Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Krkonoše > Další informace o celku
Krkonoše: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Černá hora | Černá skála | Čertova hora | Čihadlo | Dívčí kameny | Dlouhý hřeben | Dvorský les | Harrachovy kameny | Janova skála | Javor | Jelení hora | Jelení vrch | Kotel | Kraví hora | Lesní hora | Liščí hora | Luboch | Luční hora | Lysá hora | Lysečinská hora | Malý Šišák | Medvědín | Mechovinec | Mravenčí vrch | Mrtvý vrch | Mužské kameny | Pěnkavčí vrch | Pevnost | Plešivec | Preislerův kopec | Přední Planina | Přední Žalý | Růžová hora | Slatinná stráň | Sněžka | Stoh | Struhadlo | Stříbrný hřbet | Studniční hora | Světlá | Svorová hora | Šeřín | Špičák | Tabule | Violík | Vlašský vrch | Vlčí hřeben | Vlčí hřeben - J vrchol | Vlčí hřeben - S vrchol | Vysoké kolo | Zadní Planina | Zadní Žalý | Zlaté návrší | Železný vrch
Zobrazeno 61 - 70 z 78 nalezených
16.08.2007 16:14:12 - Tomáš Formánek
Tento týden byla v hlavním zpravodajském pořadu jedné z TV stanic odvysílána reportáž o připravované stavbě nové rozhledny v Krkonoších na Hnědém vrchu ve výšce 1215 m. Zpráva by mohla v mnohých vyvolat dojem, že Hnědý vrch je novou tisícovkou, na kterou se dosud ve výčtu našich nejvyšších vrcholů zapomínalo. Skutečnost je však prostší - Hnědý vrch rozhodně není samostanou horou, ale jedná se o spočinek, tedy místo se zanedbatelným převýšením vůči sedlu jiné blízké tisícovky, v tomto případě Liščí hory (HLV 28; 1363 m), (Detailní informace o problematice "chybějících" tisícovek a spočinků naleznete v sekci "Proč některé tisícovky chybí?")
Skutečností však zůstává, že na Hnědém vrchu, tedy na úbočí Liščí hory (HLV 28; 1363 m) u horní stanice lanovky, by měla být v příštím roce dokončena a otevřena nová rozhledna, která svojí výškou 30 metrů překoná všechny dosavadní rozhledny v Krkonoších. (Rozhledna na Černé hoře (HLV 59; 1300 m) měří necelých 25 m, kamenná rozhledna na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) měří "jen" 18 m.) Výstavbou rozhledny na Hnědém vrchu chce radnice Pece pod Sněžkou přilákat návštěvníky i do těch částí Krkonoš, která nejsou v létě tolik využívany, a odlehčit tím přetíženým trasám na Sněžku (HLV 1; 1603 m).
Rozhledna na Hnědém vrchu má být dřevěná s kovovými prvky. Výhled z věže by měl pokrývat celou oblast Krkonoš od Sněžky (HLV 1; 1603 m) po Černou horu (HLV 59; 1300 m), v popředí s Javorem (HLV 383; 1002 m), Pecí pod Sněžkou a celým údolím až do Velké Úpy. Původní návrh počítal s výškou rozhledny až 35 m, ale na žádost orgánů ochrany přírody byla výška stavby snížena, aby příliš nepřesahovala okolní stromy a nenarušovala panorama Hnědého vrchu v dálkových pohledech. KRNAP současně výstavbu podmínil zpřístupněním vyhlídkového ochozu výhradně v letní sezoně a pouze v době provozu lanové dráhy.
19.06.2007 18:07:18 - Tomáš Formánek
Nové číslo časopisu Krkonoše - Jizerské hory (číslo 2007/6) přináší sérii článků věnovaných chystaným stavebním aktivitám na vrcholu tisícovky Přední Žalý (HLV 332; 1019 m).
Dle původních představ autora záměru Ing. Nývlta a tvůrců projektu Ing. arch Hofmanna a Ing. Klimeše měla na vrcholu Předního Žalého vzniknout symbolická trojice objektů "loď - maják - přístav". "Lodí" se měla stát novostavba restaurace na základech někdejšího hostince, "majákem" by byla stávající rozhledna doplněná o nové zastřešení a "přístavem" nový objekt správce v místě dnešního bufetu.
Tvar nově navrhovaných budov byl pro Krkonoše bezesporu zcela netypický, nicméně určitě zajímavý. Hlavním použitým materiálem mělo být především dřevo a sklo.
Autoři po vlně protestů proti navržené koncepci ze strany několika místních občanských iniciativ od původního záměru v současné době ustupují. Aktuální vývoj situace se kloní spíše k replice původního objektu či alespoň ke stavbě, která by se původní budově výrazně přibližovala.
Celou sérii článků Radovana Vlčka, Miloslava Klimeše a Jiřího Dvořáka si můžete přečíst přímo na stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory http://krkonose.krnap.cz v sekcích Neberte nám Žalý!, Co bude stát na Žalým aneb jak se bude stavět na Krkonoších? a Poslední zprávy z Městského úřadu Jilemnice či v tištěné verzi časopisu.
