Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Šumava (ŠU)
další informace o celku
Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch
Zobrazeno 191 - 200 z 258 nalezených 
Sedelská akumulační vodní nádrž pod Spáleným (HLV 342; 1013 m), sloužící jako zdroj vody pro elektrárnu Vydra v Čeňkově Pile.
Petr Havránek (srpen 2007)
20.01.2008 21:47:57 - Petr Havránek
V sedle mezi Spáleným (HLV 342; 1013 m) a Sedelským vrchem (926 m) vznikla kolem r. 1710 osada Sedlo (Sattelberg). Bylo to o několik let dříve, než bylo založeno blízké Srní (Rehberg).
V roce 1942 byla v sedle mezi oběma vrchy vybudována velká akumulační nádrž, která dodnes slouží jako zdroj vody pro vodní elektrárnu Vydra, umístěnou v osadě Čeňkova Pila. Voda přitéká do sedelské akumulační nádrže z Vchynicko-tetovského vodního kanálu.
Kanál vybudoval původně pro přepravu dřeva ing. Josef Rosenauer, mimo jiné autor známého Schwarzenberského kanálu nad Lipnem, v létech 1799 - 1801, aby překlenul nesplavné peřeje Vydry.
Od roku 1942 je voda kanálu od rozvodny v Mosau spouštěna do akumulační nádrže Sedlo a odsud přes "Vodní zámek" na turbinu elektrárny. Další historie elektrárny i parametry nádrže jsou uvedeny na informačních panelech.
Vodní zámek, kterým protéká voda z akumulační nádrže v sedle pod Spáleným (HLV 342; 1013 m) do elektrárny Vydra.
Petr Havránek (srpen 2007)
Informační panel u osady Sedlo v sedle mezi Spáleným (HLV 342; 1013 m) a Sedelským vrchem.
Petr Havránek (srpen 2007)
Informační panel o akumulační nádrži v sedle mezi Spáleným (HLV 342; 1013 m) a Sedelským vrchem.
Petr Havránek (srpen 2007)
Dvojjazyčný informační panel v místě bývalé Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m). Panel podrobně popisuje historii všech tří postupně zde vybudovaných objektů a nabízí i obrázky všech tří podob Juránkovy chaty.
Petr Havránek (leden 2008)
06.01.2008 17:49:34 - Petr Havránek
V roce 2007 se pod vrcholem Svarohu (HLV 42; 1333 m) v místě bývalé Juránkovy chaty objevil nový informační panel, který podává detailní informaci o dění na Svarohu v první polovině 20. století. Juránkova chata zde byla postavena celkem třikrát.
První stavba vznikla v roce 1922 a sloužila pouze jako seźonní útulna. Po vyhoření prvního objektu byla v r. 1932 otevřena nová nákladná dvoupatrová chata, která sloužila celoročně. Třicátá léta byla zlatým obdobím plzeňského Ski-clubu, který na Juránkově chatě pořádal mnohé významné akce. Výstavná druhá Juránkova chata byla po 2. světové válce německou armádou vyhozena do povětří.
O Vánocích 1945 byla otevřena třetí Juránkova chata, již podstatně skromnější. Její historie trvala krátce, v r. 1948 byla komunistickým režimem celá oblast uzavřena. Podrobněji jsou historie i podoby chaty patrné z fotografií informačního panelu.
Podoba první Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m) (1922-1931).
Petr Havránek (leden 2008)
Podoba velké Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m) v 30. létech minulého století.
Petr Havránek (leden 2008)
Poslední, poválečná podoba Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m).
Petr Havránek (leden 2008)
.
Historie prvního období Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m) (1922-1931).
Petr Havránek (leden 2008)
Historie druhého, zlatého období Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m).
Petr Havránek (leden 2008)
Poválečná historie Juránkovy chaty na Svarohu (HLV 42; 1333 m).
Petr Havránek (leden 2008)
Pohled na Svaroh (HLV 42; 1333 m) z Bavorska, z rozhledny Hindenburgkanzel. Východiště na Svaroh, lyžařské středisko Scheibensalter leží 1 km S od rozhledny.
Petr Havránek (leden 2008)
06.01.2008 16:44:59 - Petr Havránek
Otevření hranic po přistoupení České republiky k Schengenské dohodě bohužel v oblasti Šumavy neotevřelo nové cesty k českým tisícovkám z druhé strany hranice. Přesto některé již dříve použitelné výstupy jsou orientačně snazší, než z Česka, a přesto stále sportovní a velmi krásné.
Například na Svaroh (HLV 42; 1333 m) (Zwercheck) lze nyní vystoupit z parkoviště u běžkařského sportovního centra Scheibensalter, vzdáleného asi 8 km severně od Bavorské Železné Rudy jednou ze dvou značených turistických cest. Vrchol je vzdálen asi 2,5 km s převýšením téměř 300 m.
Po orkánu Kyrill se z vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) naskýtají překrásné výhledy.
Jarní romantika na Knížecích Pláních mezi vrcholy Buková slať (VV 104d; 1001 m) a Knížecí pláně - JV vrchol (VV 104c; 1005 m).
