Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Zobrazeno 91 - 100 z 258 nalezených

07.10.2011 01:25:17 - Jan Voráček

Zpřístupnění vrcholu Knížecího stolce (dodatek)

Malé doplnění mnou uvedené informace o značené trase přes vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m):

Značenou trasu jsem objevil náhodou. Jel jsem se o víkendu projet na kole a zvolil trasu přes vojenský prostor. Do Uhlíkova (Záhvozdí) jsem přijel z Perneku po cyklotrase 1252/1252A a nikde jsem žádný zákaz vstupu na tuto značku, která mě příjemně překvapila a opravdu září novotou, neviděl. Naopak. Vedle nového rozcestníku stojí informační panel s mapou, na kterém je doslova uvedeno, že vjezd pro cyklisty je povolen pouze po značených cyklotrasách, pěší se mohou pohybovat po značených cestách a i cyklotrasách. Jediný rozpor je, že rozcestník uvádí vstup pouze do 17:00, informační panel až do 21:00.

Pro pobavení, jít pěšky po cyklotrase, potkat někoho "důležitého" a vysvětlit mu, že s sebou nemáte kolo... Stalo se mi vícekrát... :-)

06.10.2011 10:54:46 - Irena Špytková

Značená trasa na vrchol Knížecího stolce

Ráda bych reagovala na informaci pana Voráčka o zpřístupnění Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), která mě okamžitě zaujala a způsobila rozsáhlé pátrání po všemožných webech (VLS, VP Boletice, KČT aj.), protože jsme se v srpnu pohybovali na kolech po tamních cyklotrasách a ještě trasa značena nebyla.

Když jsem nenašla žádné potvrzení této informace, zavolala jsem zkusmo na VLS polesí Arnoštov, kde mi bylo sděleno, že trasa je sice od KČT vyznačena, ale není ještě zpřístupněna a vyhlídková věž, jejíž výstavba je plánována na vrcholu, také zatím nestojí. Zřejmě od příštího roku (bližší datum nejisté). Tak vydržte...

03.10.2011 21:24:24 - Jan Voráček

Zpřístupnění vrcholu Knížecího stolce

Ve VVP Boletice byla vyznačena nová, modře značená turistická trasa. Dle rozcestníku v Uhlíkově (Záhvozdí, v turistické mapě KČT je toto místo označeno "V Černém Lese") je to po této trase na vrchol Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) 7 km, dále do Záhvozdí 14 km. Byl-li touto cestou zpřístupněn ještě nějaký jiný vrchol, se nepodařilo zjistit, celou trasu se mi zatím nepodařilo projít a zatím ani není zaznamenána v žádné turistické mapě.

Závěrem bych chtěl připomenout, že vstup do VVP Boletice je povolen pouze o sobotách, nedělích a státních svátcích v době od 7:00 do 21:00 pouze po značených cestách a cyklotrasách.

03.10.2011 10:59:35 - Petr Havránek

Proměny Oblíka

Oblík (HLV 100; 1227 m) je jedna z mála šumavských hor, z jehož přirozeného vrcholu je překrásný kruhový výhled na blízké i vzdálenější šumavské vrcholy. Vrcholová vyhlídka je doporučována jako vhodná túra pro návštěvníky Šumavy. Přírodní proměny současné Šumavy jsou však překvapivě rychlé a proto se Oblík a jeho okolí v krátké době zřejmě změní k nepoznání.

První změnou je už to, že na vrchol nevede žlutě značená cesta (jak je i v mapě TOPO CZECH 2010), ale značka modrá. Vlastní vrcholová plošina Oblíka (HLV 100; 1227 m) rychle zarůstá mladou smrčinou a lze předpokládat, že z vrcholové skály, která převyšuje okolní terén o 4-5 metrů, bude za 2 roky výhled velmi omezený.

Na rozdíl od mladého lesa, vzrostlý smrkový porost na svazích Oblíka (HLV 100; 1227 m), Poledníka (HLV 52; 1315 m) a Jezernice (HLV 73; 1266 m) za poslední rok prakticky zcela odumřel. Jaký bude jeho osud je otázka, ale mimo klidovou zónu probíhá velmi intenzivní těžba, která zcela mění vzhled jednotlivých hor. Kácení odumřelých stromů probíhá velmi aktivně i v první, klidové zóně a lesní cesty jsou užívány těžkou technikou, která na nich i v porostech klidové zóny zanechává hluboké stopy.

07.08.2011 17:46:01 - Petr Havránek

Přístupnost Sklářského vrchu a jeho vrchol

Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR doporučuje dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z jihu přes vrchol Polomu (HLV 63; 1295 m) a označuje cestu jako velmi náročnou z orientačního hlediska.

