Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Krkonoše (KK)
další informace o celku
Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Zobrazeno 11 - 20 z 78 nalezených 
Určení výšky a polohy: nejvyšší bod Sněžky (HLV 1; 1603 m).
01.02.2014 09:02:24 - Tomáš Formánek
Skutečná nadmořská výška Sněžky
Spory o to, jaká je skutečná nadmořská výška Sněžky (HLV 1; 1603 m) se pokusil vyřešit v listopadu 2013 Ing. Vladimír Hlavsa (úředně oprávněný zeměměřický inženýr, Geodézie Krkonoše), který provedl proměření vrcholové části hory a určil výšku a polohu nejvyššího bodu Sněžky.
Celý autorizovaný Protokol měření včetně popisu měřické techniky je k dispozici přímo na našich stránkách v sekci Geodetické zaměření Sněžky.
Ve stručnosti podrobné zaměření lze shrnout následovně: Nejvyšší bod Sněžky o hodnotě 1603,30 m n.m. se nachází na polském území u kaple sv. Vavřince přibližně 3,5 metru od státní hranice. Z interpolace měřených bodů lze pro území ČR určit nejvyšší bod s hodnotou 1603,20 m n.m.
Výšku Sněžky (po zaokrouhlení 1603 m n.m.) již potvrdil i Zeměměřický úřad a postupně ji přebírají i mapy KČT, Mapy.cz a další.
Podrobné geodetické měření tisícovky Nad Rýžovnou (HLV 254; 1054 m) a obou souvisejících vedlejších vrcholů prováděné týmem Tisicovky.cz.
Tomáš Formánek (říjen 2008)
Doplnění 10.2.2014:
Dnes vydala tiskovou zprávu zmiňující nově naměřenou výšku Sněžky (HLV 1; 1603 m) i Správa KRNAP a brzy ji postupně převzala jako hlavní zprávu i většina českých zpravodajských serverů, mimo jiné iDnes.cz, Novinky.cz a další.
Večer se budou tématu věnovat v hlavních zprávách i Česká televize a Nova.
Doplnění 12.2.2014
K tématu nově změřené výšky Sněžky (HLV 1; 1603 m) se hlavní zpravodajské servery vrací ještě v dalších článcích.
Dnes byl například na iDnes.cz uveřejněn článek, ze kterého citujeme:
Hlavsa se s nivelačním přístrojem na Sněžku vláčel i kvůli komunitě lidí kolem webu tisicovky.cz, která se jeho zjištěním pochlubila jako první.
"Oni totiž občas se stejnými přístroji jezdí přeměřovat hory, ale na Sněžce ještě nebyli. A protože jsem byl sám zvědavý, jak to dopadne, ten jeden den jsem obětoval, vylezl nahoru a měřil," popisuje geodet.
Celý článek si můžete přečíst přímo na iDnes.cz v sekci "Překvapuje mne, že Sněžku ještě nikdo pořádně nepřeměřil, diví se geodet Hlavsa".
Podrobné geodetické měření vrcholové části Meluzíny (HLV 194; 1097 m) dne 10.5.2008.
Tomáš Formánek (květen 2008)
Podrobné geodetické měření výškových poměrů v oblasti Smrku (HLV 162; 1126 m) se uskutečnilo 30.8.2009.
Tomáš Formánek (srpen 2009)
Vrbatovo návrší (VV 14a; 1412 m) s mohylou Hanče a Vrbaty, v pozadí Zlaté návrší (HLV 18; 1411 m).
Petr Daubner (srpen 2013)
06.08.2013 13:48:00 - Tomáš Formánek
Stoletý příběh: Hanč a Vrbata
V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 3/2013 je na stranách 4-9 otištěn obsáhlý článek Aleše Suka "Stoletý příběh" vracející se u příležitosti stého výročí k tragédii Hanče a Vrbaty.
