Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Nejvyšší bod Struhadla (HLV 380; 1002 m) tvoří tato skalka v místě, které je na mapě obkrouženo vrstevnící 1000m - zřetelně tedy převyšuje uváděných 1002m n.m. výšky vrcholu.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Na vlastní vrchol Tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m) se lze dostat pouze terénem - plošina pod vrcholovou částí.

Jindřich Preis (srpen 2009)

Pěnkavčí Boudy leží jen několik set metrů pod vrcholem Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) na romantické louce.

Petr Havránek (červen 2009)

Německá boží muka na rozcestí pod Pěnkavčími boudami na Pěnkavčím vrchu (HLV 184; 1105 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z úbočí Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) nad Velkou Úpou na zleva Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m), v pozadí Slatinnou stráň (HLV 146; 1153 m), opět blíže Javor (HLV 383; 1002 m) a vpravo na obzoru Liščí horu (HLV 28; 1363 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Slušivá moderní architektura v Dolní Malé Úpě, v pozadí sjezdovka z vrcholu Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Lovecká chata Jana v sedle mezi Jelení horou (HLV 137; 1171 m) a Svorovou horou (HLV 17; 1411 m) je nyní po vytěžení polomů zdaleka viditelná.

Petr Havránek (červen 2009)

Rašelinná mokřina na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Světlinka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m) s geodetickým bodem.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vyhlídkové terasy na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m), Svorovou horu (HLV 17; 1411 m), v popředí pak Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horu (HLV 125; 1188 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.

Petr Havránek (červen 2009)

Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.

Petr Havránek (červen 2009)

Na vrcholu Pěnkavčího vrchu (HLV 184; 1105 m) je kamenná mohyla a patník geodetického bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Mělké sedélko mezi nižším V vrcholem Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), kde je geodetický bod a vyšším Z vrcholem.

Petr Havránek (červen 2009)

Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail geodetického bodu s datem 1935 na V vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na nižším, východním vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m), který je vzdálen 61 m od o 3 m vyššího, Z vrcholu.

Petr Havránek (červen 2009)

Pohodlná vozová cesta, stoupající od Valšovek (Vlašských Bud) k vrcholu Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Boží muka s obrázkem Panny Marie v sedle mezi Vlašským vrchem (HLV 302; 1038 m) a Z ramenem Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Vlašský vrch (HLV 302; 1038 m) (v popředí, nízký) při pohledu z J, ze žlutě značené Hubertovy cesty.

Petr Havránek (červen 2009)

Sněhová mapa republiky na J úbočí Studniční hory (HLV 3; 1555 m) a Luční hory (HLV 2; 1555 m) viděná z Hubertovy vyhlídky na ZZS hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) od Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Naučný panel na zážitkové stezce Černohorského rašeliniště v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Černohorské rašeliniště je přírodní památkou v sedle mezi Černou horou (HLV 59; 1300 m) a Světlou (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Z vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) vede SZ směrem pohodlný průsek směrem k 1 km vzdálené zážitkové stezce Černohorského rašeliniště.

Petr Havránek (červen 2009)

Detail patníku na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m). Pro Krkonoše typický letopočet 1935.

Petr Havránek (červen 2009)

Označení vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m) na stromu, blízkém geodetickému bodu.

Petr Havránek (červen 2009)

Geodetický bod na vrcholu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Modré kameny na JV hřebenu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Mohutné skalní Modré kameny na JV hřebeni Světlé (HLV 85; 1244 m) nemohou být vedlejším vrcholem, protože dosahují pouze výšky 967 m.

Petr Havránek (červen 2009)

Rozcestník u Modrokamenné boudy na JV svahu Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Modrokamenná bouda je romantický hotel na JV hřebínku Světlé (HLV 85; 1244 m).

Petr Havránek (červen 2009)

Černá hora (HLV 59; 1300 m) ze vzdáleného pražského Jižního Města při červnovém východu slunce.

Petr Havránek (červen 2009)

Slunce vyšlo nad pražským Jižním Městem dne 10.6.2009 ve 4.54 hodin. Sněžka (HLV 1; 1603 m), Svorová hora (HLV 17; 1411 m) a Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) byly dobře viditelné.

Petr Havránek (červen 2009)

Lysá hora (HLV 35; 1344 m) z úbočí Kotle (HLV 10; 1435 m).

Vladimír Zajíček (únor 2009)

Vrbatova bouda a Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), na obzoru výrazná Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Vladimír Zajíček (únor 2009)

Rozcestník v sedle Cestník mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Turistický přístřešek v sedle Cestník mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Interiér turistického přístřešku v sedle Cestník mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Netradičně pojatý vícejazyčný infopanel s "Perleťářskou pohádkou" v sedle Cestník mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Detail panelu s "Perleťářskou pohádkou" v sedle Cestník mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Výhled na Rýchory (Mravenčí vrch (HLV 374; 1005 m), Kutná (VV 297b; 1002 m), Dvorský les (HLV 297; 1036 m)) od rozhledové panoramatické tabule u rozcestí Cestník v sedle mezi Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) a Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)