V posledních letech, zvláště po orkánu Kyrill se v této oblasti mnoho změnilo, ostatně jméno hory Polom (německy Fallbaum) napovídá, že změny krajinného rázu jsou zde opakované. Dosažení Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) z vrcholu Polomu (HLV 63; 1295 m) bylo po orkánu nemožné pro neprostupnou hradbu vyvrácených stromů. Odtěžování polomů však otevřelo nové přístupové cesty.

Vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je nyní velmi dobře a pohodlně dostupný z křižovatky železnorudské státní silnice č. 27 a odbočky na Novou Hůrku č. 190 u Gerlovy Hutě. Z krásného parkoviště u nové cyklostezky vede přístup po Šumavské magistrále (žlutá značka). Po 300 metrech odbočíme vlevo na asfaltku, značenou modrou značkou a po dalším kilometru na rovince v sedle mezi Tokem (HLV 326; 1023 m) a Sklářským vrchem (HLV 120; 1195 m) doleva po výrazné těžařské cestě, pokračujeme brzo strmě vzhůru po hřebeni. Cesta se uchyluje vlevo od ostrého hřebínku Sklářského vrchu, pod vrcholem však zahýbá doprava a dovede nás prakticky až na vrchol.

Vlastním vrcholem Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) je ostrý skalnatý hřebínek na souřadnicích N 49 08 35.4; E 13 17 01.3. Geodetický bod je odsud vzdálem 88 metrů SZ směrem a leží na souřadnicích N 49 08 37,1; E 13 16 57.8. Nová vegetace ve vrcholové partii hory rychle roste a geodetický bod už je v hustníku. Vrcholová skalka je zatím holá a jsou z ní krásné výhledy, lze ale očekávat, že za několik let také zaroste.

24.07.2011 22:10:08 - Petr Havránek

Historické hraniční kameny na úbočí Jezerní hory a Svárohu

Mapa Klubu českých turistů č. 64, Šumava, Železnorudsko, popisuje také místa, kde je možné nalézt historické hraniční kameny z poloviny 18. století.

Na úbočí Jezerní hory (HLV 37; 1343 m) jsou tři kameny z roku 1765. Nejsou dostupné z české strany, brání tomu I. zóna Národního parku Šumava, lokalita Královský Hvozd.

Lze se k nim dostat z Bavorska, z parkoviště Scheibensalter, které je na silnici mezi Bavorskou Železnou Rudou (Bayerisch Eisenstein) a Lohbergem.

Parkoviště je oblíbeným východiskem zimních běžeckých tras.

Z parkoviště lze dojít zprvu po cyklostezce, pak po vlhké a zarostlé lesní cestě ke kameni č. 33, který leží v místě, kde hranici kříží údolí Svárožného potoka.

Odtud je možné vystoupat po bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig) na vrchol Svárohu (Zwercheck).

Asi po 1500 mertech od Svárožné narazíme na kámen č. 32 a po 2 kilometrech, v místě, kde se lomí hraniční čára, na kámen č. 31.

02.06.2011 22:31:46 - Václav Šilhavý

ADOLFSTEIN – Adolfův kámen

Nad zaniklou osadou Uhlíkov poblíž jižního okraje sedla mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Suchou horou (HLV 218; 1088 m), v ohybu lesní silničky zvané Adolfka, stojí osamělá skalka, která je na starých mapách označena německým názvem „Adolfstein“.

Na východní stěně skalky lze objevit opracovanou obdélníkovou plochu s téměř neznatelným nápisem. Vysvětlení k původu nápisu vytesaného do skalky, a ke vzniku jejího názvu, nalezneme v knize „Řivnáčův průvodce po Šumavě – Šumava před sto dvaceti lety 1883“ (reedice původního vydání z roku 1883, nakladatelství Baset, 2002) na straně 134.

Výňatek z popisu cesty ze Želnavy na Knížecí stolec:

„Z Uhligsthalu lze s vůdcem skoro přímou ale příkrou cestou dojíti za 1 ½ hod. na Liščí Louku; lépe však učiní ten, kdo volí delší ale pohodlnou a příjemnou cestu okolo Adolfova kamene. Skoro na konci Uhligsthalu dáme se v p. se silnice pěknou cestou, při níž stojí slop s nápisem „Zum Adolfstein“; nápis tento opakuje se pak několikráte.

Krásná travnatá cesta dovede nás za hodinu k Adolfovu kameni, malé skalce, do níž vytesán jest nápis: „Adolfstein 18 15/6 71" a nad tím knížecí koruna. Opodál jsou dvě boudy se stoly a lavicemi, kde bývá připravena pro knížete Švarcenberka a hosti jeho o honech malá hostina.

