Šumava (ŠU)
další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

 

Zobrazeno 101 - 110 z 258 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Mohutná vrcholová skála na tisícovce Skalky.

Mohutná vrcholová skála na tisícovce Skalky (HLV 156; 1130 m).

Václav Šilhavý (prosinec 2007)

18.01.2011 00:11:20 - Václav Šilhavý

Správná identifikace vrcholu tisícovky Skalky

Vrchol tisícovky Skalky (HLV 156; 1130 m) je tvořen mohutnou skálou a nachází se na souřadnicích N48 50.973 E14 00.341, ve vzdálenosti 1100 m od vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), na jeho severozápadní rozsoše.

Asfaltová lesní silnička označená cedulí: „Lesní cesta KNÍŽECÍ STOLEC“ prochází sedlem mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a tisícovkou Skalky (HLV 156; 1130 m). Vrchol Skalky je od cesty vzdálen asi 100 m západně.

Vrchol označený na fotografii pana Jandy (původně před opravou popisku) jako tisícovka Skalky (HLV 156; 1130 m) je ve skutečnosti pouhý spočinek na severozápadním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m). Spočinek leží na spojnici vrcholů Knížecího stolce a Skalky, ve vzdálenosti 450 m severozápadně od geodetického bodu č.: 23 – Knížecí stolec. Nadmořská výška temene spočinku je cca 1180 m.

Spočinek (1180 m) ležící mezi Knížecím stolcem a tisícovkou Skalky  z cesty nazývané "Knížecí stolec".

Spočinek (1180 m) ležící mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a tisícovkou Skalky (HLV 156; 1130 m)  z cesty nazývané "Knížecí stolec".

Jan Janda (leden 2011)

Lesní cesta "Knížecí stolec" v sedle mezi tisícovkami Knížecí stolec a Skalky.

Lesní cesta "Knížecí stolec" v sedle mezi tisícovkami Knížecí stolec (HLV 94; 1236 m) a Skalky (HLV 156; 1130 m).

Jan Janda (leden 2011)

Na asfaltové silničce poblíž sedla mezi Knížecím stolcem a tisícovkou Skalky.

Na asfaltové silničce poblíž sedla mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a tisícovkou Skalky (HLV 156; 1130 m).

Václav Šilhavý (září 2010)


 

27.12.2010 13:41:02 - Tomáš Formánek

Zřejmě první zimní přechod Šumavy v roce 1923

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text Emila Kintzla popisující zřejmě první zimní přejezd Šumavy na lyžích, který v roce 1923 uskutečnili hajný Otto Paleczek a jeho bratranec, fotografický asistent Karel Paleczek.

Během dvou týdnů urazili oba muži téměř dvě stě kilometrů na starých dřevěných a velmi těžkých lyžích, přičemž téměř celou cestu se probojovávali zasněženým volným terénem bez jediné upravené stopy, s těžkou fotografickou výbavou v batohu na zádech (místo malých a lehkých kompaktů či zrcadlovek s miniaturními paměťovými kartami tehdy po celou dobu museli nést rozměrný fotografický přístroj se stativem a dalším příslušenstvím a především zásobu skleněných desek pro snímání jednotlivých snímků).

V průběhu cesty vystoupali oba lyžaři na řadu šumavských tisícovek, včetně těch úplně nejvyšších, a nasnímali množství fotografií, které si u Karla Paleczka objednal Německý kulturní spolek.

Další zajímavosti si můžete přečíst přímo v časopise Vítaný host či na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová www.vitanyhost.cz.


 

21.12.2010 15:20:36 - Tomáš Formánek

O Nicovu a Královském kameni

V zimním čísle 04/2010 časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese je kromě mnoha jiných zajímavých článků otištěn i text PhDr. Vladimíra Horpeniaka věnovaný Nicovu a Královskému kameni (HLV 247; 1058 m) popisující mimo jiné například původ názvu Královského kamene.

Kompletní text článku si můžete přečíst například na internetových stránkách vydavatele časopisu nakladatelství RegionAll - Hana Voděrová v sekci O Nicovu a Královském kameni.


 
Geodetický bod 1.2 s kótou 1012,19 na severovýchodním okraji vrcholového hřbetu Lomniček.

Geodetický bod 1.2 s kótou 1012,19 na severovýchodním okraji vrcholového hřbetu Lomniček (VV 187a; 1026 m).

Václav Šilhavý (listopad 2010)

30.11.2010 23:46:28 - Václav Šilhavý

Geodetický bod na vrcholovém hřbetu Lomniček

Na severovýchodním okraji vrcholového hřbetu Lomniček (VV 187a; 1026 m), na souřadnicích N49 14.068 E13 05.812, ve vzdálenosti 270 m od vrcholu, je umístěn geodetický bod č. 1.2 s kótou 1012,19. Zajímavé je, že se jedná o pomocný bod, zajišťující hlavní bod na mnohem nižší kótě.

