Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Krkonoše (KK)
další informace o celku
Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Zobrazeno 21 - 30 z 78 nalezených 
5.11.2009 vystoupil v ranním Studiu 6 ČT jeden z autorů projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub k tématu přeměřování výšek horských vrcholů.
06.11.2009 15:00:42 - Tomáš Formánek
Oficiální nadmořské výšky vrcholů se po přeměření mění častěji než by se zdálo
V uplynulých měsících jsme opět prováděli podrobná geodetická měření našich Tisícovek, díky čemuž byly v minulosti do seznamu našich tisícimetrových hor nově zařazeny například tisícovky Milíř (HLV 394; 1003 m) v Jizerských horách či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m) v Krušných horách a u mnoha dalších vrcholů došlo ke zpřesnění jejich uváděné výšky a polohy nejvyššího bodu.
V této souvislosti stojí za povšimnutí zajímavá zpráva zahraničních agentur, které se věnuje například i včerejší článek iDnes "Nejvyšší hora Alp je menší o 45 cm, ukázalo nové měření Mont Blancu".
K tématu promluvil 5.11.2009 v ranním Studiu 6 České televize i jeden z autorů projektů Tisícovky Čech, Moravy a Slezska Mgr. Michal Holub. Na záznam jeho televizního vystoupení se můžete podívat přímo na stránkách ČT v sekci "Další měření Mont Blancu".
Na úbočí Králického Sněžníku (HLV 11; 1424 m) 17. září.
Tomáš Formánek (září 2008)
02.10.2009 14:36:57 - Michal Holub
První záchvěv zimy v Krkonoších
Oproti minulému roku, kdy se v druhé polovině září vytvořila souvislá sněhová pokrývka na hřebenech Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku (a částečně i Krkonoš), přišlo letos zimní počasí o něco později. V noci na pátek 2.10.2009 klesla teplota na Sněžce (HLV 1; 1603 m) skoro k -3°C a přibližně v poledne začalo na hřebenech Krkonoš sněžit. Na záběrech serveru kamery.humlnet.cz je vidět i nesouvislý poprašek na kamerách z Luční boudy a Sněžky. Podle teplot sněží v polohách nad cca 1300 m.n.m. V ostatích pohořích jsou teploty prozatím kladné.
Bahnitá jezírka na vrcholu Jelení hory (HLV 137; 1171 m).
Petr Havránek (červen 2009)
01.08.2009 16:36:39 - Petr Havránek
Rašelinná jezírka na vrcholu Jelení hory
Přestože Jelení hora (HLV 137; 1171 m) není příliš plochá a její svahy prudce spadají do údolí na západě, jihu i východě, nalezli jsme na jejím vrcholu několik rašelinných jezírek. Nacházejí se přibližněi 20-30 m severně od geodetického bodu.
Pohled z vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m) - vyhlídkové terasy v místě bývalé Maxovy boudy - na JV konec hřebínku Kutné, v pozadí Rýchorská b.
Petr Havránek (červen 2009)
19.07.2009 20:09:22 - Petr Havránek
Zvlněný vrchol Kutné
Vrchol Kutné (VV 297b; 1002 m) leží v bezprostřední blízkosti Rýchorské boudy. Je tvořen 60 m dlouhým hřebínkem, s vyvýšeninami na obou koncích. JV vyvýšenina je přírodní a je o 1 až 1,5 m nižší než vyvýšenina na SZ konci. Při prvním pohledu je však SZ výspa hřebínku tvořena umělou plošinou, základy bývalé Maxovy boudy. Pokud by zde tato umělá plošina nebyla, zdá se, že vyšší by byl JV přírodně travnatý konec hřebínku. Při bližším zkoumání jsme však nalezli skalní blok v Z části základů Maxovy boudy, který je téměř nepochybně přírodní. Proto jako vrchol Kutné lze označit vyhlídkovou plošinu na základech bývalé Maxovy boudy, přestože je na samém okraji tisícimetrové vrstevnice.
Přírodní skalní blok při Z okraji základů bývalé Maxovy boudy tvoří z této vyvýšeniny nejvyšší přirozený bod Kutné (VV 297b; 1002 m).
Petr Havránek (červen 2009)
Pohled z JV konce hřebínku na Kutné (VV 297b; 1002 m). SZ konec hřebínku je tvořen umělou terasou, základy bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Informační tabulka na vrcholu Kutné (VV 297b; 1002 m), na vyhlídkové terase "Maxovka" na základech bývalé Maxovy boudy.
Petr Havránek (červen 2009)
Nejvyšší bod Vlašského vrchu (HLV 302; 1038 m) je na jeho Z vrcholu, v oblasti skalek. Je vzdálen 61 m od geodetického bodu na V vrcholu, který je téměř o 3 m nižší.