Petr Havránek (červen 2006)
31.12.2007 00:34:15 - Petr Havránek
Všechny prameny Tisícovek ČR (Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR i Mapa tisícimetrových vrcholů ČR) uvádějí VV hory Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) s označením 104c jako Knížecí Pláně - JZ vrchol (VV 104c; 1005 m). Tento vrchol však leží jihovýchodním směrem od Knížecích Plání a měl by proto nést označení Knížecí Pláně - JV vrchol (VV 104c; 1005 m).
Poznámka Tisícovky.cz:
Autor příspěvku má samozřejmě pravdu. Při přípravě tištěných publikací došlo během korektur k přehlédnutí této chyby, takže nebyla odhalena a opravena. Nápravy v tištěných publikacích se tak dočkáme až při případných příštích vydáních. Zde na Tisícovky.cz nese vrchol 104c již správné označení Knížecí pláně - JV vrchol (VV 104c; 1005 m).
Dále je třeba upozornit, že forma zápisu "Knížecí pláně" s malým písmenem ve druhém slově názvu používaná ve všech materiálech projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska byla převzata ze starších pramenů, takže i když se dnes vyskytuje převážně zápis "Knížecí Pláně", nebude v seznamu tisícimetrových vrcholů tato záměna prováděna.
Informační panel "Letokruhy - paměť stromů" na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
26.12.2007 17:13:56 - Tomáš Tisovský
Na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) při modré turistické značce mezi rozcestím Pod Stožeckou kaplí a Stožeckou skálou se nachází zakonzervovaný mohutný pařez. Jedná se o pozůstatky stromu, který započal svůj růst nejspíše v roce 1800, s největší pravděpodobností v tehdejším pralese.
Prvních 22 let brzdil jeho růst nedostatek světla a letokruhy z té doby jsou proto velmi husté. Po roce 1822, poté co pominulo zastínění, nastala změna. Příhodné podmínky pro růst trvaly 120 let, až do roku 1942. Letokruhy z tohoto období jsou široké. V závěrečné fázi trvající 46 let strom již stárnul a ztrácel vitalitu a letokruhy jsou proto opět úzké.
Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.
Zakonzervovaný pařez u infozastávky "Letokruhy - paměť stromů" na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Zakonzervovaný pařez u infozastávky "Letokruhy - paměť stromů" na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Zakonzervovaný pařez u infozastávky "Letokruhy - paměť stromů" na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Část lesa v okolí Stožecké kaple na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) je oplocena z důvodu ochrany porostu před zvěří.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
26.12.2007 16:02:16 - Tomáš Tisovský
Na Šumavě se v okolí Stožce (HLV 240; 1065 m) zachovalo několik zbytků přirozených lesů. Porost pod Stožeckou skálou je i přes malou výměru 6,2 ha významným vývojovým článkem mezi pralesem a lesem hospodářským.
V roce 1990 byl pro svou přírodní hodnotu vyhlášen státní přírodní rezervací. Od roku 1991 je součástí 13,62 ha velké I. zóny NP Šumava.
V současnosti je porost ve stadiu rozpadu s pomalu nastupující fází obnovy. V roce 2004 byl porost oplocen z důvodu ochrany přirozené obnovy před zvěří.
Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.
Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Stožce.
Informační tabulka při vstupu do oplocené části lesa na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Část oploceného lesa pod Stožeckou kaplí na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Infopanel v oplocené části lesa pod Stožeckou kaplí na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Část oploceného lesa pod Stožeckou kaplí na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Příchod ke Stožecké kapli na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Stožecká kaple v oplocené části lesa na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Informační panel umístěný poblíž Stožecké kaple na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
26.12.2007 15:48:37 - Tomáš Tisovský
V roce 1791 postavil kovář Jakub Klauser na znamení díků za uzdravení zraku nad pramenem na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) kapličku. V roce 1804 byla kaple nákladem města Volar přestavěna a v 60. letech 19. století rozšířena a vyzdobena dřevořezbami. V pozdějších letech se zde konaly pravidelné bohoslužby a množila se poděkování za uzdravení.
Po 2. světové válce začala kaple chátrat, dokonce byla i úmyslně ničena, takže časem zůstala jen zděná kaple. V roce 1985 byla postavena přesná kopie kaple v bavorském Philippsreutu a v závěru 80. let 20. století byla zahájena i rekonstrukce kaple na Stožci. V roce 1990 byla kaple znovuposvěcena tehdejším českobudějovickým biskupem Miloslavem Vlkem a byla též obnovena tradice Mariánských srpnových poutí.
Průčelí Stožecké kaple na jižním úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Informační tabulka na Stožecké kapli na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Informační tabulka na Stožecké kapli na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Dřevěná plastika na Stožecké kapli na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kříž u kaple na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Pramen u Stožecké kaple na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Pramen u Stožecké kaple na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Rozcestník u Stožecké kaple na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Infopanel na rozcestí Pod Stožeckou kaplí na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
26.12.2007 15:10:03 - Tomáš Tisovský
Dávno před postavením Stožecké kaple i před založením blízké obce Stožec vedla poblíž stejnojmenné tisícovky Stožec (HLV 240; 1065 m) jedna z větví Zlaté stezky. K ochraně stezky tehdy stála na vrcholu Stožecké skály strážní věž.