Pomocný bod č. 1.2 zajišťuje hlavní bod č. 1, který má kótu 874,98 a je umístěný ve vzdálenosti 2363 m severozápadně, na vrcholu kopce U Zadních chalup.

Hlavní bod č. 1 je dále zajištěn pomocnými body č. 1.1 a 1.3.

Geodetický bod č. 1 s kótou 874,98  na vrcholu kopce U Zadních chalup.

Geodetický bod č. 1 s kótou 874,98 na vrcholu kopce U Zadních chalup.

Václav Šilhavý (listopad 2010)

Geodetický bod 1.1 s kótou 747,34 poblíž sedla mezi Lomničkami a kopcem U Zadních chalup.

Geodetický bod 1.1 s kótou 747,34 poblíž sedla mezi Lomničkami (VV 187a; 1026 m) a kopcem U Zadních chalup.

Václav Šilhavý (listopad 2010)

Geodetický bod č. 1.3 s kótou 874,26  na vrcholovém hřbetu kopce U Zadních chalup.

Geodetický bod č. 1.3 s kótou 874,26 na vrcholovém hřbetu kopce U Zadních chalup.

Václav Šilhavý (listopad 2010)


 
Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

11.11.2010 14:08:38 - David Zelinger

Příspěvek k názvu Turnerova chata

Petr Havránek ve svém příspěvku ze dne 4.10.2010 nazvaném "Má Turnerova chata správné jméno?" s odvoláním na "studium historických pramenů" tvrdí, že ji prý postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů). Jako zdroj uvádí Wikipedii a příspěvek na portálu Kohoutí kříž. Využil-li dalších, byl bych panu Havránkovi vděčen za doplnění příslušných odkazů.

K panem Havránkem uváděné spekulaci o pojmenování Turnerovy chaty ležící na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) si však dovoluji poukázat na publikaci vyhnaných hornokvildských rodáků "'Tief im Böhmerwald - Innergefild - Innergefilder Gemeindechronik" vydanou před několika lety. Podle ní byla chata pojmenována po cestářském mistru Thurnerovi, který v letech 1864-67 postavil silnici podél řeky Vydry (od Čeňkovy Pily směrem na Antýgl).

V pozemkových knihách byl objekt dnešní Turnerovy chaty už r. 1878 veden jako majetek města Kašperské Hory, nikoli T(h)urnvereinu. Kašperským Horám patřila (a dodnes patří) většina lesů na pláních (kvildách, od něm. Gefilde) i v Povydří. Město tu proto zřídilo desítky lesnických objektů a nechalo postavit řadu komunikací usnadňujících svážení dřeva. Některé byly postupně využívány pro turistiku.

První dobová zmínka někdejšího roubeného srubu resp. boudy ("Thurnerhütte") sloužící cestáři jako přístřešek při budování silnice dál na Antýgl je z roku 1888 v turistickém průvodci citovaném na stránkách Kohoutí kříž. Souvislost s Turnvereinem je nicméně spekulací překladatele.

Výskyt různých českých převodů názvu chaty na mapách je zajímavý, i z bohemistického hlediska, na důkaz ale nejspíš nestačí. Změna z Thurner na Turner souvisí s reformou německého pravopisu počátkem 20. století.

Další historické prameny se možná nacházejí ve fondu města Kašperské Hory v klatovském oblastním archivu. Jelikož je fond zpracován jen částečně, nejsou však podle zákona o archiváliích prozatím veřejně přístupné.


 
Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch a Roklan.

Odbočka žlutě značené stezky z Březníka na Modrý Sloup na úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m) ze státní hranice do českého vnitrozemí. Kvůli této turistické cestě byl uzavřen bavorský hraniční chodník od Luzného směrem na Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a Roklan.

Petr Havránek (září 2009)

27.10.2010 18:14:14 - Petr Havránek

Dostupnost Modrého Sloupu - téma věčně zelené?

Česká televize odvysílala na svém 1 kanálu dne 26.10.2010 v Událostech v regionech (18,00-18,30 hod.) reportáž Jana Dvořáka s podtitulem: "Modrý Sloup - přístup opět uzavřen".

V reportáži autor konstatuje, že dvouleté období, po které byla otevřena turistická stezka z Březníka úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) na Modrý Sloup a dále na bavorský Luzný končí a po 15. listopadu bude stezka zřejmě definitivně uzavřena. Je posuzován vliv stezky na životní prostředí.

V roce 2009 stezkou prošlo 4600 turistů, v letošním roce asi polovina. Česká strana byla zřízením této česko-bavorské stezky zavázána revitalizací některých původních cest, především cesty Luzenským údolím, ke kterým dosud nedošlo.