Petr Havránek (červen 2009)
16.07.2009 23:27:50 - Petr Havránek
Dvojvrchol Vlašský vrch
Vlašský vrch je jak v publikaci Tisícimetrové vrcholy Čech, Moravy a Slezska, tak i v mapách (např. Krkonoše-Východ nakl. ROSY 1:25000) prezentován, jako kompaktní hora. Ve skutečnosti se jedná o dvojvrchol.
Geodetický bod je na východním vrcholu (N 50 40.888; E 15 45.718) ve výšce 1035,2 m. Vyšší, západní vrchol, je vzdálený od východního 61 metrů a je tvořen několika skalkami (N50 40.874; E 15 45.671), ale hlavně je téměř o 3 metry vyšší (1038 m). Oba vrcholy odděluje mělké sedélko, které je ve výšce 1033 m. Nejedná se tedy o HLV a VV, ale o dvojvrchol, kde vyšší vrchol není situován do oblasti geodetického bodu.
Geodetické měření na Haidě, dříve sporném (tisícimetrovém?) vrcholu poblíž Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Tomáš Formánek (květen 2009)
18.05.2009 13:32:31 - Michal Holub
Vřesový vrch čili Haida - je či není tisícovka?
Na základě "důvodného podezření" bylo v sobotu 16. května 2009 provedeno podrobné geodetické měření plochého vrcholu mezi Kraví horou (HLV 228; 1071 m) a Tabulí (HLV 67; 1282 m), který měl dle mapových podkladů udávanou výšku v těsné blízkosti tisícimetrové hranice.
Běžné měření podle GPS s barometrickým výškoměrem (Garmin GPSMAP 60CSx) nedostačovalo svou přesností, a proto byl použit nivelační přístroj. V blízkosti vrcholu je kromě dvou trigonometrických bodů (č. 7 s výškou 992,76 m a zajišťovací bod č. 7.1 s výškou 994,43 m) i nivelační bod (Z5a3-165.1 s výškou 984,724 m - elektrorozvodna u hlavní silnice).
Měření bylo provedeno od nivelačního bodu u silnice přes vrchol až k trigonometrickým bodům, čímž byla vyloučena možnost nahodilé chyby a celková odchylka měření na přibližně šestisetmetrovém úseku nepřesáhla 2 cm v cílovém bodě.
Oblast vlastního vrcholu je momentálně na okraji cca 10-ti letého lesa a čerstvé paseky plné pařezů, vývratů a prohlubní s řádově decimetrovými rozdíly. Ve vrcholové oblasti bylo zaměřeno sedm míst, převážně přirozených drobných elevací, a všechny vyšly s absolutní výškou 998,0 - 998,6 m n.m. Vztyčené kořeny jednoho většího vývratu sice tisícimetrovou hranici přesahují, to je ovšem jev jen dočasný...
Na základě provedených měření je vrchol Haida s definitivní platností vyřazen ze seznamu adeptů na tisícimetrový vrchol a je tím zároveň potvrzena správnost údajů mapy RZM 10 (rastrová základní mapa 1:10 000).
Turistická mapa okolí vrcholu Haida (Haida je nepojmenovaný vrchol uprostřed mapy s kótou 992 m na J okraji vrcholové plošiny.)
Výhled z jižního okraje vrcholové plošina Haidy (999 m): zleva Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m), vpředu Kraví hora (HLV 228; 1071 m), vzadu Pěnkavčí vrch (HLV 184; 1105 m) a vpravo Jelení hora (HLV 137; 1171 m).
Haida (někdy též označovaná jako Heida či Vřesový vrch) se dle některých pramenů ucházela o zařazení mezi tisícimetrové vrcholy, ale podrobné geodetické měření provedené dne 16. května 2009 prokázalo, že nejvyyší místo na vrcholové plošině (nepočítaje dočasné vývraty apod.) dosahuje nadmořské výšky 998,57 m, takže v případě Heidy o zařazení mezi tisícovky nadále uvažovat nelze.
Tomáš Formánek (květen 2009)
Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) je nejen známým vyhlídkovým místemna úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m), ale apsiruje i na titul jeho nového vedlejšího vrcholu.
Jindřich Preis (květen 2009)
17.05.2009 12:24:12 - Jindřich Preis
Harrachova skála
Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) – skalnatá formace na východním úbočí Mechovince (HLV 216; 1081 m) díky odlesnění umožňuje panoramatické výhledy na Špindlerův Mlýn s urbanistickými a architektonickými prohřešky a na okolní vrcholy, zejména Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m) a Luční horu (HLV 2; 1555 m).
Na serveru Tisícovky je na popisku úvodní fotografie u vrcholu Mechovinec Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) zmíněna jako spočinek. Opakovaným měřením výškového rozdílu mezi cestou v sedle a nejvyšší partií skály pomocí dvou přístrojů GPSmap 60CSx a výškoměru jsme získali hodnoty mezi 5-7 m. Přístupová cesta ke skále navíc vyrovnává terénní nerovnost sedla asi o 0,5 m.
