Šumava (ŠU)
další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 

Zobrazeno 1 - 10 z 255 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Oplocenka

Oplocenka

Pavel Blazek (listopad 2023)

29.11.2023 17:08:31 - Pavel Blazek

Rozšíření informace o přístupu (i nepřístupu) k tisícovce Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m), resp. Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), kde v podstatě navazuji na info od Petra Havránka (7.9.2020):

Skutečně platí, že nejvhodnější výchozí bod k oběma tisícovkám (ne-li jediný možný) je z Kalamitní cesty v místě, kde ji kříží lesní průsek jak nahoru, tak dolů (ve výšce cca 1 200 m).

Nahoru k Ptačí skále (VV 24a; 1285 m) je průsek zřetelný a nikterak (zatím) nezarůstá, jen je zde mnoho popadaných kmenů. Naopak průsek dolů k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je již na několika místech zarostlý mladou smrčinou, kterou je nutno prolézt a pokračovat přímým směrem do místa křížení k původně doporučovanému průseku.

Zde – jak již bylo popsáno - odbočit doprava V směrem a pokračovat průsekem, který je docela široký, zřetelný, ale velmi podmáčený. Po cca 300 metrech jsme téměř u Jakubovi chýše.

A skutečně platí, jak psal P.H., že tento průsek Z směrem je neprůchozí. Pokud by někoho, jako mne, zlákalo pokračovat tímto průsekem dále V směrem (a tedy se nevracet stejnou cesto do Výchozího bodu) s tím, že dojde také na Kalamitní cestu (cca ve výšce 1 100m v blízkosti Stockého potoka), tak narazí na OPLOCENKU, která tento průsek přehradí.

Na místě mi přišlo, že obcházet oplocenku moc dobře nelze (pošlapal bych mladé stromky), tedy jsem zde otočil a vracel se až do onoho výchozího bodu (kousal jsem se u toho do rtu ;) neboť GPSka ukazovala ke Stockému potoku již jen pár metrů).


 
Přístupnost VVP Boletice.

Přístupnost VVP Boletice.

Pavel Blazek (říjen 2023)

14.11.2023 09:33:41 - Pavel Blazek

Přístupnost VVP Boletice

Již to zde bylo popsáno, tak jen pro připomenutí. Informační tabule (umístěná na parkovišti v Záhvozdí) názorně rekapituluje přístupové dny (není jich vskutku mnoho) do Boletického prostoru:

Pravidla vstupu na území vojenského újezdu Boletice

Vstup osob na území vojenského újezdu Boletice je možný bez povolení pouze po vyznačené pěší trase o státních svátcích (1.1., 1.5., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11.) a o sobotách a nedělích v červenci a v srpnu od 6:00 do 22:00 hodin.

Osoby pohybující se po vytýčené pěší turistické trase musí dbát zvýšené opatrnosti z důvodu provozu vojenské a jiné těžké techniky, těžby dřeva a respektovat pokyny osob provádějících zde vojenskou nebo hospodářskou činnost.


 
Jana Havránková (na snímku z výroční akce k 20ti letům Tisícovek v březnu 2023) se stala první ženou, která vystoupila na všechny naše tisícovky!

Jana Havránková (na snímku z výroční akce k 20ti letům Tisícovek v březnu 2023) se stala první ženou, která vystoupila na všechny naše tisícovky!

Petr Havránek (březen 2023)

28.08.2023 09:38:40 - Petr Havránek

Desátým tisícovkářem a první ženou vůbec, která úspěšně zdolala všechny naše tisícovky, je Jana Havránková!

Ahoj,

jako kronikář své ženy si dovoluji oznámit, že Jana Havránková kompletovala dne 24.8.2023 v Krkonoších svou sbírku všech tisícimetrových vrcholů Čech, Moravy a Slezska.

Přikládám ilustrační foto z letošního březnového setkání v Orlických horách. Srdečně zdravím a přeju krásný zbytek letošního léta, pokud možno na horách.

