Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).

Tomáš Formánek (květen 2009)

Pohled z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...

Jindřich Preis (květen 2009)

Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m).

Jindřich Preis (květen 2009)

Geodetický bod na Harrachově skále (VV 216b; 1036 m) poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).

Jindřich Preis (květen 2009)

Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.

Jindřich Preis (květen 2009)

Detail Sněžky (HLV 1; 1603 m) z Obřího dolu.

Jan Janda (květen 2009)

Vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) z Obřího dolu.

Jan Janda (květen 2009)

Polské turistické značení u Slezské boudy pod tisícovkou Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Slezská bouda v sedle nad Obřím dolem pod tisícovkou Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Kamenné moře na severním svahu tisícovky Sněžka (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Pomník záchranářům z Horské služby na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kteří zahynuli při záchranné akci.

Jan Janda (květen 2009)

Vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) připomíná v současnosti spíše kovošrot než první zónu národního parku.

Jan Janda (květen 2009)

Detail poničené polské stanice na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Oprava polské meteorologické stanice na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) je v plné proudu.

Jan Janda (květen 2009)

Na vrcholu naší nejvyšší hory Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Těsně pod vrcholem Sněžky (HLV 1; 1603 m).

Jan Janda (květen 2009)

Vrchol tisícovky Sněžka (HLV 1; 1603 m) ze sedla mezi Sněžkou a Růžovou horou (HLV 19; 1396 m).

Jan Janda (květen 2009)

Turistické značení pod Růžovou horou (HLV 19; 1396 m).

Jan Janda (květen 2009)

Tisícovka Černá hora (HLV 59; 1300 m) od Boudy Růžohorky.

Jan Janda (květen 2009)

Vrchol Sněžky (HLV 1; 1603 m) od Boudy Růžohorky.

Jan Janda (květen 2009)

Na vrcholu Violíku (HLV 7; 1472 m). V pozadí je Krkonoš - tedy zleva Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m), Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m) a Kotel (HLV 10; 1435 m).

Jindřich Preis (září 2007)

Pohled z Violíku (HLV 7; 1472 m) na Vysokou pláň (VV 4a; 1490 m) a polskou boudu na okraji Sněžných jam. Mezi nimi vrchol Krakonošovy kazatelny. V pozadí vpravo Malý Šišák (HLV 9; 1440 m).

Jindřich Preis (září 2007)

Současná polská stavba na okraji Sněžných jam, v dřívější podobě nazývaná Wawel, přes Sněžné jámy u Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).

Jindřich Preis (červen 2008)

Vrcholová skála tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m) od jihozápadu.

Martin Matějka (březen 2009)

Pod vrcholovou skálou tisícovky Struhadlo (HLV 380; 1002 m).

Martin Matějka (březen 2009)

Čertova hora (HLV 330; 1021 m) a v pozadí Jizerské hory z Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová partie Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m) směrem ke spočinku v jižní části.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová skalka Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m) od jihu.

Jindřich Preis (září 2008)

Na Vlčím hřebeni (HLV 167; 1124 m) jsem geodetický bod nenalezl, jen rozvalenou kamennou pyramidu. Vrcholová plošina je malá.

Jindřich Preis (září 2008)

Rozlehlá vrcholová plošina Vlčího hřebene - J vrcholu (HLV 174; 1119 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (září 2008)

Preislerův kopec (HLV 300; 1035 m), Vlčí hřeben - J vrchol (HLV 174; 1119 m) a Vlčí hřeben (HLV 167; 1124 m) od severu ze spočinku Vlčího hřebene - S vrcholu (HLV 152; 1140 m).

Jindřich Preis (září 2008)

Vlastní vrchol Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) s geodetickým bodem.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová skála Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) je od severu mohutnější.

Jindřich Preis (září 2008)

Vrcholová partie Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) od jihu.

Jindřich Preis (září 2008)

V polovině úbočí Preislerova kopce (HLV 300; 1035 m) nad osadou Rezek.

Jindřich Preis (září 2008)

Údolí Bílého Labe. V pozadí Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m) a Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m), Velký Šišák resp. Smielec, dvojité Mužské kameny (HLV 15; 1417 m) a Dívčí kameny (HLV 16; 1413 m) z úbočí Kozích hřbetů - V vrcholu (VV 2a; 1387 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Bílé Labe a spočinek Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m) Čertovo návrší.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) z Jantarové cesty.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) se spočinkem Čertovo návrší přes zcela nevýrazné Stříbrné návrší (VV 3a; 1433 m) z Jantarové cesty. Vlevo vykukují Kotel (HLV 10; 1435 m) a Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Stříbrný hřbet (HLV 6; 1490 m) a vlevo Polední kameny z úbočí polského vrcholu Tepy Szczyt.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Sněžka (HLV 1; 1603 m) z Bílé louky přes střechu Luční boudy.

Jindřich Preis (srpen 2008)

Obří hřeben a Sněžka (HLV 1; 1603 m) od Poledních kamenů na úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Polední kámen či Polední kameny (poplsky Slonecznik), jeden z nejznámějších skalních útvarů v Krkonoších, leží na severním (polském) úbočí Stříbrného hřbetu (HLV 6; 1490 m).

Jindřich Preis (srpen 2008)

Pevnost (HLV 347; 1012 m) z Jeleních bud.

Jindřich Preis (srpen 2008)