Jsme zde uprostřed ohromných lesů, teď skoro vesměs mladých, v nichž bují i všude u cesty hojně jahod neobyčejné velikosti a chutné maliny. Až do let sedmdesátých tohoto století prostíraly se zde pralesy, kterým v celých Čechách nebylo rovných. Vichry a kůrovec zničily celou tu ohromnou prostoru lesů, jen zde a onde zbyl osamělý velikán, smutný pomník bývalé slávy.“

Podobně jako před sto třiceti lety je dnes prostor mezi Knížecím stolcem (HLV 94; 1236 m) a Suchou horou (HLV 218; 1088 m) takřka celý odlesněn (následek orkánu Kirill z ledna 2007) a skalka je zdaleka viditelná.

Adolfův kámen leží ve vzdálenosti 360 m severovýchodně od vrcholu Suché hory na souřadnicích N48.83429 E14.01047. Temeno skalky má nadmořskou výšku cca 1077 m a jeho převýšení vůči sedlu ve směru k Suché hoře činí asi 9 m. Adolfstein je tudíž zcela zřejmě vedlejším vrcholem Suché hory.

24.05.2011 23:38:07 - Václav Šilhavý

Oprava údaje o nadmořské výšce Suché hory

Na mapách i v publikaci Průvodce po tisícimetrových vrcholech ČR je u Suché hory (HLV 218; 1088 m) uváděna nadmořská výška 1080 m. Tento údaj se vztahuje ke geodetickému bodu č. 26. Bod má kótu 1080,23 m a je umístěný na vrcholové plošince na souřadnicích N48.83386 E14.00526. Plošinka je obklopena několika skalkami.

Vlastní vrchol Suché hory se nachází na jedné ze skalek ve vzdálenosti 30 m jihovýchodně od geodetického bodu. Temeno skalky má souřadnice N48.83380 E14.00564 je o cca 8 m vyšší, než kóta geodetického bodu. Jako správný údaj o nadmořské výšce Suché hory by se proto měla udávat hodnota 1088 m.

18.05.2011 23:25:31 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na jihovýchodním svahu Lysé

Na Zlomu

Na JV hřbetu Lysé (HLV 96; 1228 m), ve vzdálenosti cca 1,4 km od jejího vrcholu, lze nalézt na souřadnicích N48.83844 E14.04442 geodetický bod č. 24 s místním označením „Na Zlomu“. Bod s kótou 1102,78 m je umístěný poblíž vrcholu skalky, za kterou se jihovýchodní hřbet ostře láme, a dále prudce padá k soutoku Borského potoka a Špičáku.

JV stěna skalky tvoří mrazový srub. Vrchol má výšku cca 1107 m a vůči úpatí na SZ straně proti svahu má převýšení cca 5–6 m. Skalní útvar Na Zlomu je tedy zřejmě vedlejším vrcholem Lysé.

.

Krb

Další zajímavý skalní útvar na JV svahu Lysé (HLV 96; 1228 m) nese název „Krb“. Skála se nachází ve vzdálenosti cca 520 m SV od geodetického bodu č. 24 na souřadnicích: N48.84096 E14.05042.

Krb je mohutný mrazový srub, který své jméno získal zřejmě díky zvláštnímu tvaru. Z hlediska klasifikace tisícimetrových vrcholů se jedná o pouhý spočinek, u kterého je na mapách uváděna kóta 1019 m, a nemůže být tedy zařazen ani mezi vedlejší vrcholy.

.

17.05.2011 00:43:30 - Václav Šilhavý

Skalní kupa na jihovýchodním svahu Knížecího stolce

Na jihovýchodním svahu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m), ve vzdálenosti 1,9 km od jeho vrcholu, na souřadnicích N48.83316 E14.03591, se nachází výrazná skalní kupa.

Vrchol kupy má nadmořskou výšku cca 1090 m a převýšení vůči jejímu severozápadnímu úpatí činí celých 13 m! Jedná se tedy jednoznačně o vedlejší vrchol, dosud nikde nepublikovaný.

Ačkoliv je vzdálenost kupy menší od vrcholu Lysé (HLV 96; 1228 m) /cca 1,8 km/, jako vedlejší vrchol přísluší ke Knížecímu stolci, neboť leží na pravém břehu Knížecího potoka. Knížecí potok tvoří přirozenou hranici mezi jihovýchodním svahem Knížecího stolce a jižním svahem Lysé.

Zobrazeno 91 - 100 z 258 nalezených

Nahoru