Petr Havránek

Moc Janě gratulujeme! Tomáš, Michal a Renáta z Tisícovek


 
Vrchol Jedlové.

Vrchol Jedlové (HLV 134; 1176 m).

Petr Kolovrátník (únor 2023)

10.02.2023 11:39:16 - Petr Kolovrátník

Dobrý den milí tisícovkáři,

Jsem ve Vašem klubu vášnivých turistů a milovníků českých hor, vrchů, vrcholů, kopců, sedel, nábližek a spočinků teprve jeden a půl roku, s pouhou stovkou zdolaných vrcholů. Pro mnohé krátká doba, ale pro mě však významný časový úsek, který mně zásadně změnil pohled na horskou turistiku. Vždy jsem miloval hory pro jejich nádherné výhledy a fotogenická panorama, s jejich magickou schopností zklidnit člověka a uvědomit si svoji zanedbatelnou roli na této planetě. Většinou to ale byly cesty převážně spojené s turistickými značkami.

Ale díky neskutečnému entuziazmu člověka, kterého jsem potkal v podhůří kouzelné Šumavy, se můj rozměr vnímání toulek po horách změnil, až v úplnou posedlost sběrem tisícovkových vrcholů této země. Turistická značka je pro mě nyní jen orientační barevnou čarou křižující naše pohoří, více mě však zajímají vrstevnice, GPS mapy s jejich značenými pěšinami, lesními cestami, průseky a hranicemi národních parků. Bez důkladné přípravy se do lesa již nevydám a papírové mapy se v mé pracovně kupí úctyhodným tempem.

Tím člověkem, kterého zmiňuji je Petr Havránek. Pátý člověk v této zemi, který oficiálně zdolal všechny tisícovky naší republiky, a především velký znalec a milovník českých pohoří.

Dovolte, abych jemu, jeho ženě Janě, jejich kamarádce Petře a skvělému společníkovi na cestách Gerrymu a také všem autorům projektu Tisícovky.cz poděkoval za to, že vůbec jste, že dokážete „hořet“ pro věc tak obyčejnou, ale neskutečně naplňující, jakou je cestování po horách českých.

Skvělý projekt vedený skvělými lidmi.

S úctou Petr Kolovrátník

Za všechny z Tisícovek moc děkujeme za milý dopis!


 
Během výstupu na tisícovky v Boleticích.

Během výstupu na tisícovky v Boleticích.

Tomáš Formánek (říjen 2006)

11.10.2022 10:38:08 - Petr "Pavouk" Hajner

Aktuální přístupnost VÚ Boletice

Pátral jsem, jaká jsou aktuální opatření ve VÚ Boletice. Problém je v tom, že termíny úplného zákazu vstupu se často v průběhu roku mění. Přesné informace a termíny lze nalézt na webu VÚ - https://www.vojujezd-boletice.cz/

Od roku 2023 se výrazně mění a zmenšuje možnost vstupu do oblasti Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m):

Do dočasně zpřístupněných částí s omezením je vstup povolen o státních svátcích (1.1., 8.5., 5.7., 6.7., 28.9., 28.10., 17.11.) a sobotách a nedělích v červenci a v srpnu (od 06:00 – 22:00 hodin); do těchto prostor může osoba v uvedené době vstoupit bez povolení újezdního úřadu.

Oproti aktuálnímu stavu je tedy v naprosté většině víkendů prostor uzavřen.

Zdroj:

https://www.vojujezd-boletice.cz/assets/File.ashx?id_org=715&id_dokumenty=2906

https://www.vojujezd-boletice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=715&id=1267&p1=2077


 
Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Trasa Vintířovy poutní stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

08.01.2022 17:54:08 - Petr Havránek

Vintířova stezka

Vintířova stezka je dálková poutní pěší stezka, která prochází významnými místy v Bavorském lese a na Šumavě, kde žil a působil Svatý Vintíř. Poutní trasa vznikla jako projekt Plzeňského kraje a bavorské společnosti Arberland Regio a byla financována z Evropského programu přeshraniční spolupráce Interreg.

