Kvalitní cestovní pojištění
do zahraničí i do ČR.
Cestovní pojištění jednoduše, rychle a online na Top-Pojištění.cz s okamžitou platností a se slevou až 50 %.
Nejlevnější cestovní pojištění
na celý rok už od jediné koruny na den.
Šumava (ŠU)
další informace o celku
Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci
Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch
Zobrazeno 171 - 180 z 258 nalezených 
Česká strana historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m), v místě, kde příští rok povede turistická cesta na přechod Modrý Sloup. V pozadí Luzný.
Petr Havránek (srpen 2008)
29.09.2008 16:23:07 - Petr Havránek
Dohoda ministrů: Modrý Sloup bude otevřen, Roklan zůstane uzavřený
Dne 15.9.2008 došlo k přelomové dohodě ministrů životního prostředí České republiky Martina Bursíka a Spolkové země Bavorsko Otmara Bernharda. V Klatovském deníku píše Milan Kilián 16.9., že oba ministři se v Bavorské Železné Rudě (Bayerisch Eisenstein) dohodli na otevření nových hraničních přechodů pro turisty.
Od léta příštího roku mají být otevřeny celkem tři nové přechody: Poledník, Modrý Sloup a Siebensteinkopf. Přechod u Poledníku (HLV 52; 1315 m) bude otevřen jižně od vrcholu. Přechod na Modrém Sloupu nebude z Čech přístupný údolím Luzenského potoka, ale po úbočí Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m). Oba zmíněné přechody budou otevřeny od 15. července do 15. listopadu. Třetí přechod Siebensteinkopf, který bude v oblasti Stráže (HLV 55; 1307 m) a Stráže - JZ vrcholu (VV 55a; 1261 m) a bavorského Siebensteinkopfu, tedy mezi západně ležícím pramenem Vltavy a východně ležící Bučinou, má být otevřen celoročně.
Dohoda obou ministrů životního prostředí byla učiněna po mnohaleté snaze bavorského parku i představitelů českých šumavských obcí o zpřístupnění většího území Šumavy českým i německým turistům. Nicméně otevření pouze tří přechodů podle článku Milana Kiliána starostům šumavských obcí nevyhovuje. Předseda svazu šumavských obcí František Nykles prohlásil, že dohoda ministrů je nejhorší varianta, jak to mohlo dopadnout. Nadále tedy není šance, že by mohly být otevřeny přechody na Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Roklanu.
Modrý Sloup na českobavorské hranici leží těsně nad sedlem mezi Hraniční horou, spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), a Luzným. Zarostlá cesta do Čech, v pozadí hájovna na Březníku.
Petr Havránek (srpen 2008)
Boehmerweg, Česká cesta, přicházející od bavorského Waldhaeuser k Modrému Sloupu, budoucímu hraničnímu přechodu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Bavorská plocha historického hraničního kamene z r. 1771 na Hraniční hoře, spočinku Špičníku (HLV 34; 1351 m). V pozadí Malá Mokrůvka (HLV 44; 1330 m) a Velká Mokrůvka (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Žulový podstavec Božích muk v Modrém Sloupu na státní hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled na Luzný od Modrého Sloupu na česko-bavorské hranici mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Německý vrchol Siebensteinkopf (1263 m) je bavorským dvojčetem české tisícovky Stráž - JZ vrchol (VV 55a; 1261 m).
Petr Havránek (červen 2008)
Hraniční stezka po česko-bavorské hranici stoupající z Hraniční hory, která je spočinkem Špičníku (HLV 34; 1351 m), do sedélka mezi českým a bavorským vrcholem Špičníku. Za odumřelými smrky je dobře vidět bavorská část vrcholu.
