Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Šumava (ŠU)
další informace o celku
Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch
Zobrazeno 131 - 140 z 258 nalezených 
Pohled na Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) ze severního svahu Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m). Dobře patrný je hraniční chodník (Grenzsteig).
Petr Havránek (listopad 2009)
20.11.2009 18:58:49 - Petr Havránek
Poloha vrcholu Malé Mokrůvky a jeho dostupnost
Publikace "Průvodce po tisícímetrových vrcholech České republiky" uvádí, že vrchol Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) je "v místě, kde se státní hranice ostře lomí ze severního směru k východu u mezníku 3" a že přístup na vrchol není dovolen, protože leží v I. zóně.
Vrchol hory však leží na českém území, od pravoúhlého ohybu hranice je vzdálen 56 metrů S směrem na souřadnicích N 48 58.176 a E 13 30.435. Geodetický bod, který je tvořen klasickým patníkem a červenobílou tyčí je skryt v nevelkém hustníčku a od hranice není viditelný a vzhledem k tomu, že vrchol Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) je poměrně plochý, nemusel by být vždy nalezen.
Protože v současné době, po připojení České republiky k Schengenské úmluvě, je českobavorský hraniční chodník v době od 15.7. do 15.11. oficiálně pro turisty z bavorské strany přístupný, týká se nedostupnost vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) pouze této vzdálenosti 56 metrů od hraničního chodníku.
Pohled z Malé Mokrůvky - V vrcholu, VV Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m), na západ k HLV Malá Mokrůvka.
Petr Havránek (listopad 2009)
Geodetický bod na vrcholu tisícovky Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) je skryt v malém hustníčku.
Petr Havránek (listopad 2009)
Pohled od geodetického bodu na vrcholu Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) k ohybu státní hranice, vzdálenému 56 metrů.
Petr Havránek (listopad 2009)
Na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
06.11.2009 22:37:33 - Václav Šilhavý
Kamenná zídka na jihovýchodním svahu Špičníku
Na jihovýchodním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m), 170 m od vrcholu, v nadmořské výšce 1340 m, lze nalézt kamennou zídku. Zídka je cca 0,5 - 0,8 m vysoká a ohraničuje čtvercovou plochu o straně 37 m. Uvnitř ohraničené plochy jsou znatelné jakési "záhony" cca 1,5 m široké oddělené rýhami směřujícími od východu k západu. Doba vzniku stavby i její účel jsou nejasné. Že by pozůstatek jakési lesní školky z konce 19. století, kdy byla oblast Špičníku zcela odlesněna po vichřici v říjnu 1870?
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Kamenná zídka na východním svahu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Václav Šilhavý (říjen 2009)
Pohled z vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) na vrchol Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m). Vpravo při mrtvém lese je hraniční česko-rakouská stezka. V ČR mrtvý les dosud stojí.
Petr Havránek (srpen 2009)
25.10.2009 16:15:43 - Petr Havránek
Odlesnění vrcholu Plechého
Přelomovým momentem na Šumavě i v jiných našich horách byla noc z 18. na 19. ledna 2007, kdy udeřil orkán Kyrill. Obří polomy zcela změnily vzhled krajiny hlavně v nejvyšších partiích hor.
Při srovnání fotografií ale vidíme, že na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m) došlo k největšímu odlesnění až po orkánu, zřejmě v posledním roce. Jistě k tomu značně přispělo pokračující odumření smrkového lesa způsobené kůrovcovou kalamitou.
V létě letošního roky bylo možné vidět na hlavním hřebeni Šumavy západně od Plechého (HLV 21; 1378 m) prakticky holou a bezlesou krajinu. Na české, severní straně hřebene je krajina ponechána bez těžby spontánní obnově lesa, zatímco na rakouské, jižní straně je podle četných pařezů zřejmé vytěžení odumřelého lesa i v nejvyšších partiích.
Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Na vrcholu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Renáta Šašková (červenec 2007)
Pomník Adalberta Stiftera na úbočí Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (červenec 2004)
Současná značně odlesněná podoba okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Nezvykle odlesněné je nyní i okolí Stifterova pomníku na svahu Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Odumřelý les a Plešné jezero pod Plechým (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Vrcholová skála Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Odlesněný vrchol Plechého (HLV 21; 1378 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
Na SZ konci vrcholového hřebene Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m).
Petr Havránek (srpen 2009)
25.10.2009 15:17:01 - Petr Havránek
Lze určit vedlejší vrchol Koňského vrchu?
Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) je tvořen podlouhlým skalnatým hřebínkem, který se táhne od jihovýchodu k severozápadu. Hřebínek je dlouhý 300 m. Nejvyšší bod je na jednom ze skalních útvarů až na samém JV konci hřebene a dosahuje výšky 1026 m.
Celý hřeben přesahuje podle map výšku 1010 m. Geodetický bod (s výškou dle mapy 1016 m) je na Koňském vrchu (HLV 315; 1026 m) umístěn asi 250 m od vrcholu, blízko k opačnému, tedy SZ konci hřebínku.
Necelých 10 m S od tyče geodetického bodu se v místě se souřadnicemi N 48 47.043 a E 13 52.997 vypíná vysoká skála, která velmi pravděpodobně splňuje požadavky na definici vedlejšího vrcholu: je nepochybně vyšší, než 5 m nad okolním terénem (i když je jen velmi obtížně dostupná, nebyli jsme na ní) a je jistě vzdálena od hlavního vrcholu více než 200 m.
Četné ostatní skály na hřebeni jsou pravděpodobně od HLV vzdálené méně, než 200 m.
Skalnatý vrcholový hřeben tisícovky Koňský vrch (HLV 315; 1026 m) se táhne od jihovýchodu k severozápadu.
Petr Havránek (srpen 2009)
Skála aspirující na vedlejší vrchol Koňského vrchu (HLV 315; 1026 m). Vpravo od ní je patrný geodetický bod.
Petr Havránek (srpen 2009)
Detail polohy geodetického bodu na Koňském vrchu (HLV 315; 1026 m) několik metrů J od výrazné skály.
Petr Havránek (srpen 2009)
Ukazatel na vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) s vyznačenou sezónní cestou na Rozvodí, která prochází sedlem mezi Špičákem a Malým Špičákem (HLV 124; 1189 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
24.10.2009 15:04:47 - Petr Havránek
Nová turistická cesta v oblasti Špičáků
Větší část vrcholové oblasti železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m) (mimo jihovýchodního svahu se sjezdovými tratěmi) a celý masiv Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) leží v I. zóně přírodní památky Královský hvozd a jsou proto pro turistickou veřejnost nepřístupné.
V letošním roce byla však přístupná sezónní cesta, která vede obloukem z vrcholu Špičáku (HLV 116; 1205 m) západním směrem do sedla mezi oběma Špičáky, prochází I. zónou a ze severovýchodu se potom napojuje na červeně značenou Rozvodskou cestu, po které je možné dojít k Čertovu nebo Černému jezeru. Vrchol Malého Špičáku (HLV 124; 1189 m) je z cesty dobře patrný, je vzdálen asi 200 m.
Po vichřicích z posledních let je vrchol Špičáku (HLV 116; 1205 m) z větší míry odlesněný a ze sezónní cesty jsou pěkné výhledy. Sezónní cesta není barevně značena a je otevřena pouze od 15.6. do 15.9. Na mapách KČT (64 Šumava Železnorudsko) není cesta vyznačena, je však dobře vykreslena na digitální mapě TOPO Czech 3 PRO.
Malý Špičák (HLV 124; 1189 m) ze začátku sezónní cesty od Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Skalnatý hřebínek na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Skála s křížem na vrcholu železnorudského Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Kaplička Nejsvětější trojice postavená na místě bývalého kostela ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (prosinec 2006)
04.10.2009 17:51:57 - Petr Havránek
Desáté výročí vysvěcení kaple ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu
Zhůří u Javorné (Haidl am Ahornberg) bylo do 2. světové války významnou osadou. Je připomínáno již od roku 1613, později se stalo jednou ze známých svobodných Králováckých rycht. Již v roce 1684 rychtář Georg Schmidt nechal zde na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) postavit dřevěnou kapli, která byla zasvěcena Svaté Trojici. V roce 1763 pak zde byl vysvěcen dřevěný kostel.