Svatý Vintíř (německy Gunther nebo Günther) se narodil v roce 955 do durynské aristokratické rodiny. Byl bratrancem římského císaře Jindřicha II, byl spřízněn i s uherským králem Štěpánem. Přátelil se s přemyslovskými knížaty Oldřichem a Jaromírem.

V roce 1006 po návratu ze Svaté země vstoupil do benediktinského kláštera v Niederalteichu. Uvádí se, že byl pověřen osidlováním regionu Bavorského lesa a Šumavy. Založil město a klášter Rinchnach. Později se usadil na vrchu Březník (HLV 365; 1007 m) u Dobré Vody.

Dne 9. října 1045 ve věku 89-90 let zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do kláštera Svaté Markéty v Praze, kde byl pohřben. Jeho hrob vyplenili husité a v současné době jej připomíná kenotaf na jižní stěně basiliky Sv. Markéty. Církevní svátek Sv. Vintíře se slaví 9. října.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku. Po břehu vede Vintířova stezka.

Řeka Křemelná ve Frauenthalu na JZ úpatí Březníku (HLV 365; 1007 m). Po břehu vede Vintířova stezka.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka.

Vintířova lavička s naučnými tabulemi na stejnojmenné poutní stezce na svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Kamenná skulptura na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m) s kovovou napodobeninou Vintířovy poutnické hole u zastavení Modlitba.

Petr Havránek (prosinec 2021)

Vintířova poutní stezka (Gunthersteig) je 162 km dlouhá. Začíná v rakouském klášteře v Niederalteichu a vede přes Rinchnach, Zwiesel na hraniční přechod Gsenget. Odtud přes Prášily na Březník a do Dobré Vody, dále přes Hartmanice a kostel Sv. Mouřence do Sušice a pak až do Blatné. Po cestě Via Nova je pak možné dojít až do Prahy.

Stezka od státní hranice prochází po úbočí tisícovek Horní Ždánidla (VV 54a; 1102 m), Ždánidla (HLV 54; 1308 m), Dolní Ždánidla (HLV 338; 1017 m) a Dřevěná hůl (HLV 111; 1206 m), nejdůležitějším jejím cílem je samozřejmě Březník (HLV 365; 1007 m) s poustevnou Sv. Vintíře.

Stezka je rozdělena na 9 jednodenních etap, tři v Německu, jednu přeshraniční a pět v Čechách. Pouť je doplněna šesti atraktivními jednodenními pěšími okruhy a hlavně pěti symbolickými místy s výzvou "Zastav se poutníku". Tato zastavení jsou v místech, která se váží k životu Sv. Vintíře a jsou pojmenována Spánek, Odpočinek, Jídlo, Rozmluva a Modlitba.

Se Sv. Vintířem je spojena i výsadba jabloní. Stezka je značená tabulkami s motykou, protože Vintíř symbolizoval kolonizaci krajiny s mýcením lesa a zakládáním polí. Na místech zastavení jsou umělecky ztvárněné kamenné skulptury a Vintířovy lavičky s naučnými tabulemi.

Použité prameny: weby arberland regio; mmr – kudyznudy; QAP Production

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka.

Popis Vintířovy stezky na naučné tabuli na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka.

Naučná tabule s textem o Sv. Vintířovi na lavičce u poutní stezky na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka.

Poutnické zastavení "Modlitba" na Vintířově stezce na západním svahu Březníka (HLV 365; 1007 m).

Petr Havránek (prosinec 2021)


 
Záznam trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol a Polom.

Záznam trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol (VV 65a; 1227 m) a Polom (HLV 63; 1295 m).