I dnes se ze Stožecké skály naskýtá jedinečný výhled do přilehlé části Šumavy. Na skále je dnes umístěn i několikametrový kříž.
Informační panel zobrazený na připojené fotografii není umístěn přímo na Stožecké skále, ale níže u rozcestníku Pod Stožeckou kaplí (v některých mapách též Pod Stožeckou skálou).
Více informací též po zvětšení na doprovodných fotografiích.
Popisovaná místa naleznete na turistické mapě okolí Stožce.
Výhled ze Stožecké skály na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) k J.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Výhled ze Stožecké skály na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) k JZ.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Výhled ze Stožecké skály na úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m) k Z.
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kříž na vrcholu Stožecké skály na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kříž na vrcholu Stožecké skály na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Kříž na vrcholu Stožecké skály na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Rozcestník Pod Stožeckou kaplí na J úbočí Stožce (HLV 240; 1065 m).
Tomáš Tisovský (prosinec 2007)
Reportáž o katastrofě na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m) v Sušických listech z prosince 1937. Při neštěstí zahynuli pilot letounu František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný platící cestující, prominentní pražský advokát JUDr. Karel Flanderka
Petr Havránek (prosinec 2007)
24.12.2007 17:02:36 - Petr Havránek
Letos na Štědrý den uplynulo 70 let od letecké katastrofy na svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Na Štědrý den roku 1937 v odpoledních hodinách odstartovalo z vídeňského letiště letadlo francouzských aerolinií Air France letící na pravidelné lince Bukurešť - Vídeň - Praha - Paříž. V letadle byli při letu do Prahy pouze tři osoby: pilot František Lehký, francouzský radiotelegrafista Pierre Astruc a jediný platící cestující, prominentní pražský advokát JUDr. Karel Flanderka.
Letoun byl středně velký, určený pro 16 cestujících, šlo o třímotorový vrtulový stroj Wibault - Penhoet 282-T12. Při letu z Vídně do Prahy byl letoun navigován sítí goniometrických stanic. Nad československým územín se letadlo dostalo do husté mlhy. Když se z jihu blížilo od Příbrami k Praze a převzala jej stanice na Ruzyni, došlo k tragickému omylu navigátora. Ten v domnění, že pilot již Prahu přeletěl a že se nachází nad Mělníkem, jej obrátil na jihozápad a stroj se tak Praze vzdaloval.
Detail Sušických listů z prosince 1937, popisující katastrofu na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m).
Petr Havránek (prosinec 2007)
Po čase začal František Lehký se strojem klesat na přistání. V té chvíli se však již nacházel nad Šumavou a v 17,39 hod. narazil ve výšce 1080 m rychlostí 250 km v hodině do severního svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m). Trosky letadla byly rozmetány do širokého okolí, ale protože byla hustá mlha a sněhová vánice, začaly záchranné práce až na Hod Boží v ranních hodinách. Trosky jako první objevil patnáctiletý syn hajného Šmídla.
Havárii v dalších dnech vyšetřovalo četnictvo i letečtí specialisté. V tisku vznikly dokonce dohady, zda letadlo neneslo tajné dokumenty, které měly kompromitovat Adolfa Hitlera.
V místě neštěstí byl postaven malý pomníček.
Přístup k památníku letecké katastrofy na Huťské hoře (HLV 126; 1187 m) je značen.
Petr Havránek (prosinec 2007)
Kamenný pomník na paměť letecké katastrofy ze dne 24.12.1937.
Petr Havránek (prosinec 2007)
Detail pamětního kamene letecké katastrofy na S svahu Huťské hory (HLV 126; 1187 m).
Petr Havránek (prosinec 2007)
17.12.2007 20:42:58 - Petr Havránek
Kandidátem na dosud nepopsaný vedlejší vrchol Jedlové (HLV 134; 1176 m) je plochý hřebínek uložený 570 m Z od křižovatky U obrázku. Na mapě KČT č. 64, Šumava Železnorusko, je tato oválná vyvýšenina zcela obkroužena vrstevnicí 1020 m, ve východní části vyvýšeniny je vyznačen geodetický bod s výškou 1023 m. Geodetický bod jsme ve sněhu nenalezli, navíc bylo patrné, že vyšší je Z část vyvýšeniny.
Při dvojím měření jednak computerem Suunto a jednak GPS jsme naměřili výškový rozdíl nejvyššího bodu oproti sedélku západně směrem k Jedlové 6-7 m. Převýšení východním směrem k Supu (VV 134a; 1001 m) je podstatně vyšší a dosahuje téměř 30 m. Nejvyšší místo kandidáta na VV Jedlové leží na souřadnicích N49 12.145; E 13 16.943 a mohlo by nést označení "Nad obrázkem".
Zobrazeno 191 - 200 z 258 nalezených