Kromě shrnutí základních, všeobecně známých faktů autor v článku popisuje i mnoho méně známých skutečností vztahujících se k této dávné smutné události českého lyžování.
Náhled článku je možné shlédnout na připojených obrázcích.
Více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
31.07.2013 16:22:26 - Martin Matějka
Alternativní způsob zdolání Signálu
Zajímavým způsobem výstupu na Signál (VV 85a; 1175 m) je využití koloběžky z půjčovny pod lanovkou na Černou horu (HLV 59; 1300 m).
Od lanovky vede cesta k Sokolské boudě, kde se napojuje červená turistická značka pokračující směrem na Kolínskou boudu. Na rozcestí Václavák z ní odbočuje doprava neznačená cesta, která se po 1,6 km připojí na rovněž neznačenou Thámovu cestu. Po Thámově cestě to jsou do sedla Signálu (VV 85a; 1175 m) přibližně 2 km, vrchol je od sedla vzdálen necelých 100 m po vyšlapané pěšince.
Cesta k Signálu (VV 85a; 1175 m) je povětšinou z kopce, i když nechybí úseky, kde je potřeba pořádně šlápnout, hlavně na Thámově cestě před sedlem. Odměnou za vynaloženou námahu je více než šestikilometrový pohodový sjezd do Janských Lázní.
Vrcholová pyramida na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Tomáš Tisovský (listopad 2006)
06.01.2013 13:26:45 - Tomáš Formánek
Záhada na Malém Šišáku
V časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 11/2012 je na stranách 12-14 otištěn zajímavý článek Jiřího Bašty "Záhada na Malém Šišáku" popisující takřka detektivní pátrání po obsahu a původu pozapomenutého nápisu vytesaného do kamene ve vrcholové části Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Kombinací terénního průzkumu v jinak nepřístupné I. zóně KRNAP a pátrání v historických i novodobých dokumentech se autorovi nakonec podařilo nápis rozluštit, takže záhada tajemného nápisu na Malém Šišáku se zdá být rozřešena.
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
16.10.2012 17:27:56 - Tomáš Formánek
Žalý - dvojjediný strážce hor
V aktuálních číslech časopisu Krkonoše - Jizerské hory č. 9 a 10/2012 je vždy na stranách 4 - 9 otištěn velmi obsáhlý (a proto rozdělený do dvou čísel) článek Jiřího Dvořáka "Žalý - dvojjediný strážce hor".
V letošním roce uplynulo 120 let od otevření kamenné rozhledny na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) a zároveň byla dokončena oprava celé rozhledny. Článek se však kromě těchto událostí zabývá i mnoha dalšími zajímavostmi a fakty a nevynechává ani zmínky o poněkud opomíjeném, i když ve skutečnosti o něco vyšším vrcholu Zadní Žalý (HLV 298; 1036 m).
Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Krkonoše - Jizerské hory, případně na internetových stránkách časopisu.
Spadlá kazatelna na vrcholu Kraví hory (HLV 228; 1071 m).
Petr Soukal (červen 2012)
28.06.2012 20:15:35 - Petr Soukal
Výstup na Kraví horu
Výstup na Kraví horu (HLV 228; 1071 m) je asi nejlepší průsekem který je nedaleko zastávky pohádkové cesty. Směrem z Úpy není tedy nutné dojít na nejjižnější místo jak se uvadí v Průvodci.
25.01.2012 11:16:35 - Michal Holub
Signál - nový VV Světlé v Krkonoších
Na severovýchodním hřbetu Světlé (HLV 85; 1244 m) jsem počátkem ledna objevil menší výstupek, jehož převýšení nad sedlo splňuje podmínky pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.
Najdeme jej 730 m od hlavního vrcholu, severně od nejvyššího místa Thámovy cesty (neznačená kvalitní cesta, v zimě upravovaná lyžařská trasa).