Jindřich Preis (říjen 2021)

09.10.2021 08:19:33 - Jindřich Preis

Jak je to s Tisícovkami Polom na Šumavě?

V knize Tisícovky Čech-Moravy-Slezska i na webových stránkách projektu jsou uvedeny celkem tři vrcholy podobného jména, dva jako hlavní a třetí jako vedlejší.

Již při prvním pohledu na mapu je zřejmé, že přiřazení vedlejšího vrcholu Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) k hlavnímu vrcholu Polom – JV vrchol (HLV 65; 1291 m) není správné, a že patří spíše k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m).

Dalším překvapením je záznam trasy z vedlejšího vrcholu na hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m)

Ze záznamu profilu cesty (se snahou se udržet po hřbetnici) je patrné, že převýšení mezi oběma přesahuje hranici 15 m (konkrétně 17,2 m), a Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) by tak aspiroval na přeřazení mezi vrcholy hlavní.

Profil trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol a Polom s převýšením přesahujícím 15 m.

Profil trasy mezi vrcholy Polom - SV vrchol (VV 65a; 1227 m) a Polom (HLV 63; 1295 m) s převýšením přesahujícím 15 m.

Jindřich Preis (říjen 2021)

Aktuálně je však sedlo mezi oběma vrcholy porostlé mlázím a přesné udržení hřbetnice v obtížně průchodném terénu by mohlo být rozporováno.

Také rozdíl mezi výškami obou hlavních vrcholů se zprvu v terénu jevil jako obrácený, nicméně bližší vyhodnocení profilu trasy potvrdilo stávající stav, kdy hlavní vrchol Polom (HLV 63; 1295 m) je z „Polomů“ na Šumavě nejvyšší.

Závěrem lze shrnout, že vedlejší vrchol Polom – SV vrchol (VV 65a; 1227 m) minimálně patří k hlavnímu vrcholu Polom (HLV 63; 1295 m) a ne k vrcholu Polom - JV vrchol (HLV 65; 1291 m), pokud sám není vrcholem hlavním.


 
Současná podoba Kříže smíření v bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu.

Současná podoba Kříže smíření v bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (září 2020)

25.09.2020 16:34:15 - Petr Havránek

Definitivní podoba Kříže smíření ve Zhůří.

V bývalém Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) (Haidl am Ahornberg) byl dokončen Kříž smíření, o kterém jsme informovali v lednu 2015 na tomto serveru.

Kříž byl odhalen 15.9.2012 jako prostý kříž ze silných ocelových pásků a postupně byl obstavován kamennými kvádry. Do prázdného průzoru ve tvaru kříže byla upevněna kovová plastika postavy se srdcem vprostřed. Před kříž byly umístěny tři kamenné desky s latinským nápisem "Signo in hoc vinces". Toto poselství, v překladu "Znamení, ve kterém zvítězíš", uzřel na nebi spolu s planoucím mečem dne 28. října roku 312 Flavius Valerius Constantinus, který se v Bitvě u Milvijského mostu utkal s Markem Aureliem Maxentiem o uchvácení moci nad Římskou říší. Konstantin zvítězil, stal se císařem Konstantinem Velikým, v Římě povolil křesťanství jako oficiální náboženství a sám se dal pokřtít.

V červnu 2017 byla u kříže umístěna naučná tabule, vysvětlující jeho význam.

Latinský citát "Znamení, ve kterém zvítězíš", oslavující historické přijetí křesťanství, jako oficiálního náboženství v Římské říši, ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu.

Latinský citát "Znamení, ve kterém zvítězíš", oslavující historické přijetí křesťanství, jako oficiálního náboženství v Římské říši, ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (září 2020)

Naučná tabule, vysvětlující vznik Kříže smíření (Smírčího kříže) ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu.

Naučná tabule, vysvětlující vznik Kříže smíření (Smírčího kříže) ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).