Petr Havránek (srpen 2008)
28.09.2008 20:21:38 - Petr Havránek
Dvojvrcholy Blatný vrch a Špičník
Blatný vrch (HLV 23; 1372 m) dominuje jako dvojvrchol. Jeho nejvyšší bod je vzdálen od hraničního chodníku česko-bavorské hranice (Grenzsteig) 110 metrů. Nejvyšší bod je tvořen výraznou skalkou, viditelnou již z hranice. Český vrchol je o necelých 5 metrů nižší, zřejmě tedy není ani vedlejším vrcholem a je vzdálen od hranice asi 250 metrů. Sedlo mezi hlavním vrcholem a spočinkem je vlhké s mokřady. Místy je i hraniční chodník silně podmáčený.
I Špičník (HLV 34; 1351 m), podobně jako Blatný vrch (HLV 23; 1372 m), dominuje při pohledu od Modrého Sloupu a z Luzného jako dvojvrchol. Na rozdíl od Blatného vrchu je hlavní vrchol Špičníku v České republice. Je vzdálen 220 metrů od hraničního chodníku česko-bavorské hranice a převyšuje sedlo mezi oběma vrcholy o více než 10 metrů. Bavorský vrchol Špičníku je pak vzdálený od hranice asi 130 metrů.
Vrchol Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) je v Bavorsku 110 metrů od hranice. Tvoří jej výrazná skalka.
Petr Havránek (srpen 2008)
Sedélko mezi vrcholem Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m) a českým spočinkem. Vede tudy hraniční chodník.
Petr Havránek (srpen 2008)
Pohled z hraničního chodníku česko-bavorské hranice na vrcholovou skalku Blatného vrchu (HLV 23; 1372 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Kříž zbudovaný pod Luzným u příležitosti pouti bavorských obyvatel na Svatou horu u Příbrami v r. 1872. Pouť vedla po Zlaté stezce přes Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
24.09.2008 23:01:27 - Petr Havránek
Zlatá stezka
Pojmenování Zlatá stezka nepatří na Šumavě jen jedné cestě. Jako Zlatá stezka se označuje cesta z bavorského Grafenau přes Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor. Označení Zlatá stezka však nalezneme i na turistických značkách na silničce z Bučiny do Kvildy i jinde, východněji.
Co byla Zlatá stezka dobře vykládá informační panel blízko výchozího místa na letní cestu na Luzný u bavorského Waldhaeuser. Už ve středověku putovali obchodníci se zbožím ze Středomoří přes Brennerský průsmyk do Pasova. Odtud zvolili jednu z obchodních stezek: buď přes Grafenau, Modrý Sloup, Březník a Filipovu Huť do Kašperských Hor, nebo přes Freyung, Bučinu a Kvildu opět do Kašperských Hor, mohli jít také přes Strážný do Vimperka anebo přes Waldkirchen a Nové Údolí do Prachatic.
Po Zlaté stezce se do Čech dovážela sůl, koření, víno, obecně "jižní zboží". Informační panel u parkoviště pod bavorským Luzným vzpomíná také jednu historickou událost: obyvatelé bavorského pohraničí Šumavy po více než 300 let konali svatou pouť až na Svatou Horu u Příbrami. U příležitosti jedné z těchto poutí vztyčili pod Luzným pamětní kříž.
Detail kříže, vzpomínajícího pouti bavorských sedláků na Svatou horu u Příbramě v r. 1872. Kříž je na Zlaté stezce k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační panel pod bavorským Luzným vzpomínající poutí místních obyvatel po Zlaté stezce až na Svatou horu u Příbrami. Stezka vedla přes Modrý Sloup pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Zlatá stezka (Die Gulden Strass). Informační panel znázorňující hlavní směr obchodních cest z Pasova na Prahu. Panel pod bavorským Luzným, u Modrého Sloupu pod Špičníkem (HLV 34; 1351 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Informační tabule u Skleněné archy.