07.06.2007 16:44:29 - Michal Holub
Dobrým dokladem špatných sněhových podmínek poslední zimy je pohled na Kotel (HLV 10; 1435 m) v polovině května:
Snímky ukazují stejná místa v roce 2005, 2006 a 2007. Na poslední fotografii vidíme již jen zbytky sněhu na horní hraně Kotelních jam (i ty však do 14 dnů roztály), zatímco na předchozích dvou snímcích jsou velká sněhová pole i na pláni u Vrbatovy boudy, odkud je také fotografováno.
Snímání stejného záběru je automaticky prováděno každých 10 minut a více pěkných snímků naleznete na stránkách www.hydronet.cz, kde je navíc spousta informací o aktuálním počasí v Jizerských horách a Krkonoších.
17.03.2007 15:10:20 - Jan Klucho
Plán cesty z naší z malé vesnice Dětřichov u Frýdlantu v Čechách na nejvyšší vrchol České republiky jsem měl v hlavě už dlouho, a když se konečně našel „šílenec“ co by se přidal, tak nebylo co řešit. Přípravy zabraly jen několik dnů a tak jsme ráno 18. září 2006 vyrazili. Přímá vzdálenost na Sněžku je podle mapy 53 km, ale podle ukazatelů bylo nakonec naše putování přes Jizerské hory a Krkonoše dlouhé 90 km...
Celý text článku se spoustou fotografií si můžete přečíst v sekci Cesta na Sněžku, aneb 90ti km výprava na nejvyšší horu ČR.
03.02.2007 15:08:10 - Tomáš Formánek
Na serveru iDnes.cz byl dnes uveřejněn článek nabízející námět na zimní pěší výlet na známý krkonošský vrchol s rozhlednou - Přední Žalý (HLV 332; 1019 m).
Celý text článku Jiřího Štefka naleznete přímo na iDnes v sekci Zimní výlet po Krkonoších, tentokrát pěšky.
Výstup na Přední Žalý (HLV 332; 1019 m) byl také součástí jedné z reportáží rozhlasového seriálu "Tisícovky" natočeného ve spolupráci s ČRo1 - Radiožurnál reportérem Markem Janáčem.
Celý zvukový záznam reportáže si můžete poslechnout přímo na Tisícovky.cz v sekci Výlety / Krkonoše / Přední a Zadní Žalý.
29.01.2007 10:34:00 - Tomáš Formánek
"Stejné, a přesto pokaždé jiné. Takové jsou pohledy na horu Kotel, našeho „malého velikána“. Ač svou nadmořskou výškou 1 435 metrů je až osmým nejvyšším krkonošským vrcholem, je zřejmě hned po Sněžce horou nejnápadnější. Vděčí za to své poloze, neboť před ní směrem do vnitrozemí již neční žádná vyšší hora nebo hřbet. Ostatně podobné postavení má ve východních Krkonoších ještě nižší masiv Černé hory. Je zde jistá spojitost: Stejně jako u Černé hory často zapomínáme na fakt, že se zároveň díváme i na Světlou, tak v případě Kotle si většinou ani neuvědomíme, že při pohledech od jihu zároveň obdivujeme i Harrachovy kameny. A to nemluvím o Lysé hoře a hřbetu Krkonoše, kteréžto dodávají Kotli patřičný rozměr. V tomto ohledu je Sněžka ve své osamělosti opravdu výjimečná."
Takto začíná článek Jiřího Dvořáka v časopise Krkonoše - Jizerské hory (číslo 2006/1) věnovaný především Kotli (HLV 10; 1435 m), ale zmiňující i Sněžku (HLV 1; 1603 m), Černou horu (HLV 59; 1300 m), Světlou (HLV 85; 1244 m), Harrachovy kameny (HLV 14; 1421 m), Lysou horu (HLV 35; 1344 m) či hřbet Krkonoše se Zlatým návrším (HLV 18; 1411 m). Hlavní součástí článku je ale především krásná panoramatická fotografie Kotle a části Západního českého hřbetu nasnímaná z Kotelské vyhlídky nad Horními Štěpanicemi.
Celý text článku si můžete přečíst přímo na internetových stránkách časopisu Krkonoše - Jizerské hory http://krkonose.krnap.cz v sekci Mraky táhnou před Kotlem či v tištěné verzi časopisu.
27.01.2007 09:48:32 - Michal Holub
Sněhové podmínky na našich horách jsou v těchto dnech poprvé v letošní zimě uspokojivé a tak mnoho lyžařů právě vyráží na první "ostrý start" této sezóny.
Nezapomeňte ovšem, že od 25.1.2007 do 5.2.2007 je vyhlášen plošný zákaz vstupu do lesů, a to v krajích Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Libereckém a Vysočina a navíc v jednotlivých okresech Trutnov, Náchod, Jičín, Bruntál, Benešov, Příbram, Kutná Hora a Kolín.
Zákaz vstupu do lesů se tak dotýká zdolávání tisícovek především na Šumavě, v Šumavském podhůří, Českém lese, Krušných horách, Jizerských horách a Krkonoších a za porušení zákazu hrozí fyzické osobě pokuta až do výše 50000 Kč.