V mapách se u tohoto místa nejčastěji objevuje oronymum Signál (VV 85a; 1175 m), které také použijeme pro jeho název. Zhruba 150 m severněji leží trigonometrický bod (1138.92 m) s názvem Lesní hora.
Nový vedlejší vrchol Signál (VV 85a; 1175 m) najdeme na souřadnicích WGS-84 N50 39 48.7 E15 46 43.0 a pomocí barometrického měření výšky (přístroj Garmin GPSMAP 60CSx) jsem stanovil výšku 1175 m (tolerance cca 2 metry, nutno časem prověřit nivelací). Sedlo ke Světlé (HLV 85; 1244 m) je v bezprostřední blízkosti Thámovy cesty o zhruba 7 m níže.
Na Signálu (VV 85a; 1175 m) roste řídký smrkový les, v oblasti vrcholu a severních svazích místy paseka s malými smrčky, balvany a sutí. Výhled je velmi dobrý (Sněžka a okolí). Během mé návštěvy vrchol pokrývala přes 1 metr vysoká vrstva sněhu a byla mlha s minimální dohledností…
Bavany ve vrcholové části Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Pohled od balvanů k vrcholu Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Vrcholová plošina Signálu (VV 85a; 1175 m).
Michal Holub (leden 2012)
Panoráma v Labském dole - Labská bouda a Labská rokle.
Jindřich Preis (červen 2008)
25.12.2010 15:00:40 - Jindřich Preis
Labská bouda a Hančův pomník
V poslední době bylo možné zachytit diskuse týkající se dalšího osudu resp. odstranění Labské boudy pro její mohutnost, umístění i architektonické řešení v krajině.
Poplatná tehdejší megalomanii byla Labská bouda znovu postavena na jiném místě než původní stavba a otevřena v r. 1975. Změněna perspektivou nepůsobí bouda v odstupu vůbec špatným dojmem a ladí s tvarem okolních kopců, zejména při pohledu od jihu. Při pohledu od Hančovy mohyly dovedu pochopit její umístění i obrys, z dálky do krajiny zapadá mnohem lépe, než třeba stavba na polské straně tisícovky Vysoká pláň, zvaná též Wawel.
Labská bouda z Labského dolu.
Jindřich Preis (červen 2008)
Labská bouda z Koňské cesty.
Jindřich Preis (červen 2008)
Vstupní partie do Labské boudy je pod její střechou.
Jindřich Preis (květen 2010)
Při pohledu zblízka však obrovská železobetonová masa Labské boudy i přes nedávnou rekonstrukci působí až děsivě a člověk si připadá mnohem titěrnější než ve srovnání s okolními horami. Stavba je umístěna hluboko v I. zóně KRNAPu a představa, že by se všichni hosté v případě naplněné kapacity 120 (někdy uváděno až 159) lůžek a restaurace pro 170 lidí drželi jen na okolních značených cestách, je směšná. Byť je těch cest relativně hodně. Navíc v okolí nejsou oficiální (legální) terény pro sjezdové lyžování; dalším problémem je zajištění provozu (energie, vytápění, zásobování) včetně rizika případné provozní havárie. Čili podstatným problémem je, jak stavbu využít a co nejméně škodit přírodě.
Jako optimální využití Labské boudy by se mi jevil řízený provoz KRNAPem (nikoliv komerční, či případně jen omezeně) ve smyslu exhibičního, výukového resp. kongresového centra, možná s menší lůžkovou kapacitou, a také po určité úpravě vnějšího vzhledu.
Svou polohou Labská bouda přináleží tisícovce Violík (HLV 7; 1472 m).
Dva pomníky - lidské tragédie je Hančův a socialismu Labská bouda na úbočí Violíku (HLV 7; 1472 m).
Jindřich Preis (květen 2010)
Labská bouda a Violík (HLV 7; 1472 m) z Vrbatova návrší (VV 14a; 1412 m).
Jindřich Preis (září 2007)
Ani nedávná rekonstrukce Labské boudy ji neubrala na masivnosti.