Petr Havránek (září 2020)

Kovový Kříž smíření ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu 4 měsíce po odhalení. V této době nebyl ještě obestavěný kamennými kvádry.

Kovový Kříž smíření ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) 4 měsíce po odhalení. V této době nebyl ještě obestavěný kamennými kvádry.

Petr Havránek (leden 2013)


 
Výřez mapy TOPO Czech Pro s vyznačeným současným optimálním přístupem k Jakubově chýši a Ptačím skalám. Původně doporučovaný průsek z Trojmezné cesty V směrem k Jakubově chýši je již téměř zarostlý a jeho průchodnost se snižuje. Současný dobrý přístup k o

Výřez mapy TOPO Czech Pro s vyznačeným současným optimálním přístupem k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) a Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m). Původně doporučovaný průsek z Trojmezné cesty V směrem k Jakubově chýši je již téměř zarostlý a jeho průchodnost se snižuje. Současný dobrý přístup k oběma vrcholům je z místa křížení Kalamitní cesty s průsekem, táhnoucím se z SZ na JV.

Petr Havránek (červenec 2020)

07.09.2020 17:31:52 - Petr Havránek

Současný optimální přístup k tisícovkám Jakubova chýše a Ptačí skály

Webové stránky "Tisícovky Čech, Moravy a Slezska" uvádějí, že přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nejlepší z neznačené silničky, Trojmezné cesty, asi 900 m JV od rozcestí Trojmezné a Třistoličné cesty, z místa, kde cestu křižuje bývalý lesní průsek. Tímto průsekem lze V směrem po 700 m dosáhnout místa 100 m vzdáleného od skalní skupiny Jakubovy chýše.

Situace se však mění, zjistili jsme, že průsek velmi rychle zarůstá, v červenci 2020 byl již jen obtížně průchodný a do 2-3 let jím nebude možné projít vůbec. Optimální přístup k Jakubově chýši (VV 24b; 1157 m) je nyní z místa, doporučeného "Tisícovkami" pro nástup na Ptačí skály (VV 24a; 1285 m). Je to místo na používané lesní silničce, označené na serveru mapy.cz jako Kalamitní cesta. Ta odbočuje z původní, dnes již zcela zaniklé Trojmezné cesty na pravém, východním břehu Světlé, dvakrát jí kříží a stoupá na hřeben mezi Světlou a Stockým potokem.

Přibližně v nejvyšším místě hřebene, ve výšce 1205 m na souřadnicích N48 47.047 a E13 50.082, kříží Kalamitní cestu jasně patrný průsek. SZ směrem můžeme sestoupit asi 600 m k původně doporučovanému průseku, ten v této partii je až na značné podmáčení průchozí a po 300 m V směrem dosáhneme bodu, ze kterého je již Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) viditelná.

Po návratu na Kalamitní cestu je možné týmž průsekem vystoupat jihovýchodním směrem (na "Tisícovkách" je omylem uvedeno "jihozápadně") k Ptačím skalám (VV 24a; 1285 m).

Na obou vrcholech je patrný běh času: zatímco Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m) zarůstá a je obtížné jí obcházet, v okolí Ptačích skal (VV 24a; 1285 m) již z větší míry padl odumřelý les a na rozdíl od fotografií Václava Šilhavého z r. 2013 je odsud podstatně lepší výhled.

Vrchol Jakubovy chýše v roce 2020.

Vrchol Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m) v roce 2020.

Petr Havránek (červenec 2020)

Rychle zarůstající skalní masiv Jakubovy chýše.

Rychle zarůstající skalní masiv Jakubovy chýše (VV 24b; 1157 m).

Petr Havránek (červenec 2020)

Skalní masiv Ptačích skal.

Skalní masiv Ptačích skal (VV 24a; 1285 m).

Petr Havránek (červenec 2020)


 
Petr Erban na parkovišti pod Boubínem po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory. ...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokř

Petr Erban na parkovišti pod Boubínem (HLV 29; 1362 m) po zdolání své poslední tisícovky - Zátoňské hory (HLV 304; 1034 m).