S vysokou pravděpodobností je Harrachova skála (VV 216b; 1036 m) novým (tedy druhým) vedlejším vrcholem Mechovince (HLV 216; 1081 m) (byť je se svými zřejmě 1035 m o 1 m vyšší než Kozlí hřbet (VV 216a; 1034 m)).
Na vrcholovou plošinu Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) je od roku 1893 vybudována přístupová cesta a železné zábradlí, na vrcholu je geodetický bod – kámen (N50 43 42.4 E15 34 29.1), na skále bývala i českojazyčná deska s pojmenováním z doby budování Bucharovy cesty.
Přístup je možný od červené značky odspodu či pohodlněji z běžecké trasy shora, oboje několik desítek metrů mlazinou. Červeně odbočka ze stejné turistické značky je v současných mapách (např. TOPO Czech 2 PRO, Atlas Krkonoše aj.) špatně vyznačena.
Geodetický bod na Harrachově skále (VV 216b; 1036 m) poblíž Mechovince (HLV 216; 1081 m).
Jindřich Preis (květen 2009)
Pohled na Mechovinec (HLV 216; 1081 m) z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m).
Jindřich Preis (květen 2009)
Pohled z Harrachovy skály (VV 216b; 1036 m) na Železný vrch (HLV 49; 1321 m), Kozí hřbety (VV 2b; 1318 m), Luční horu (HLV 2; 1555 m)...
Jindřich Preis (květen 2009)
Současná polská stavba na okraji Sněžných jam, v dřívější podobě nazývaná Wawel, přes Sněžné jámy u Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (červen 2008)
15.04.2009 18:41:43 - Jindřich Preis
Wawel, Sněžné jámy a Vysoká pláň
První stavbou určenou výhradně pro turistické účely v Krkonoších byla bouda poblíž skalnaté formace, nazývané Krakonošova kazatelna, na okraji Sněžných jam. Před koncem 19. století byla přestavěna na luxusní hotel a pro podobnost s krakovským hradem byla nazývána podle něho Wawel. Zobrazení původní podoby této stavby je možno nalézt v knize „Album starých pohlednic Krkonoš“ autorů R. Karpaše, T. Lokvence a M. Bartoše na str. 34-35. Současná podoba stavby, ležící na polském území, je však zcela jiná. Vrchol Vysoké pláně (VV 4a; 1490 m) jihozápadně do budovy je o něco nižší než již polské skalisko Krakonošova kazatelna.
Polská stanice na Vysoké pláni (VV 4a; 1490 m) - pohled od východu
Jiří Mašek (březen 2004)
10.04.2009 09:05:49 - Tomáš Formánek
Historie vysílače u Sněžných jam
V březnovém čísle časopisu Krkonoše - Jizerské hory byl otištěn obsáhlý článek Witolda Papierniaka popisující podrobně historii objektu vysílače u Sněžných jam, mezi tisícovkami Violík (HLV 7; 1472 m), Vysoká pláň (VV 4a; 1490 m) a Vysoké kolo (HLV 4; 1509 m).
Celý text článku je možné si přečíst v sekci Historie vysílače, tištěná časopisecká verze článku je navíc doplněna historickými fotografiemi dokumentujícími postupné proměny objektu.
"Polská" bouda na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m).
Jiří Mašek (prosinec 2002)
17.03.2009 12:07:30 - Tomáš Tisovský
Část polské budovy na Sněžce se zřítila pod tíhou sněhu
Část polské budovy na vrcholu Sněžky (HLV 1; 1603 m) se zřítila pod tíhou sněhu. Zhroutila se terasa vrchního talíře boudy, nikdo ale nebyl naštěstí zraněn.
Přístupové cesty z polské strany na nejvyšší českou horu jsou do odvolání uzavřené, budovy na české straně jsou v pořádku. Výstup je možný jen z české strany cestou po žluté značce pod lanovkou z Růžové hory (HLV 19; 1396 m).
První praskliny se na budově objevily už v pátek, a proto byla okamžitě vyklizena. V pondělí se pak třetí patro s talířem a anténami sesunulo na spodní patro. Správa KRNAP o zřícení informovala až dnes dopoledne. Podle mluvčí je nyní na místě polský statik, který zkoumá stav budovy. Na Sněžce je cca 1 metr sněhu (měří se ohrádce na západním okraji vrcholové plošiny), měření kvůli evakuaci pracovníků z budovy momentálně neprobíhá. Ochoz patrně nevydržel souhru nepřiznivých podmínek - sníh, námraza, vítr, únava materiálu.
Zobrazeno 21 - 30 z 78 nalezených