Petr Havránek (srpen 2008)
23.09.2008 23:00:35 - Petr Havránek
Skleněná archa v moři lesů uprostřed Evropy
Bavorské občanské sdružení Waldzeit iniciovalo v roce 2003 vznik skleněné archy. Archa je symbolem pro přírodu, překonávání hranic a pro sklářskou tradici. Archu postavili umělečtí skláři Ronald Fischer a Hubert Stern.
V letech 2003-2008 putovala skleněná archa oběma národními parky, kotvila na vrcholech hor, uprostřed lesní divočiny, na návsích i před sklárnami. V roce 2004 pro ni vytvořili dva čeští dřevosochaři, Tomáš Indra a Libor Kuzďas dřevěnou ruku.
Po pětileté pouti Šumavou a Bavorským lesem se archa vrátila na své původní místo, na úpatí Luzného, k rozcestí České cesty na Modrý Sloup mezi Špičník (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m).
Informace o skleněné arše podává dvojjazyčný infopanel.
Skleněná archa na rozcestí letní cesty na Luzný a České cesty (Boehmerweg) na Modrý Sloup mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa na České cestě (Boehmerweg) pod Luzným směrem k Modrému Sloupu mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Skleněná archa v dřevěné ruce na České cestě (Boehmerweg) vedoucí k Modrému Sloupu, mezi Špičníkem (HLV 34; 1351 m) a Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m).
Petr Havránek (srpen 2008)
Lanovka na Špičáku (HLV 116; 1205 m).
Helena Rusková (červenec 2006)
13.08.2008 16:27:02 - Petr Havránek
Šumava se dočkala bikeparku
Více než rok po minulé informaci o tom, že ve Sportovním areálu Špičák (HLV 116; 1205 m) se buduje sjezdová trať pro horská kola, byl v sobotu, 9.8.2008 konečně oficiálně otevřen bikepark. Píší o tom v posledních dnech články L. Pouzy a Y. Musílkové v Klatovském deníku.
Původní freeridová trať "Forest Virgin", která byla vybudována v roce 2007 musela být uzavřena, když ekologická studie zjistila negativní vliv na okolní přírodu. V letošním roce byla zbudována nová sjezdová trať, KONA Bikepark, která je dlouhá skoro dva kilometry.
Nová cyklosjezdová trať je vedene částečně po lyžařských sjezdovkách, pod lanovkou a po lesních cestách a pěšinách. Trať má také skokovou sekci se čtyřmi lavicemi u dojezdu.
Bikepark otevřel za přítomnosti četných diváků a medií starosta Železné Rudy Michal Šnebergr. Otevření se měl zúčastnit i ministr životního prostředí Martin Bursík, ten se však nakonec omluvil.
Ihned po otevření sjezdového areálu se na trati konaly první závody za účasti mnoha amatérských bikerů i profesionálů. Vítěz projel 2 km dlouhou trať za 3 minuty a 38 vteřin.
Vrcholová plošina na Medvědím vrchu (HLV 337; 1017 m).
Václav Šilhavý (červenec 2008)
11.08.2008 00:10:19 - Václav Šilhavý
Na vrcholové plošině tisícovky Medvědí vrch (HLV 337; 1017 m) dříve býval oplocený vojenský pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha se čtyřmi budovami, retranslační stanicí a vodojemem.
Vojenské objekty ale již byly včetně oplocení srovnány se zemí.
V současné době lze na vrcholu nalézt pouze stožár vysílače.
Pohled na hřeben Smrčiny (HLV 43; 1332 m) a Hraničníku (HLV 68; 1282 m) přes lipenské jezero od Hruštic.
Petr Havránek (červen 2004)
05.08.2008 22:07:37 - Petr Havránek
Výlety do uzavřených oblastí NP Šumava
Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava připravila pro léto roku 2008 výjimečnou akci. Se svolením nadřízeného orgánu povolila výjimku a pod heslem "S průvodci do šumavské divočiny" a "Na návštěvě v území domova zvířat" organizuje výlety malých skupin turistů s profesionálním průvodcem do uzavřených oblastí I. zón Národního parku.