...ještě jedna perlička: na tu Šumavu jsem si vyčlenil zvláštní boty šumavky, říkal jsem jim pracovní, protože jsem tam vždycky zmokl a navíc několikrát zapadl v mokřadu či bažině a abych si nezničil jiné trekovky, používal jsem tam pořád ty stejné. Nešly už ani pořádně vyčistit a páchly, tak jsem je teď při poslední návštěvě, když jsem sestoupil z mojí poslední tisícovky Zátoňské hory, obřadně hodil na parkovišti pod Boubínem do popelnice – viz snímek.

Petr Erban (červenec 2020)

14.08.2020 13:54:29 - Petr Erban

Do třetice kompletní zdolání všech našich tisícovek

25. července 2020 se stal pan Petr Erban třetím tisícovkářem, který úspěšně zdolal všechny naše tisícimetrové vrcholy!

Díky za hezký dopis, moc gratulujeme a přejeme pevné zdraví a hodně dalších vydařených turistických projektů!

Zdravím Vás, chci Vám ještě napsat pár slov o tom, jak já jsem se dopracoval k “tisícovkám”.

Já jsem už pokročilého věku a na hory jezdím celý život, už více než 50 let. Před revolucí jsem byl členem turistického oddílu, se kterým jsme podnikali hřebenové přechody hor, hlavně slovenských (bylo ještě Československo, tak to bylo vlastně “doma”). Prošli jsme Tatry i Fatry, v Česku Jeseníky i Krkonoše. Takže jsem sbíral tisícovky, aniž bych o tom uvažoval. Jsem z Ostravy, takže moje domovské hory jsou Beskydy, no a ty jsem prošel křížem krážem, na Lysé jsem byl asi tisíckrát. Ještě před revolucí jsme s tím oddílem zajeli i na Kavkaz a vylezli na pětitisícový Kazbek. A s dvěma kamarády jsme ještě na tak zvaný devizový příslib vyjeli na západ a vylezli na Mont Blanc, Matterhorn a Grossglockner v Alpách. 

Po revoluci se otevřel svět a začal jsem jezdit více do zahraničních hor, hlavně do Alp. S kamarády horolezci jsem se dostal i na Pamír, vylezli jsme na šestitisícovku Pik četyrjocha, pak na 7105  m vysoký Pik Korženěvskoj. Pak jsem odjel pracovně do Iránu, kde jsem strávil téměř 4 roky, tím se zpřetrhaly vazby na bývalé spoluturisty a od té doby se ze mě stal sólista. Už v Iránu jsem začal jezdit do hor sám, vylezl jsem tam na 9 nejvyšších hor včetně 5600 m vysokého Damávándu. 

Po návratu jsem pak vydělané peníze začal utrácet na další výlety do hor hlavně po Evropě. Až jsem ty hory začal systematicky “sbírat”. A nejen hory, začal jsem sbírat i další zajímavé body. Řekl jsem si, že vylezu na nejvyšší vrcholy všech evropských pohoří, což jsem už splnil, u toho jsem navštěvoval středy Evropy, všechny, o kterých jsem se dozvěděl. (Je jich víc, protože se dajízjistit různými způsoby). Ty ještě všechny nemám, zastavil mě COVID, čtyři středy jsou v Běloruskua tam jsem chtěl letos, ale tam rozhodně teď nepojedu. Navštívil jsem i všech šest muzeí R. Messnera, kterého považuji za absolutně nejlepšího horolezcevšech dob. 

