV 90; 1235 m) a vpravo Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) přes úbočí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m), která zůstala vpravo.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pohled z Mramorové skály na Struhadle (HLV 380; 1002 m) přes Medvědín (HLV 90; 1235 m) na Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) (Wawel), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m). Vlevo Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), vpravo polský Smielec a dva vrcholy Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

"Mramorová skála" Struhadla (HLV 380; 1002 m) na pozadí Přední Planiny (HLV 119; 1198 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)

Daleko působivějším místem než nejvyšší část Struhadla (HLV 380; 1002 m) je v současném stavu zalesnění 60m severněji uložená bílá skála, místními nazývaná "mramorová".

Jindřich Preis (srpen 2009)

Nejvyšší bod Struhadla (HLV 380; 1002 m).

Jindřich Preis (srpen 2009)