V reportáži autor v závěru konstatuje, že uzavření stezky z Březníka na Modrý Sloup ještě nemusí být definitivní. Pokud by posudek vlivu pohybu turistů v této oblasti, především pak jeho dopad na populaci tetřeva, dopadl příznivě, není vyloučeno, že stezka bude příští rok opět otevřena v období od 15.7. do 15.11.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku, kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka.

Pohled od Březníka z úbočí Studené hory (HLV 60; 1298 m) Luzenským údolím na Luzný. Vpravo svahy Špičníku (HLV 34; 1351 m), kudy vede turistický chodník, vlevo Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).

Petr Havránek (září 2009)

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Turistický chodník z Březníka k Modrému Sloupu vede na svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m) dlouhý úsek po státní, česko-bavorské hranici, kde lze spatřit také historický hraniční kámen z 18. století.

Petr Havránek (září 2009)

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Před časem nově vybudovaný český rozcestník na Modrém Sloupě v sedle mezi Luzným a Špičníkem (HLV 34; 1351 m) může být, bude-li zrušena přeshraniční stezka z Březníka, zbytečný.

Petr Havránek (září 2009)


 
Výřez z mapy TOPO CZECH PRO 2010 s označeným vrcholem Knížecího stolce a geodetickým bodem na jeho severozápadním svahu.

Výřez z mapy TOPO CZECH PRO 2010 s označeným vrcholem Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) a geodetickým bodem na jeho severozápadním svahu.

Václav Šilhavý (září 2010)

15.10.2010 02:41:54 - Václav Šilhavý

Jaký údaj o nadmořské výšce Knížecího stolce je správný?

Na většině map je u vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) uváděna nadmořská výška 1226 m. Jedná se však o údaj vztažený ke geodetickému bodu č. 23. Bod č. 23 – Knížecí stolec s kótou 1225,91 je umístěn na severozápadním svahu na souřadnicích: N48 50 50.2 E14 01 10.6, ve vzdálenosti 58 m od vrcholu.

Kniha "Průvodce po tisícimetrových vrcholech České republiky" udává kótu vrcholu Knížecího stolce 1232 m. Navigační turistická mapa ČR pro navigace Garmin - TOPO Czech 2010 PRO má u vrcholu uveden údaj o výšce 1237 m.

Dne 12.9.2010 jsem provedl orientační měření pomocí navigace GARMIN GPSMAP 60CSx. Po zkalibrování výškoměru na geodetickém bodu indikoval navigační přístoj na temenu vrcholové skály, na souřadnicích: N48 50 48.9 E14 01 12.6, nadmořskou výšku 1236 m. Lze tedy předpokládat, že nejblíže skutečnosti je údaj 1237 m , který udává elektronická mapa TOPO Czech 2010 PRO.

Pohled od geodetického bodu směrem k vrcholu Knížecího stolce.

Pohled od geodetického bodu směrem k vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červen 2009)

Vrcholový hřbet Knížecího stolce.

Vrcholový hřbet Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červenec 2008)

Vrchol Knížecího stolce.

Vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červenec 2008)


 
Žulový obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce.

Žulový obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (září 2010)

07.10.2010 22:07:35 - Václav Šilhavý

Žulový obelisk pod vrcholem Knížecího stolce

Na jižním okraji sedla mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Lysou (HLV 96; 1228 m), na křižovatce lesních cest, bylo zřízeno upravené prostranství s žulovým obeliskem. Text na obelisku připomíná odstraňování následků orkánu Kyrill, který v těchto místech způsobil v lednu 2007 nebývalé škody na lesním porostu.

"Děkujeme všem, kteří se v letech 2007 - 2009 podíleli na odstraňování následků orkánu Kyrill. Vojenské lesy a statky Horní Planá.

18. - 19. ledna 2007 - Ničivá vichřice Kyrill.   2007 - Vytěženo 700 tisíc m3 polomového dřeva.   2008 - 2009 zalesněny 4 miliony sazenic lesních dřevin."

Obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce.

Obelisk vztyčený na památku odstraňování následků orkánu Kyrill na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (září 2010)

Detail nápisu na žulovém obelisku na jižním svahu Knížecího stolce.

Detail nápisu na žulovém obelisku na jižním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (září 2010)

Pohled z vrcholu Knížecího stolce na severozápad, směrem ke geodetickému bodu.

Pohled z vrcholu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) na severozápad, směrem ke geodetickému bodu.

Václav Šilhavý (září 2010)


 
Turnerova chata na úpatí Břemene.

Turnerova chata na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

04.10.2010 22:56:02 - Petr Havránek

Má Turnerova chata správné jméno?