Místní samosprávy a provozovatelé turistických zařízení se však v mnohých případech proti plošnému zákazu důrazně ohrazují a na řadě míst v uzavřených oblastech upravují pro běžkaře stopy. I lesáci a policie přiznávají, že budou nad běžkaři přivírat oči a porušení zákazu hodlají řešit spíše domluvou než pokutou, neboť opatření je namířeno především proti zlodějům dřeva. Přesto vážné nebezpečí pádu stromů na mnoha místech skutečně hrozí a je třeba dbát zvýšené opatrnosti!
Další informace si můžete přečíst například na iDnes v sekcích Za vstup do zpustošených lesů hrozí až 50 tisíc pokuty a Běžkařům hrozí v lesích pokuty, přesto na ně čekají projeté stopy.
18.01.2007 22:48:56 - Michal Holub
Počasí nám dnes zase jednou předvádí, kdo je na horách (a nejen tam) pánem:
Prudké vichřice a bouře udeřily na Českou republiku od západu. V Krušných horách na Fichtelbergu poblíž Klínovce (HLV 86; 1244 m) dosáhl vítr v nárazech rychlosti 51 m/s, tedy téměř 184 km/h. Kulminaci rychlosti větru zaznamenali meteorologové kolem 22:00, v následujích hodinách by již měl vítr slábnout.
Větrná bouře provázená silným deštěm zasáhla také Krkonoše. Na hřebenech přešel déšť postupně do husté chumelenice, během níž však bouřka neochabovala, takže bylo možné spatřit zajímavý úkaz, kdy oblohu během vánice křižovaly blesky.
Bouře a lijáky však sužují celou republiku, například v Orlických horách je na některých tocích vysoká pravděpodobnost dosažení až třetího stupně povodňové aktivity.
Historicky nejprudší poryv větru 190 km/h byl u nás podle internetových stránek Českého hydrometeorologického ústavu dosud zaznamenán v květnu 2002 na Lysé hoře (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech. Rekord však byl dnes v noci překonán na Sněžce (HLV 1; 1603 m), kde nárazy větru dosáhly dle informací ČHMÚ rychlosti 60 m/s, tj. 216 km/h. Na mnoha místech republiky, a v horských oblastech zvláště, zůstávají některé oblasti bez přívodu elektrické energie a odříznuté kvůli popadaným stromům.
03.01.2007 09:21:25 - Tomáš Formánek
Při nahlédnutí do statistik návštěvnosti Tisícovky.cz za celý rok 2006 zjistíme následující zajímavé skutečnosti:
V pořadí nejnavštěvovanějších stránek jednotlivých vrcholů se na prvním místě umístila celkem přesvědčivě Lysá hora (HLV 48; 1324 m) v Moravskoslezských Beskydech (toto upřesnění je důležité, protože stejnojmennou a dokonce vyšší tisícovku máme i v Krkonoších). Na dalších místech se objevují poněkud překvapivě Klínovec (HLV 86; 1244 m) a Šerák (HLV 33; 1351 m) a pětici virtuálně nejnavštěvovanějších tisícovek doplňují Sněžka (HLV 1; 1603 m) a Králický Sněžník (HLV 11; 1424 m).
Nejnavštěvovanější stránka s nabídkou výletu je „Okolím Pohoří na Šumavě“ (Novohradské hory) následovaná trasami „Na nejzápadnější tisícovku ČR“ (Krušné hory), „Dlouhé stráně a okolní tisícovky“ (Hrubý Jeseník), „Na nejvyšší horu ČR“ (Krkonoše) a „Východní tisícovky“ (Krušné hory).
Mezi nejvyhledávanější produkty v e-obchodě se zařadily skládací mapa Tisícovky, kniha Výlety po tisícimetrových vrcholech České republiky, pexeso Tisícovky, cyklistická větrovka O2-Rainwear a nesmeky Get-A-Grip Advanced.
Nejnavštěvovanější stránkou ze všech ostatních sekcí se stala stránka Nepřístupné Boletice.
28.12.2006 14:11:13 - Tomáš Formánek
V těchto dnech vyšel v TV magazínu Právo rozsáhlý článek Jana Rychetského o jeho putování za zajímavostmi souvisejícími s nejvyššími vrcholy třech našich nejvyšších pohořích, tedy Sněžkou (HLV 1; 1603 m) v Krkonoších, Pradědem (HLV 5; 1491 m) v Hrubém Jeseníku a Králickým Sněžníkem (HLV 11; 1424 m) ve stejnojmenném pohoří Králický Sněžník. V souvislosti s čarodějnickými procesy autor v textu okrajově zmiňuje i Petrovy kameny (VV 8a; 1446 m), v souvislosti s dříve tradovanými nejasnostmi ohledně nadmořské výšky zmiňuje Luční horu (HLV 2; 1555 m) a Studniční horu (HLV 3; 1555 m). Článek se však celkově nezaměřuje ani tak na vlastní tisícovky, jako spíše na lidi s těmito místy spjatými. Celý text článku naleznete přímo v sekci Až na vrcholky hor.