Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Šumava (ŠU)
další informace o celku
Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch
Zobrazeno 151 - 160 z 258 nalezených 
V blízkosti vrcholu Žlebského kopce (HLV 217; 1080 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (leden 2009)
20.01.2009 22:32:28 - Václav Šilhavý
Betonové bloky na Žlebském kopci
Tisícovka Žlebský kopec (HLV 217; 1080 m) je výrazný kupovitý suk ležící 1 km jihozápadně od Českých Žlebů. V době studené války na něm zřídila armáda jakýsi objekt vojenského určení.
Dnes lze v blízkosti odlesněného vrcholu, podobně jako na tisícovce Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m), nalézt čtyři mohutné betonové bloky s železnými oky. Bloky tvoří pomyslný kosočtverec o straně 30 m se středem v nejvyšším místě kopce a sloužily zřejmě jako kotvy nějakého stožáru.
Současná podoba jižního úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m).
Petr Havránek (leden 2009)
18.01.2009 10:48:41 - Petr Havránek
Relikty totality na Hadím vrchu
Jižní úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) se v posledních desetiletích několikrát zásadně změnilo. Do roku 1950 zde byly louky a pole nad vesnicí Zhůří (Haildl am Ahornberg) a centrem úbočí se táhla cesta do Kepel a dále do českého vnitrozemí. Asi v polovině úbočí stála u cesty kaplička.
Po roce 1950 bylo Zhůří srovnáno se zemí a jižní úbočí Hadího vrchu se stalo dopadovou plochou tankové střelnice Československé lidové armády. Hadí vrch byl součástí vojenského újezda Dobrá Voda.
Po roce 1989 se část jižního úbočí Hadího vrchu stala přírodní rezervací, východní část úbočí slouží jako pastvina. Celý Hadí vrch je součástí Chráněné krajinné oblasti Šumava. Dodnes však nalézáme na jižním úbočí Hadího vrchu připomínky totality v podobě protitankových betonových zátarasů.
Protitankový betonový zátaras na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí Pancíř (HLV 107; 1213 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Protitankový betonový zátaras na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí Javorná (HLV 202; 1090 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Staleté stromy na jižním úbočí Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m). V pozadí nejvyšší hora Šumavy, bavorský Javor.
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Ostré. Zprava (Velký) Ostrý (HLV 70; 1291 m), Ostrý - S vrchol (VV 70a; 1179 m), za ním Hole (HLV 191; 1100 m) a vlevo Helmwald (HLV 187; 1102 m).
Petr Havránek (leden 2009)
17.01.2009 08:55:44 - Petr Havránek
České tisícovky viditelné z nejvyšší hory Šumavy
Šumava je proslulá svými táhlými a nepříliš výraznými vrcholy, mnohdy je obtížné určit nejvyšší bod hory a při pohledu z větší dálky je odlišení a přesné určení jednotlivých vrcholů neméně problematické.
Dvě nejvyšší hory Šumavy jsou výraznější a i z dálky nezaměnitelné. Bohužel tyto dvě hory, Velký Javor a Roklan leží v Německu a proto nepatří mezi zdolávané tisícimetrové vrcholy.
Přesto však za dobrého počasí je výhled z nich na české tisícovky fascinující.
Přinášíme detaily panoramatického pohledu z Javoru na české tisícovky směrem ze západu na východ.
Pohled z Javoru na sever na (zleva) Velký Kokrháč (HLV 95; 1229 m), Svaroh (HLV 42; 1333 m) a Jezerní horu (HLV 37; 1343 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na (zleva) Jezerní horu (HLV 37; 1343 m) a Špičák (HLV 116; 1205 m), skrývající se před hřebenem Můstku (HLV 91; 1234 m).
Petr Havránek (leden 2009)
Pohled z Javoru na Boubín (HLV 29; 1362 m) a Basumský hřeben (HLV 66; 1288 m). Před nimi v polovině hřbetu Poledník (HLV 52; 1315 m) s věží.
Petr Havránek (leden 2009)
Jako prémie se pak návštěvníku nejvyšší hory Šumavy, Velkého Javoru, nabízí pohled jižním směrem na dlouhý zubatý hřeben Alp.
Petr Havránek (leden 2009)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) na začátku listopadu.
Petr Havránek (listopad 2004)
08.01.2009 19:25:55 - Petr Havránek
Křemelná v proměnách ročních období
Křemelná (HLV 164; 1125 m) je jedna z výrazných šumavských hor, její tvar je na rozdíl od mnohých jiných nezaměnitelný.
Zatímco schůdný přístup je ze severu od Malého Babylonu, nejfotogeničtější pohledy se naskýtají z jihu od bývalé osady Velký Bor přes rozsáhlé louky a hluboký kaňon řeky Křemelné.
Již několik let fotografujeme Křemelnou horu od jihu vždy ze stejného místa a podařilo se získat zajímavý soubor obrázků, zachycujících tuto horu v proměnách ročních období.