V období od 1. srpna do 31. října 2008 vypsala správa NP celkem 41 termínů pro výlety do pěti oblastí Národního parku Šumava. Je tak možné navštívit: 1. kaňon řeky Křemelné, 2. Vltavský luh, 3. prales na Trojmezné, 4. horské lesy na Smrčině a 5. oblast domova tetřeva na Modravských pláních.
Akci představuje na webových stránkách NP Šumava (www.npsumava.cz) článek Mgr. Josefa Štemberka. Výletů se může zúčastnit omezený počet turistů, v počtu 8-15 lidí podle konkrétní lokality. Účast na výletu je placená, úhrada se pohybuje od 120,- do 300,- Kč/osobu. Výlety jsou deklarovány většinou jako vysoce fyzicky náročné, konají se za každého počasí a nejsou doporučeny slabším turistům a dětem. Délka výletů se pohybuje od několika až do 25 km a doba od 3 do 10 hodin. Účast na všech výletech je nutné předem objednat v jednotlivých informačních střediscích NP Šumava telefonicky a také předem zaplatit (teprve potom je rezervace platná).
Historický hraniční kámen na bavorské hranici mezi Velkou Mokrůvkou (HLV 25; 1370 m) a Luzným.
Petr Havránek (červenec 2006)
Z hlediska projektu Tisícovky Čech, Moravy a Slezska je většina oblastí vzhledem k dostupnosti tisícimetrových vrcholů méně zajímavá: v oblasti Křemelné (HLV 164; 1125 m) není výlet směrován na vrchol, a ten je dostupný bez omezení, v oblasti Vltavského luhu nejsou tisícimetrové vrcholy, v oblasti Trojmezné (HLV 30; 1361 m) a Smrčiny (HLV 43; 1332 m) je většina vrcholů dostupná po turistické značce (mimo Smrčiny - S vrcholu (HLV 57; 1304 m) a Kopky (HLV 173; 1119 m)).
Zajímavá může být oblast Modravských plání, kde NP Šumava organizuje dvě trasy výletů: první z Kvildy přes Bučinu na Luzný, dále do Březníku a Modravy. Druhá trasa vede z Modravy do Javoří Pily, bavorského Hochschachtenu, na Poledník (HLV 52; 1315 m) a opět přes Javoří Pilu na Modravu. U obou těchto tras je možné, že budou procházet přes tisícimetrové vrcholy (Malou Mokrůvku (HLV 44; 1330 m) a Velkou Mokrůvku (HLV 25; 1370 m), event. Nad Latschensee (HLV 140; 1163 m) a jeho vedlejší vrcholy Nad Latschensee - JV vrchol (VV 140a; 1116 m), Smrkový vrch (VV 140b; 1112 m) a Smrkový vrch - V vrchol (VV 140c; 1088 m), nebo Nad Roklanským potokem (HLV 155; 1133 m)).
I kdyby definované a fixní trasy přes tisícometrové vrcholy neprocházely, určitě by bylo zajímavé se výletů zúčastnit a na tisícovky se alespoň zblízka podívat. Bohužel trasa na Modravské pláně byla již 2. srpna prakticky na všechny termíny obsazená.
Holubí skála leží na S svazích Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) na souřadnicích N 48 59.416 a E 13 34.423.
Petr Havránek (červen 2008)
16.06.2008 23:27:51 - Petr Havránek
Na turistických mapách imponuje na S svahu Holého vrchu (HLV 64; 1295 m) výrazná Holubí skála s výškou 1194,5 m. Dokonce na rozcestí Zlaté stezky, vedoucí z Kvildy do Bučiny a cyklostezky, odbočující z tohoto rozcestí Pod Holubí skálou, je skála vzdálena 1 km Z směrem.
