Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Tisícovka Černá hora (HLV 59; 1300 m) od Boudy Růžohorky.

Jan Janda (květen 2009)

Vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) od Boudy Růžohorky.

Jan Janda (květen 2009)

Na vrcholu Violíku (HLV 7; 1472 m). V pozadí je Krkonoš - tedy zleva Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Kotel (HLV 10; 1435 m).

Jindřich Preis (září 2007)

Pohled z Violíku (HLV 7; 1472 m) na Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) a polskou boudu na okraji Sněžných jam. Mezi nimi vrchol Krakonošovy kazatelny. V pozadí vpravo Malý Šišák (HLV 9; 1440 m).

Jindřich Preis (září 2007)

Současná polská stavba na okraji Sněžných jam, v dřívější podobě nazývaná Wawel, přes Sněžné jámy u Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Vrcholová skála tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m) od jihozápadu.

Martin Matějka (březen 2009)

Pod vrcholovou skálou tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m).

Martin Matějka (březen 2009)

Čertova hora (HLV 330; 1021 m) a v pozadí Jizerské hory z Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová partie Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m) směrem ke spočinku v jižní části.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová skalka Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m) od jihu.

Jindřich Preis (září 2008)

Na Vlčím hřebeni (HLV 167; 1124 m) jsem geodetický bod nenalezl, jen rozvalenou kamennou pyramidu. Vrcholová plošina je malá.

Jindřich Preis (září 2008)

Rozlehlá vrcholová plošina Vlčího hřebene - J vrcholu (HLV 174; 1119 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (září 2008)

Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

Vlastní vrchol Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová skála Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) je od severu mohutnější.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová partie Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) od jihu.

Jindřich Preis (září 2008)

V polovině úbočí Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) nad osadou Rezek.

Jindřich Preis (září 2008)

Údolí Bílého Labe. V pozadí Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Velký Šišák resp. Smielec, dvojité Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) z úbočí Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Bílé Labe a spočinek Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) Čertovo návrší.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) z Jantarové cesty.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) se spočinkem Čertovo návrší přes zcela nevýrazné Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m) z Jantarové cesty. Vlevo vykukují Kotel (HLV 10; 1435 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) a vlevo Polední kameny z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z Bílé louky přes střechu Luční boudy.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Obří hřeben a Sněžka (HLV 1; 1603 m) od Poledních kamenů na úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Polední kámen či Polední kameny (poplsky Slonecznik), jeden z nejznámějších skalních útvarů v Krkonoších, leží na severním (polském) úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Pevnost (HLV 347; 1012 m) z Jeleních bud.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Studniční hora (HLV 3; 1555 m) a Luční hora (HLV 2; 1555 m) se při pohledu z Jantarové cesty zdají jako pahorky někde na pastvinách.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Z nové stavby na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) je zatím před dokončením základová deska.

Jindřich Preis (září 2008)

Na vrcholu Předního Žalého (HLV 332; 1019 m) začala stavba nových objektů - zatím restaurace.

Jindřich Preis (září 2008)

Panorama z úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) směrem do Polska přes Wielki Staw.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) na pozadí ledovcového jezírka Malý Staw a Obří pláně z úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m). Vlevo Tabule (HLV 67; 1282 m), vpravo Stuniční hora (HLV 3; 1555 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Bílá louka s Luční boudou a Luční horou (HLV 2; 1555 m) vypadá v létě idylicky, přesto jde o jedno z míst s nejdrsnějším podnebím v Čechách s vyjímečnou arktickou tundrou. Pohled z Jantarové cesty na úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Severní úbočí vrcholu Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m) od údolí Bílého Labe.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Dobře patrná silueta Ještědu (HLV 344; 1012 m) nad Železným vrchem (HLV 49; 1321 m) z úbočí Stříbrného návrší (VV 3a; 1433 m). Vlevo spočinek Krakonoš, Kozí hřbety - V vrchol (VV 2a; 1387 m) a Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Mechovinec (HLV 216; 1081 m), vpravo pak Kotel (HLV 10; 1435 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m). Ostatní vrcholy splývají s Kotlem.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Imisní vlivy v údolí Bílého Labe na úbočí Kozích hřbetů (VV 2b; 1318 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Dvojitý vrchol Mužských kamenů (HLV 15; 1417 m) z cesty údolím Bílého Labe.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Tabule (HLV 67; 1282 m), Svorová hora (HLV 17; 1411 m) s Obřím hřebenem a nad Obří plání Sněžka (HLV 1; 1603 m) z úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stejný tvar Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m) z Cesty česko-polského přátelství z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Malý Šišák (HLV 9; 1440 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m) mají při pohledu od Poledních kamenů na polské straně Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) shodný tvar.

Jindřich Preis (srpen 2008)

V pohledu z Přední Planiny (HLV 119; 1198 m) se v linii Violík (HLV 7; 1472 m), Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m), Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Mužské kameny (HLV 15; 1417 m), Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) jeví Smielec resp. Velký Šišák nejmenší. Dále jsou patrny vlevo Medvědín (HLV 90; 1235 m), Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Pozůstatkem minulých dob jsou i nápisy v betonu, tak jako na zbytcích vleku na Lysečinské hoře (HLV 125; 1188 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na jiných hraničnících Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) změna písmene D na P nebyla provedena důsledně.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Na hraničním kameni na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) nebylo původní vytesané D změněno na P.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Pohled z Černé hory (HLV 59; 1300 m) na Sněžku (HLV 1; 1603 m).

Jaroslava Lilková (květen 2008)