Protože kostel několikrát vyhořel, nechal v roce 1809 majitel bystřického panství Josef hrabě von Palm Gundelfingen postavit kostel kamenný. V roce 1938 žilo ve Zhůří celkem 607 obyvatel německé národnosti a 16 Čechů v 96 dřevěných domech, kamenný byl pouze kostel a dům starosty. V obci byl vodovod, elektrické osvětlení, 2 vodní elektrárny, pošta s telefonem, četnická stanice a německá škola. Obyvatelé se družili celkem v 11 zájmových spolcích (zdroj: Cyklistův průvodce Šumavou, verze 2.4).
Kostel Nesvětější Trojice byl uzavřen v r. 1952 a zbořen na dopadové ploše tankové střelnice kolem r. 1955. V roce 1999 zde na upomínku kostela i obce byla postavena kaplička.
Dne 3.10.2009 v 11,00 hod. u příležitosti 10. výročí vysvěcení novodobé kapličky Nejsvětější Trojice byla uspořádána česko-německá pouť. Pouť byla pojata současně jako mše Sv. Huberta. Bohoslužbu sloužil páter Zdislav Pešat z Velhartic. Bohoslužbu doprovodilo trio lesních rohů a pěvecký sbor Okresního mysliveckého spolku v Klatovech a byla dvojjazyčná, česko-německá. Účast na pouti byla velmi hojná, přijelo jistě přes sto poutníků z obou států.
Pater Zdislav Pešat, sloužící 3.10.2009 bohoslužbu k 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Klatovští myslivci, účinkující na pouti u příležitosti 10. výročí vysvěcení kaple Sv. Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Česko-německá pouť, konaná u příležitosti 10. výročí vysvěcení kapličky Nejsvětější Trojice ve Zhůří na úpatí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (říjen 2009)
Erb knížete z Lambergu, biskupa pasovského, který je zobrazen na třetí straně hraničního kamene z roku 1772 na Marktflecklu pod Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (září 2009)
28.09.2009 22:10:58 - Petr Havránek
Tři vzácné hraniční kameny na úpatí Velké Mokrůvky
Není pochyby, že každý, kdo nyní stoupá po nové stezce z Březníka úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m) přes Modrý Sloup na vrchol Luzného a zvolí severnější variantu po česko-bavorském hraničním chodníku přes místo, zvané Markfleckl (souřadnice N 48 56.528 a E 13 30.492; sedlo mezi Luzným a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m)), si všimne krásného historického hraničního kamene z roku 1772. Jeho fotografie jsou již několik let na stránkách tisícovek.
Na západní straně kamene je český dvouocasý lev a na jižní straně je znak bavorského knížectví. Jen málokdo si však všimne, že hraniční kámen je TROJBOKÝ, a že označoval státní trojmezí. Erb na severovýchodní straně je zabílený a jen málo zřetelný.
Studiem historických dokumentů lze zjistit, že tento kámen v roce 1772 označoval trojmezí mezi Českým královstvím na západě, Bavorským kurfiřstvím na jihu a Pasovským biskupským knížectvím na severovýchodě. Zabílený erb na severovýchodní straně kamene patřil knížecímu rodu z Lambergu, jehož potomci působili jako biskupové v Pasově. V době vztyčení hraničního kamene byl biskupem v Pasově Johann Philipp, kníže z Lambergu a proto hraniční kámen nese jeho erb se dvěma psy (viz obr.).
Ještě cennější je zjištění, že na "Marfklecklu" je zcela nenápadný hraniční kámen z roku 1692, který označuje hranici mezi bavorským a pasovským panstvím. V pravoúhlém rohu česko-bavorské hranice, Markfleckl, je ještě třetí vzácný hraniční kámen z roku 1844, kdy probíhalo nové vytyčování hranic. Z této doby pocházejí zřejmě dodnes výrazně patrné hraniční příkopy (Grenzgraben), které jsou viditelné především cestou na Velkou Mokrůvku.