Křemelná (HLV 164; 1125 m) tři dny po předloňském orkánu Kyrill.
Petr Havránek (leden 2007)
Vrchol Křemelné (HLV 164; 1125 m) sahající do mraků v nevlídném lednovém dni.
Petr Havránek (leden 2008)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) od Velkého Boru v průzračném mrazivém lednovém vzduchu.
Petr Havránek (leden 2009)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) po únorové oblevě.
Petr Havránek (únor 2007)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) v dubnovém předjaří.
Petr Havránek (duben 2007)
Křemelná (HLV 164; 1125 m) v září, v pozdním létě na Šumavě.
Petr Havránek (září 2006)
Vrchol Supa (VV 134a; 1001 m) je velmi plochý a určit nejvyšší místo je těžké. V místě souřadnicemi udávaného vrcholu je mohutný smrk.
Petr Havránek (prosinec 2008)
29.12.2008 18:45:43 - Petr Havránek
Problematická výška tisícovky Sup
Výška vedlejšího vrcholu Jedlové (HLV 134; 1176 m), Supa (VV 134a; 1001 m), je ve většině seriózních pramenů (mapa KČT č. 64 Železnorudsko, 6. vydání 2008 i digitální mapa TOPO Czech 2 PRO) uvedena v hodnotě 1007 m. To však neodpovídá údajům, uváděným v monografii Tisícovky Čech, Moravy a Slezska, kde se uvádí výška 1001 m.
Podle podoby velmi plochého vrcholu hory a umístění tisícimetrové vrstevnice by bylo pravděpodobnější, že skutečná výška vrcholu je 1001 m. Naše GPS však na vrcholu Supa naměřila hodnotu 1006,7 m. Navíc zde vyvstává další problém: na všech mapách je vrchol Supa nepochybně úplně obkroužen vrstevnicí s hodnotou 1000 metrů, ale i 990 metrů. Při výšce Supa 1007 m by pak muselo jít o hlavní vrchol, zatímco při výšce 1001 metrů (zřejmě) pouze o vrchol vedlejší (a do této kategorie je také zařazen).
Navštívili jsme Supa celkem 3x a pokoušeli jsme se o opakované měření výšek pomocí GPS a počítače Suunto, ale naše výsledky si protiřečí a neprokazují jasně ani jednu z obou variant. Po opakované návštěvě Supa se zdá, že nejvyšší místo velmi ploché hory je v místě mohutného, jistě přes 100 let starého smrku.
Geodetický bod na západním okraji vrcholového hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
24.11.2008 23:20:04 - Václav Šilhavý
Geodetické body na vrcholovém hřbetu Ždánova
Určení nejvyššího místa na vrcholovém hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m) je velmi obtížné. Vrcholový hřbet je cca 300 m dlouhý a téměř vodorovný. Geodetický bod s kótou 1064,52 m lze nalézt na západním okraji hřbetu na souřadnicích N49 09.102 E13 36.151. Žulový hranol má neobvyklé rozměry 30 x 30 x 90 cm. Bod je osazen na uměle vytvořené plošině, která převyšuje okolní terén o cca 70 cm. Je označen červenobílou tyčí. Bod je zajištěn třemi hranoly 16 x 16 x 75 cm. Jeden z nich s kótou 1063,80 m se nachází ve vzdálenosti 235 m na východním okraji hřbetu na souřadnicích: N49 09.072 E13 36.329. Tento zajišťovací bod je označen černobílou tyčí. V jeho blízkosti je uměle vytvořená kamenná mohyla cca 2 m vysoká. Vrchol této mohyly je současně nejvyšším místem celého hřbetu Ždánova. Nejvyšší místo rostlého terénu leží pravděpodobně 40 m jihovýchodně od mohyly na pasece vzniklé po orkánu Kyrill.
Pravděpodobně nejvyšší místo rostlého terénu na vrcholovém hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Kamenná mohyla na východním okraji vrcholového hřbetu tisícovky Ždánov (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Zajišťovací geodetický bod a kamenná mohyla na východním okraji vrcholového hřbetu Ždánova (HLV 241; 1064 m).
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Bavorský vrchol Špičníku (HLV 34; 1351 m) je o necelé dva metry nižší než český vrchol a je od něj vzdálen přibližně 390 m.
Petr Havránek (listopad 2008)
23.11.2008 21:37:46 - Petr Havránek
Vrchol Špičníku
Při poslední možnosti navštívit vrchol Špičníku (HLV 34; 1351 m), 15.11.2008, kdy byl otevřený česko-bavorský hraniční chodník (Grenzsteig), jsme proměřili dvojvrchol Špičníku. Oba vrcholy jsou od sebe vzdálené 390 metrů. Český vrchol je vyšší, podle publikace Tisícovky Čech, Moravy a Slezska měří 1351 m (nám GPS naměřila 1355 m, není zde geodetický bod). Bavorský vrchol je o 2 m nižší a sedlo mezi oběma vrcholy o 18 m nižší, než český vrchol (naše měření 1336,9 m). Český vrchol je vzdálený od hraničního chodníku 260 m a bavorský 129 m (nejbližší kolmá vzdálenost od chodníku). Český vrchol je nevýrazný a plochý, bavorský je výraznější a lze jej jasněji definovat. Celá oblast je pokrytá odumřelou smrčinou, která výrazně omezuje rozhled.
