Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Skály na jižním okraji vrcholové části Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Jezerní stěna Plechého (HLV 21; 1378 m) nad zamrzlým Plešným jezerem.

Václav Šilhavý (březen 2007)

Kamenné moře pod Plešným jezerem. Na obzoru boletické tisícovky s Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) uprostřed.

Václav Šilhavý (březen 2007)

Skála na vrcholu Kopky (HLV 173; 1119 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Skála na vrcholu Kopky (HLV 173; 1119 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Vrcholová plošina tisícovky Kopka (HLV 173; 1119 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Sokol (HLV 80; 1253 m) od Starého Srní.

Petr Havránek (duben 2007)

Spálený (HLV 342; 1013 m) od Starého Srní.

Petr Havránek (duben 2007)

Spálený (HLV 342; 1013 m) od Dolních Hrádků.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled z Korýtka přes Filipovu Huť na Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), vrch V koutě (HLV 71; 1276 m) a vpravo oba bavorské Roklany.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled z Filipovy Hutě na jih. Vlevo je Čertův vrch (HLV 87; 1244 m), uprostřed Mrtvý vrch (1254), spočinek Malé Mokrůvky a vpravo jsou pak Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m) téměř v zákrytu.

Petr Havránek (duben 2007)

Nejvyšší místo Březové hory (HLV 121; 1193 m) je od geodetického bodu vzdáleno asi 30 m.

Petr Havránek (duben 2007)

Nejvyšší místo Březové hory (HLV 121; 1193 m) je od geodetického bodu vzdáleno asi 30 metrů.

Petr Havránek (duben 2007)

Vrchol Březové hory (HLV 121; 1193 m) s nově zalesněnou mýtinou.

Petr Havránek (duben 2007)

Tetřev (HLV 77; 1260 m) od usedlosti v Korýtku u Filipovy Hutě.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled na tisícovky Tetřev (HLV 77; 1260 m) a Čertův vrch (HLV 87; 1244 m) z Filipovy Hutě.

Petr Havránek (duben 2007)

Mezi nejvyšším místem Tetřeva (HLV 77; 1260 m) a červenobílou tyčí lze nalézt třetí geodetický bod.

Petr Havránek (duben 2007)

Na nejvyšším místě Tetřeva (HLV 77; 1260 m) je nenápadný kulovitý geodetický bod, který je asi 6 m od červenobílé tyče.

Petr Havránek (duben 2007)

Na vrcholu Tetřeva (HLV 77; 1260 m) jsou mimo červenobílé tyče celkem tři kovové geodetické body: těsně u tyče, která je asi 6 m od nejvyššího místa hory je plochý bod.

Petr Havránek (duben 2007)

Vrchol Tetřeva (HLV 77; 1260 m) je skalnatý, rozeklaný a členitý, včetně málo schůdných skalek.

Petr Havránek (duben 2007)

Lapka (HLV 136; 1171 m) zdálky vypadá jako oblý zalesněný kopec a jak je na Šumavě obvyklé, na jeho vrcholu nalezneme poměrně mohutnou skálu.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled na Sokol (HLV 80; 1253 m) přes Jezerní slať z vyhlídkové věže. Do nitra slatě se lze projít po zpevněném chodníku.

Petr Havránek (duben 2007)

Tesně pod Světlou horou - J vrcholem (VV 168a; 1082 m) vznikla při letošních polomech paseka, ze které je krásný pohled na Borová Lada a hřeben Vysokého stolce (HLV 81; 1252 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Nejvyšší bod Světlé hory - J vrcholu (VV 168a; 1082 m) je na malém hrbolku, vyčnívajícím na severním okraji 100 m dlouhého vrcholového hřebínku.

Petr Havránek (duben 2007)

Pamětní kámen sděluje, že dne 2. prosince 1874 byl na Šumavě zastřelen poslední vlk. Kámen leží na odbočce červené značky v sedle mezi Světlou horou (HLV 168; 1127 m) a Světlou horou - J vrcholem (VV 168a; 1082 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Vrcholová skála na Světlé hoře (HLV 168; 1127 m) leží v průseku, který sem vede od rozcestí červené turistické značky.

Petr Havránek (duben 2007)

Geodetický bod na Světlé hoře (HLV 168; 1127 m) je asi 50 m vzdálený od skály, na které je nejvyšší bod hory.

Petr Havránek (duben 2007)

Geodetický bod na vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m) se nachází těsně vedle označené skalky.

Václav Šilhavý (březen 2007)

Vrcholový štítek Lysé (HLV 96; 1228 m) je připevněný neobvykle přímo na skále.

Václav Šilhavý (březen 2007)

Na vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Skalní výšvih těsně pod vrcholem Lysé (HLV 96; 1228 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Skála na vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Libín (HLV 197; 1093 m) s rozhlednou ze S svahu Lysé (HLV 96; 1228 m).

Václav Šilhavý (březen 2007)

Pohled ze silničky u Černých Lad. Na obzoru je zleva vidět rovná Stolová hora (HLV 79; 1256 m) a výrazný Vysoký stolec (HLV 81; 1252 m). V popředí je Kamenáč (HLV 266; 1048 m), na jehož úpatí jsou patrná Svinná Lada.

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled od Černých Lad na Borová Lada a za nimi zleva Homoli (HLV 276; 1044 m) a Vyhlídku (HLV 233; 1068 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled od S na Kvildu a za ní dominující Holý vrch (HLV 64; 1295 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Pohled z úbočí vrchu Nad Smržem (VV 168b; 1069 m) na Liščí horu (HLV 267; 1051 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Geodetický bod vrchu Nad Smržem (VV 168b; 1069 m) leží na málo znatelné cestě a je asi 50-60 m pod vrcholem.

Petr Havránek (duben 2007)

Na S straně vrcholové plošiny Liščí hory - JV vrcholu (VV 267a; 1007 m) leží romantická skalka, která je ale o několik metrů nižší než nejvyšší bod, ležící na jižním okraji plošiny.

Petr Havránek (duben 2007)

Vrcholová partie Liščí hory - JV vrcholu (VV 267a; 1007 m) je oválná a asi 400 metrů velká. Nejvyšší bod leží ve smíšeném lese.

Petr Havránek (duben 2007)

Boží muka z roku 1839 u kvildské silnice. V pozadí Lapka (HLV 136; 1171 m).

Petr Havránek (duben 2007)

Panoráma části hřebene Šumavy z Filipovy Hutě: zleva Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), velmi plochý vrchol V koutě (HLV 71; 1276 m) a bavorský Velký a Malý Roklan.

Petr Havránek (duben 2007)

Současná podoba Sokola (HLV 80; 1253 m) s velkou mýtinou na severním úbočí z nejčastěji fotografovaného místa, z Horské Kvildy.

Petr Havránek (duben 2007)

Boží muka s kamenným podstavcem z roku 1866 v sedle mezi Přilbou (HLV 102; 1221 m) a Přilbou - S vrcholem (VV 102a; 1146 m) na křížovatce vimperské silnice s hřebenovou cestou mezi oběma vrcholy.

Petr Havránek (březen 2007)

Ostrý (HLV 70; 1291 m) vpodvečer ze vzdálenosti 31 km vzdušnou čarou od Ostřetic u Klatov. Podle typické dvouvrcholové siluety označovali místní obyvatelé dříve Ostrý jménem Prsa Matky Boží.

Petr Havránek (duben 2007)