Jaké je zklamání, když dorazíme k turistickému rozcestníku s označením Holubí skála, a nikde žádný skalní útvar není v dohledu! Vlastní Holubí skála je od rozcestníku vzdálena JJV směrem asi 250 m a je skryta v hustém lesním porostu, ale je poměrně mohutná. K orientaci se určitě hodí GPS navigace.
Rozhledna na Javorníku (HLV 238; 1066 m).
Tomáš Formánek (srpen 2004)
12.05.2008 22:41:24 - Michal Holub
Malá reakce na článek Petra Havránka z 11.5.2008 o šumavském Javorníku (HLV 238; 1066 m):
Nadmořská výška vrcholu je po zaokrouhlení skutečně cca 1066 m, geodetický bod na vrcholové plošině tomu odpovídá. Pro chybně zmiňovaný údaj 1089 m ve starších mapách a jiných pramenech mám ovšem jiné vysvětlení: Kóta 1089 m udávala nadmořskou výšku střechy někdejší rozhledny z roku 1938 (rozhledna měla 24 m). Ta byla viditelná z mnoha míst Šumavy a Šumavského podhůří a sloužila geodetům pro orientaci. I v současné době je střecha zvýšené rozhledny (ochoz ve výšce 39 m) geodeticky zaměřená a špička střechy je 1105,7 m.
Pro zajímavost - Libín (HLV 197; 1093 m) v Šumavském podhůří byl také v mapách udáván výškou vršku rozhledny 1119 m, ačkoliv je výrazně nižší.
Fotografie, ilustrující vztah hor podobného jména: Javorníku (HLV 238; 1066 m) a Javorné (HLV 202; 1090 m). Pohled z Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m), který je vedlejším vrcholem Javorné, na hřeben Javorníku s nejvyšším vrcholem stejného jména. Na úpatí Hadího vrchu byla obec Zhůří, německy Haidl am Ahornberg.
Petr Havránek (srpen 2004)
11.05.2008 17:25:52 - Petr Havránek
Zajímavý článek napsala šéfredaktorka exkluzivního šumavského čtvrtletníku "Vítaný host na Šumavě a v Českém lese" Hana Voděrová v novém jarním čísle ročníku 2008. V článku "Javorník a jeho zeměměřičská odysea" rozvádí myšlenky ing. Vladimíra Valenty z Příbrami, který zjistil, že v mnoha historických i současných pramenech je uváděna výška Javorníku (HLV 238; 1066 m) ve dvou odlišných hodnotách.
Nejen mapy a encyklopedie z 20. století, ale i rozsáhlá vědecko-populárně pojatá monografie "Šumava - příroda, historie, život" z roku 2003 uvádí ve dvou kapitolách (geomorfologie, str. 117 a rozhledny, str. 728) výšku Javorníku 1089 m, zatímco v kapitole horopis na str. 103 uvádí výšku Javorníku správně, 1066 m.
Důvod těchto dvojakých informací o výšce Javorníku (HLV 238; 1066 m) spatřuje ing. Valenta v záměně jména hory Javorník za horu Javorná (HLV 202; 1090 m) při překladu původního německého názvu Ahornberg (der Ahorn = javor). V článku je citován Ottův slovník naučný, heslo Javorník je chápáno jako překlad německého Ahornberg. Ten se však nachází u železné Rudy a má výšku 1089.
Podobně autorka článku cituje Vilímkovu mapu politického okresu Sušice z roku 1930, ve které je uveden Javorník v Javornické hornatině s výškou 1065 m a Ahorn B. = Javorník v Kochánovských pláních s výškou 1089 m.
My dodáváme, že současný český název hory Javorná (HLV 202; 1090 m) byl zřejmě vytvořen částečně uměle překladem německého jména a byl současně použit pro pojmenování významné obce na úpatí hory (Javorná), která do konce 1. republiky nesla německý název Seewiesen, oficiální české jméno bylo Zejbiš a současné pojmenování Javorná se objevilo až po 2. světové válce.
Zobrazeno 171 - 180 z 258 nalezených