Na samém úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m), při ústí Zhůřského potoka do Vydry pod Černými stráněmi, leží v ohbí řeky Turnerova chata. Zvídavého turistu napadne otázka po kterém Turnerovi je chata pojmenována, jaké měl křestní jméno a kdy žil.

Studium historických pramenů nám přinese nečekané rozuzlení: v roce 1888 asi v polovině Maderské silnice mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou postavil Spolek německých sportovců Turnerverein (také Thurnerverein = spolek cvičenců, borců, gymnastů) dřevěnou chatku, která byla nazývána Turnerhuette, nebo Thurnerhuette. Ta v roce 1932 vyhořela a na jejím místě byla postavena nová budova, která se po dostavbách zachovala dodnes. Za První republiky byla chata Čechy správně nazývána Turnerská, nebo Turnéřská, později se ustálil zavádějící a zřejmě nesprávný název Turnerova chata (ostatně turistických chat s názvem Turnerhuette je dodnes v Alpách několik).

Turnerova chata je spojena ze severu od Čeňkovy Pily na jih do Antýglu širokou štěrkovou silnicí, ale protože leží v I. zóně Národního parku, je přístupná pouze pro pěší, i cyklistům je sem vjezd zakázán. Je dostupná vlastně ze všech čtyř světových stran, z východu ze Zhůří pod Huťskou horou (HLV 126; 1187 m) a ze západu od Hrádek a Srní.

Chata má bohatou historii a i v současnosti zde lze potkat na šumavské poměry nebývalé množství turistů. V létě tu pobývá ve výběhu před chatou zvířecí hrdina Vydrýsek.

(zdroj: Wikipedie, Vítaný host na Šumavě a v Českém lese, Engelbert Panni na www.kohoutikriz.org)

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Pohled na Turnerovu chatu na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m) od ústí Zhůřského potoka do Vydry.

Petr Havránek (září 2010)

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene.

Populární Vydrýsek v letním výběhu u Turnerovy chaty na úpatí Břemene (HLV 144; 1157 m).

Petr Havránek (září 2010)

Vydra pod Jelením kalištěm, Břemenem a Huťskou horou.

Vydra pod Jelením kalištěm (HLV 163; 1126 m), Břemenem (HLV 144; 1157 m) a Huťskou horou (HLV 126; 1187 m).

Petr Havránek (září 2010)


 
Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu.

Detail pamětní desky Vltavanů na pravém břehu Vltavy pod Kvildou, na úpatí Holého vrchu - S vrcholu (VV 64b; 1149 m).

Petr Havránek (září 2010)

28.09.2010 15:32:37 - Petr Havránek

Pamětní deska Vltavanů

Asi 1200 m pod Kvildou je na skále na pravém břehu Vltavy, na samém úpatí Holého vrchu (HLV 64; 1295 m), přesněji jeho vedlejšího vrcholu Holý vrch - S vrchol (VV 64b; 1149 m), pamětní deska spolku Vltavanů. Přes Vltavu vede k desce ze silnice mezi Kvildou a Borovými Ladami dřevěný můstek. Na desce je vytesán nápis: "Vltavě živitelce vděční Vltavané 1970" a je zde mapa povodí Vltavy (a Labe) s vyznačenými místy nejstarších vorařských spolků Vltavan v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci.

Plavecký vorařský spolek Vltavan v Praze je nejstarším existujícím profesním spolkem. Byl založen 11.6.1871 v hospodě u Hejduků v pražském Podskalí s názvem "Vzájemně se podporující spolek plavců, rybářů a pobřežných Vltavan". Členové spolku platili měsíční příspěvky (např. v Davli 1 K) a měli potom nárok na podporu v nemoci, příspěvek na pohřebné při úmrtí člena rodiny, apod.

V polovině 20. století došlo výstavbou vodních děl na řece k útlumu voroplavby. Přesto spolek přetrval dodnes a žije bohatým kulturním a společenským životem. Vltavan se věnuje podpoře handicapovaných občanů, spolupracuje s klubem Za starou Prahu a s Pražskou paroplavební společností, pořádá oblíbené plesy a účastní se akcí mezinárodní vorařské asociace.

Dne 26.6.2010 pořádal spolek Vltavan z jihočeského Purkarce opět po pěti letech tradiční setkání Vltavanů v Kvildě. Účastníci putovali od kostela Sv. Štěpána k prameni Vltavy i k pamětní desce na úpatí Holého vrchu.

(zdroj: Šumavanet, webové stránky spolku Vltavan v Praze a obce Davle).


 

Zobrazeno 101 - 110 z 258 nalezených na první stranu výpisuna předchozí stranu výpisuna následujicí stranu výpisuna poslední stranu výpisu

Nahoru

 
 
© 2003-2015 Tisícovky s.r.o. | webmaster tofo@volny.cz | vyrobil Allstar Group