Jindřich Preis (září 2007)
Nejvyšším místem Pohádkové stezky je zastávka na rozcestí Pacestník na úbočí Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m), odkud je stále ještě hezký výhled na Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m), Světlou (HLV 85; 1244 m) a Černou horu (HLV 59; 1300 m).
Jindřich Preis (červen 2009)
16.05.2010 16:27:28 - Jindřich Preis
Pohádková cesta v okolí Horní a Dolní Malé Úpy
Ve snaze navrátit návštěvníky do vyprazdňujících se Krkonoš přicházejí místní samosprávy s různými iniciativami. Jednou z nich je v posledních letech vybudovaná pohádková stezka v okolí Horní Malé Úpy, na úbočích a v údolí mezi Tisícovkami Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m) (Pomezní hřeben), Dlouhý hřeben (HLV 208; 1085 m) a Kraví hora (HLV 228; 1071 m).
Projít stezku najednou je ale náročné, zejména pro rodiny s dětmi, kterým je ostatně stezka určena – proto je lepší procházku rozdělit do několika (nejméně tří) okruhů.
V rámci stezky je v místech se zajímavými výhledy umístěno celkem 10 zastavení – na každém z nich je herní prvek pro děti, zpravidla místo pro odpočinek a především čtyřboký hranol, na kterém je některá z Krkonošských pohádek od Marie Kubátové. Pohádky jsou čtyřjazyčné, takže je možno kromě mateřštiny procvičit i polštinu, němčinu či angličtinu.
Jen je potřeba dát pozor na roční dobu, nejhořejší část stezky vede po neznačených cestách, které procházejí oblastí pravidelně od července do října uzavřenou.
Podrobnější údaje včetně mapky lze získat v informačním středisku na Pomezních boudách, kde je také informační panel stezky, v některých penzionech také a na webových stránkách pohadkova-stezka.cz.
Cesty na Pacestníku pod temenem Lysečinské hory (HLV 125; 1188 m) jsou neznačené a od července do října je sem v rámci sezonních omezení přístup zakázán - proto procházka po Pohádkové stezce nese určité riziko.
Jindřich Preis (květen 2010)
Součástí zastávky Pohádkové stezky na Cestníku mezi Dlouhým hřebenem (HLV 208; 1085 m) a Lysečinskou horou (HLV 125; 1188 m) je i skládačka k procvičení českých a latinských názvů rostli a zvěře.
Jindřich Preis (červen 2009)
Zastavení Pohádkové stezky na jižním úbočí Kraví hory (HLV 228; 1071 m) je poblíž jejího vrcholu - pohled na severní část Pomezního hřebenu, jehož částí je Lysečinská hora (HLV 125; 1188 m).
Jindřich Preis (březen 2010)
Na vrcholu Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
02.05.2010 21:59:18 - Jindřich Preis
Geodetické body na Malém Šišáku
Geodetické body na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) jsou dva.
Český kamenný má typický tvar, letopočet 1935 z dob budování pohraničních opevnění a leží v nejvyšší části těsně pod umělou kamennou pyramidou.
Druhý (polský) bod je kovový a leží zhruba o 40 m severněji zřejmě přesně na státní hranici, i když na mapě TOPO Czech 3.0 PRO jej naměřené koordináty lokalizují ještě na české území.
Geodetický bod Malého Šišáku (HLV 9; 1440 m) na pozadí Kotle (HLV 10; 1435 m) a Vysokého kola (HLV 4; 1509 m).
Jindřich Preis (duben 2010)
Český geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je z dob budování pohraničních opevnění.
Jindřich Preis (duben 2010)
Polský geodetický bod na Malém Šišáku (HLV 9; 1440 m) je kovový a leží přibližně 40 m severně od bodu českého.
Jindřich Preis (duben 2010)
Zobrazeno 11 - 20 z 78 nalezených