Tři vzácné historické hraniční kameny v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným: vpravo kámen z r. 1692 mezi panstvím bavorským a pasovským, uprostřed výtvarný kámen z r. 1772, který je vlastně trojmezným kamenem a vlevo kámen z r. 1844.
Petr Havránek (červenec 2006)
Zabílená třetí strana trojbokého hraničního kamene v Markflecklu na úbočí Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), skrývající erb knížat z Lambergu, biskupů v Pasově. Vpravo kámen z r. 1844.
Petr Havránek (září 2009)
Nenápadný, malý hraniční kámen z roku 1692 na Merkflecklu v sedle mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným, označující hranici mezi Kurfiřstvím bavorským a Biskupským knížectvím pasovským.
Petr Havránek (září 2009)
Trasa nově otevřené turistické cesty z Březníka k Modrému Sloupu úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m) míjí Hraniční i Březovou slať.
Petr Havránek (září 2009)
28.09.2009 21:06:52 - Petr Havránek
Trasa nové turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup
Dne 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava mimo jiné dlouho očekávanou a několik let diskutovanou turistickou trasu z Březníka na hraniční přechod Modrý Sloup (s možností výstupu na kultovní šumavskou bavorskou horu Luzný).
Uvažovalo se o několika trasách: údolní varianta po bývalé vojenské silnici byla nejméně průchodná, vede totiž vzácnou lokalitou Hraniční slatě. Další možností bylo úbočí Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m), nebo jejich hřebenová hraniční stezka. Nakonec zvítězila varianta trasy, vedoucí po úbočí Špičníku (HLV 34; 1351 m). Nebylo však jasné, kudy přesně turistický chodník povede.
Konečná varianta (obrázek GPS mapy) je poměrně dlouhá, ale zřejmě z ochranářského hledika logická a nejšetrnější: z Březníka stoupá po asfaltové signálce k úbočí Špičníku a pak pokračuje JZ směrem bývalým průsekem, dnes již neznatelným, směrem k bavorské hranici, až 500 m pod vrchol Špičníku. Vyhýbá se tak zcela Luzenskému údolí s Hraniční slatí, obchází také menší Březovou slať v údolíčku Březového potoka. Turisté mají naopak možnost vidět historický hraniční česko-bavorský kámen z roku 1772.
Turistická cesta z Březníka na Modrý Sloup je značená žlutě, je dlouhá téměř 5 km, a na vrchol Luzného vás čekají další téměř 2 km. Sečteme-li výlet z Modravy na Březník (7,5 km a zpět) a cestu přes Modrý Sloup na Luzný (2x 7 km), blíží se výlet délce 30 km. Příjemnější variantou je dojet na Březník na kole, mnoho cyklistů zde kolo důvěřivě zamkne a opustí a na Luzný se vydá pěšky. Cesta vede oblastí hlavního šumavského hřebenu, kde je smrčina nejvíce poškozená a pro mnoho turistů je tento zážitek zcela výjimečný.
Odbočka nové žlutě značené turistické stezky z Březníka na Modrý Sloup z asfaltové signálky na S úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (září 2009)
Nový rozcestník na Modrém Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m) se žlutě značenou českou cestou na Březník.
Petr Havránek (září 2009)
Křižovatka žluté turistické cesty z Březníka na Modrý Sloup s bavorskou hranicí na úbočí Špičníka (HLV 34; 1351 m). Dohodou obou národních parků je odsud hraniční chodník směrem k Roklanu uzavřen.
Petr Havránek (září 2009)
Vyvýšenina, ležící 1100 m VVJ směrem od vrcholu Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV.
Petr Havránek (červen 2009)
19.07.2009 19:25:51 - Petr Havránek
Nový kandidát na vedlejší vrchol Poledníka
Dne 3.1.2007 jsme upozornili na skalní hřebínek SSZ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) (ku Skalce), který jasně převyšuje 5 metrovou hranici a je nepochybným kandidátem na VV.