No a teď se dostávám k domácí scéně. Když jsem objížděl tu Evropu, napadlo mě, že bych měl mít taky kompletně Česko, tedy nejvyšší vrcholy všech českých pohoří. A tak jsem narazil na pojem geomorfologické členění, zjistil jsem, že republika je rozčleněna na 94 celků (člení se ještědál na další podcelky, ale to členění je tak jemné, že asi není v silách to zvládnout). No a tak jsem objel republiku a vylezl na všech těch 94 nejvyšších vrcholů. Sám jsem jsem si pak do toho přidal Prahu a vystoupil jsem na 40 nejvyšších vrcholů Prahy. Nebyl tomu konec, protože jsem v knihkupectví objevil knížku “101 našich nejkrásnějších kopců a hor”, no a bylo zaděláno na další výlety, vylezl jsem na všechny kopce podle té knížky (některá z nichjsem už měl v rámci těch nejvyšších). Jenže u nás v Česku jsou nejvyšší hory podél hranic a jak jsem tak chodil po hraniční čáře, napadlo mě zajít na všechna trojmezí a taky na nejzazší body, pak na nejnižší body Čech i Moravy a nakonec na středy republiky. Opět je jich víc, podle způsobu výpočtu. Mám i střed samostatných Čech a Moravy bez Slezska a se Slezskem atd. U těch středů jsem pak narazil na tzv. základní nivelační body, kterých je po Česku 12, tak jsem je taky navštívil. To všechno jsou už moje uzavřené projekty.

A pak jsou tu další body, které budu plnit do smrti: jak jsem tak chodil po těch hranicích, narazil jsem na historické hraniční kameny, tak jsem je taky začal sbírat, mezi nimi pak rozlišuji zase trojmezní kameny, kameny na hranici Čechy – Moravaa jiné zajímavé kameny s nápisy atd. Už jich mám stovky. A taky vyhledávám památníky železné opony, kterých jsem už taky objel spoustu. 

Dostávám se konečně k tisícovkám, ty mě napadly, až když se mi nějak dostala do rukou vaše knížka Tisícovky (v tištěné podobě). Nejprve jsem vzdoroval protože jak se znám, když něco začnu, tak mě to pak nepustí a říkal jsem si, že si na sebe upletu bič, protože jsem stále jezdil do všech možných hor a po různých bodech a to by byla moc velká zátěž. Začal jsem napřed s okolními horami, pořádně jsem zdokumentoval Beskydy a prošel detailně Jeseníky, Rychlebky a Králičák. No a pak se to rozjelo a systematicky jsem pokračoval dál, až mi nakonec zůstala Šumava. Ty nejznámější jsem tam už samozřejmě měl (Plechý, Poledník, Boubín atd.), ale kde je do 286-ti! Paradoxně mi k tomu letošnímu dokončení pomohla koronavirová krize, protože jsem musel odložit některé zahraniční plány a místo toho jsem vyjížděl na Šumavu. Pro Ostraváka je to náročné, je to dost daleko a musí se to logisticky dobře zpracovat, kde se ubytovat, aby šlo osáhnout určitou oblast atd. Ale teď jsem to tedy dokončil. 

Na závěr ještě perličku, na předních místech ve zdolaných tisícovkách se pohybuje Petr Havránek, přispívá na váš web a podílí se na vyhledávání nových vrcholů, kvůli němu jsem se teď prodíral vrcholovým hřebenem Koňského vrchu ke skále na SZ konci a drápal se na tu skálu, abych měl i ten vrchol, protože se uvažuje o jeho zařazení mezi tisícovky. Má dobře zapamatovatelné jméno a tak vždy, když jsem se prodíral nějakým těžkým terénem a uviděl jsem v trávě vyšlápnutou pěšinku, říkal jsem si: á, Havránek už tu byl. Pokud ho znáte, pozdravte ho! 

Tak jsem se nějak rozkecal, pokud jste dočetli až jsem, zdravím tisícovkáře a vaše stránky budu sledovat i nadále, už jsem asi říkal, že to je obdivuhodné dílo. 

Mějte se krásně,

Petr Erban


 

Zobrazeno 1 - 10 z 255 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group