Na českém, vyšším, vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (listopad 2008)
Na bavorském vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (listopad 2008)
Pohled z bavorského vrcholu Špičníku (HLV 34; 1351 m) k J.
Petr Havránek (listopad 2008)
Hraniční česko-bavorský chodník (Grenzsteig) pod vrcholem Špičníku (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (listopad 2008)
17.11.2008 19:00:18 - Petr Havránek
Loučení s krátkodobou možností využití česko-bavorského hraničního chodníku
Dne 30.9.2008 jsme uveřejnili informaci o česko-bavorském hraničním chodníku (Grenzsteig). Jde o stezku, táhnoucí se přímo po česko-bavorské státní hranici, v oblasti Šumavy tedy od Svaté Kateřiny nad Nýrskem až k Trojmezí v hřebeni Plechého (HLV 21; 1378 m).
Část stezky je přístupná po turistických značených cestách, velmi atraktivní úseky mezi Debrníkem (HLV 40; 1337 m) a Poledníkem (HLV 52; 1315 m) a mezi oblastí Roklanu až k Bučině však značeny nejsou a stezka pouze sleduje hraniční patníky.
Hraniční chodník, Grenzsteig, na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), je již bohužel v současné době pro turistickou veřejnost opět nepřístupný.
Petr Havránek (listopad 2008)
Podle bavorského práva byl tento hraniční chodník přístupný (vyjma velmi krátkého úseku slatí v oblasti Latschensee) od 1.7. do 15.11. Bylo tak oficiálně možné po dlouhém nástupu navštívit vrcholy Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m), Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), Špičník (HLV 34; 1351 m), Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), V koutě (HLV 71; 1276 m) a Debrník (HLV 40; 1337 m).
Dohoda ministrů životního prostředí ČR Martina Bursíka a Bavorska Otmara Bernharda ze dne 15.9.2008 však tuto možnost mění. Po otevření tří nových přechodů dne 1.7.2009 bude již hraniční chodník nepřístupný.
Navštívili jsme Grenzsteig poslední den, kdy byl přístupný, 15. listopadu. Nad 1300 m na Špičníku a Blatném vrchu ležela téměř souvislá sněhová pokrývka, bylo jasno a viditelnost byla velmi slušná.
Pohled z vrcholové plošiny tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m) na sever. V dálce Boubín (HLV 29; 1362 m), nejblíže nevýrazný vrchol tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m) a za ním tisícovka Václavova hora (VV 149c; 1031 m).
Jan Janda (listopad 2008)
09.11.2008 16:54:33 - Jan Janda
Výstup na tisícovky V pařezí, V růžku a V pařezí - J vrchol
Velmi snadno se lze dostat na vrcholy tisícovek V pařezí (HLV 149; 1157 m), V růžku (VV 149b; 1095 m) a V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m) z Jeleních vrchů.
Vydáte se po modré turistické značce směrem na Hučinu. Zde budete pokračovat po zelené značce směr Plešné jezero. Asi po 300 metrech chůze se dostanete na velkou křižovatku lesních cest. Tady odbočíte vpravo a budete pokračovat výrazným lesním průsekem až na vrcholovou plošinu tisícovky V růžku (VV 149b; 1095 m).
Pak odbočíte dalším lesním průsekem doleva, který vás dovede až před vrcholová skaliska tisícovky V pařezí (HLV 149; 1157 m). Když budete pokračovat stejným průsekem dále k jihu, tak asi po 350 metrech objevíte vlevo v těžko prostupném smrkovém hustníku dvě vrcholové skaliska tisícovky V pařezí - J vrchol (VV 149a; 1136 m).
V blízkosti vrcholu tisícovky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (říjen 2008)
05.11.2008 04:02:32 - Václav Šilhavý
Betonové bloky na tisícovce Nad Bučinou
Tisícovka Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) je plochý vrchol ležící pět kilometrů jižně od Kvildy, severně nad osadou Bučina.
Na této tisícovce budovala armáda v době před pádem železné opony jakýsi objekt.
Dnes zde lze jižně od vrcholu nalézt čtyři mohutné betonové bloky s železnými oky.
Bloky tvoří pomyslný čtverec o straně 25 m a sloužily zřejmě jako kotvy nějakého stožáru.
V blízkosti vrcholu tisícovky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (říjen 2008)
V blízkosti vrcholu tisícovky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (říjen 2008)
V blízkosti vrcholu tisícovky Nad Bučinou (HLV 104; 1219 m) lze nalézt čtyři betonové bloky.
Václav Šilhavý (říjen 2008)
Zobrazeno 151 - 160 z 258 nalezených