Nyní upozorňujeme na vyvýšeninu, která se nachází VVJ směrem od Poledníka (HLV 52; 1315 m) a je kandidátem na jeho druhý VV. Vyvýšenina je vzdálena 1100 metrů od vrcholu Poledníka na souřadnicích N 49 03 39.3 a E 13 24 30.0 a leží blízko u červeně značené turistické cesty a cyklostezky z Prášil.
Na podrobných mapách (KČT Železnorudsko, TOPO Czech 3 PRO) je tento vrchol zcela obkoužen vrstevnicí 1240 m. Pomocí GPS MAP 60CSx jsme provedli 3 měření. Diference mezi vrcholem a sedlem směrem k Poledníku, které leží 184 m od vrcholu na souřadnicích N49 03 39.3 a E 13 24 21.0 činila jednou 6 m a dvakrát 8 m.
Odlesněný východní svah tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
16.07.2009 19:22:23 - Petr Havránek
Tři nové turistické přechody na Šumavě otevřeny dne 15.7.2009 a průchodnost Hraničního chodníku omezena
V tiskové zprávě ze dne 10.7.2009 uvádí Jana Zvettlerová, tisková referentka NP a CHKO Šumava, že včerejškem, dnem 15.7.2009, byla otevřena tři nová přechodová místa v Národním parku Šumava. Uvádí: "Ve středu, 15. července 2009 budou připraveny a otevřeny tři nové turistické trasy v oblasti Modravských slatí: Siebensteinkopf (hraniční kámen 7/7), Modrý sloup (hraniční kámen 28/8), a Pod Poledníkem (hraniční kámen 16/14). Trasy jsou vyznačeny standardizovaným značením Klubu českých turistů a společným česko-bavorským logem.
Přechodové místo Siebensteinkopf bude otevřeno celoročně a je určeno pouze pro pěší turistiku. Z důvodu nezbytné ochrany populace tetřeva nebudou v tomto prostoru v zimním období zřizovány a udržovány lyžařské běžecké stopy. Přeshraniční trasy pro pěší Modrý sloup a Pod Poledníkem budou přistupné od 15.7. do 15.11.2009 a od 15.7. do 15.11.2010. Trasa Modrý sloup povede z Březníku úbočím Špičníku na státní hranici a na Luzný. Na těchto stezkách bude vyloučen vstup osob se psy a jízdními koly, zakázána je také jízda na koních a vjezd jakýchkoli vozidel.
Jako ekologické kompenzace za nové přeshraniční turistické stezky, kvůli ochraně silně ohrožené populace tetřevů v obou NP při státní hranici, bude nadále redukována nepotřebná cestní síť a přístupnost hraničních chodníků: v úseku mezi Špičníkem a Roklanem (24/1) bude chodník zcela uzavřen, v úseku mezi Špičníkem a Luzným (XI/1) bude otevřen od 15.7. do 15.11 a v úseku Železná Ruda - Roklan (24/1) bude otevřen od 15.8. do 15.11. běžného roku." uvádí tisková zpráva NP Šumava z 10.7.2009.
V praxi pro tisícovkáře to znamená následující: Od 15.7.2009 jsou zcela nepřístupné vrcholy Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) a V koutě (HLV 71; 1276 m), které bylo možné v minulých dvou sezónách navštívit. Vrchol Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) byl trvale nepřístupný i z Bavorska, v loňském roce jej mohlo navštívit několik málo vyvolených, účastnících se organizovaných vycházek NP Šumava "Průvodci divočinou". Vrcholy Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m), Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m) je možné dosáhnout z Bavorska pouze v letní sezóně, tedy od 15.7. (resp. 15.8.) do 15.11. běžného roku po hraničním chodníku. Vrchol Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m) bude zřejmě díky novému přeshraničnímu přechodu přístupný trvale.
Zobrazeno 131 - 140 z 258 nalezených