Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Zobrazeno 31 - 40 z 258 nalezených

Josef Růžička (březen 2016)

12.03.2016 10:08:54 - Josef Růžička

Malý a Velký Ostrý (HLV 70; 1291 m) / Plán akcí 2016

Sonntag, 1. Mai 2016 BayernTour Natur mit dem Schwerpunktthema Baum Ziel dieser Waldführung soll sein, den Baum als etwas Lebendiges zu erleben und zu begreifen. Der Baum lebt, die Teilnehmer höhren den "Herzschlag eines Baumes" und somit in das Innere eines Baumes hinein. Treffpunkt: 11:00 Uhr Wanderparkplatz Sattel (Lam), Lam Richtung Lambach Von hieraus gehts zu Fuß zum Böhmsteig Richtung Weißer Riegel entlang der tschechischen Grenze. Die Rout führt auf teils unmarkierten, aber gut begehbaren Pfaden bis zum Osser (ca. 2 Std.). Musikalische Unterhaltung am Osser.

Sonntag, 29. Mai 2016 17:00 Uhr Maiandacht an der Künischen Kapelle zwischen den beiden Ossergipfeln.

Sonntag, 7. August 2016 Bayerische - Böhmische Kirchweihfeier am Osser 11:00 Uhr Berggottesdient bei der Künischen Grenzkapelle 13:00 Uhr weltliche Feier mit Blasmusik am Osserschutzhaus

Sonntag, 4. September 2016 12:00 Uhr Bayerisch-Böhmischer Hüttennachmittag am Osserschutzhaus. Es spielt in diesem Jahr die Lamer Winkel Blasmusik. Die Veranstaltung dient zur Vertiefung der Freundschaft der Grenzgemeinden Lam-Lohberg-Arrach-Hamry. Eintritt frei

Sonntag, 11. September 2016 Gedenkgottesdienst am Kleinen Osser

Samstag 24. Dezember 2016 Christmette 24:00 Uhr auf Maria Hilf (Bergkircherl)

Šumavské lesy a vrcholy v Bavorsku směrem od Ostrého (HLV 70; 1291 m).

Mersebeat Max (květen 2010)

11.03.2016 12:45:55 - Josef Růžička

Ostrý a opera Čarostřelec

Na Šumavě je stále živá pověst, která zasazuje děj opery Čarostřelec C. M. Webera do Vlčího dolu, tedy do sedla mezi Velkým a Malým Ostrým (HLV 70; 1291 m).

V jednom ze starých turistických průvodců po Šumavě se např. uvádí: "Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak myslivec byl skutečně vyslýchán a dostal se až do domažlického vězení." Toto není samozřejmě verze o místu děje opery jediná.

Jaká je tedy pravda o místě děje Čarostřelce a kde se C. M. Weber inspiroval tak, aby mohl napsat tak zdařilé hudební dílo?

V létě 1810 C.M. Weber pobýval u svého přítele Alexandra von Dusche na zámku Neuburg u Heidlbergu. Tady si údajně přečetl knihu o strašidlech, která právě vyšla v Lipsku v nakladatelství A.F. Laun & J.A. Apel. V jednom z příběhů se hovoří o mladém písaři Vilémovi, který si chce vzít za ženu dceru lesního Bertrama. V této cestě mu stála závažná překážka - vystřelení mistrovské zkušební rány.

Aby měl Vilém jistotu splnění úkolu, spojí se s nadpřirozenými pekelnými sílami. Bertram mu kdysi vyprávěl o tom, že jakýsi mladý písař v jistém městě (Domažlice) si odlil na křižovatce cest 63 čarovných koulí, pomocí kterých chtěl dokázat své střelecké schopnosti. Vilém se poté tímto vyprávěním inspiruje a odlije uvedený počet koulí. Rána vystřelená na bílou holubici nakonec zabije dceru lesního. „Pekelné síly“ ho tak neočekávaně zcela oklamaly. Její rodiče tuto tragédii nepřežijí, Vilém nakonec všeho končí v blázinci. Tento kriminální čin se údajně svého času řešil u soudu v Domažlicích. Tím písařem měl být Georg Schmid z Prahy.

Muzikoložka Anna Hostomská ve svém Průvodci uvádí, že se jedná o pověst ze starého českého soudnictví z roku 1710, jejíž děj se odehrál kdesi v lesích Šumavy. Řada německých hudebních pramenů, pro mne dostupných, jako místo dění opery uvádí pouze Böhmen, Čechy.

Z jiných zdrojů vyplývá, že bezprostřední inspirací pro zkomponování Čarostřelce byla údajně divoká příroda rokle Velkého Štolpichu u Lázní Libverda v Jizerských horách. Tady Weber v červenci 1814 prokazatelně trávil chvíle odpočinku. Dalším zdrojem inspirace podle různých zdrojů mohla být i skladatelova láska ke své budoucí choti, herečce Karolíně Brandtové. Velmi zajímavé je, že právě do údolí Štolpichu byl tehdy vyslán dvorní operou v Drážďanech malíř, aby zde namaloval kulisy pro scénu Vlčí rokle této opery.

Jako hlavní podnět ke komponování Čarostřelce je pokládána kniha o strašidlech Apela a Launa z r. 1810 (Lipsko, "Das Gespensterbuch").

Weberův námět a literární představu zpracoval do operního libreta dvorní rada Johann Fridrich Kind. S ním se C. M. Weber seznámil v roce 1817, kdy působil v Drážďanech jako dvorní kapelník. Původně měla opera název Zkušební rána, později Myslivcova nevěsta. Její světová premiéra se však dle návrhu berlínského intendanta hraběte Carl von Brühla konala již pod názvem Čarostřelec. Těm, kteří by se zajímali hlouběji o tuto operu, bych sdělil, že sehnat úplné operní libreto v německé verzi není problém.

Vše nasvědčuje tedy tomu, že neexistuje žádné reálné spojení mezi místem s názvem Vlčí důl v sedle mezi Velkým a Malým Ostrým a místem děje opery Čarostřelec. Není ani známo, že by (plným jménem) Carl Maria Friedrich Ernst von Weber někdy navštívil oblast Šumavy nebo Chodska, resp. Domažlic.

V roce 1824 pobýval např. v Mariánských lázních, kde se léčil (krční TBC). K zajímavostem patří, že se v Praze oženil v kostele sv. Jidřicha s herečkou Brandtovou. Umřel v Londýně v r. 1826. Byl pohřben v anglickém Nooffieldu. Odtud v roce 1844 byl převezen do Drážďan. Přestože používal přídomek von, nebyl šlechtického původu.

(Zdroj Seznam / Mapy.cz)

Václav Hrdina (prosinec 2015)

05.01.2016 13:38:16 - Václav Hrdina

Potenciální nový VV Jezernice

Dobrý den,

narazil jsem v mapě Šumavy na jednu horu, která dosud není zařazená do seznamu tisícovek a dle mého by se mělo jednat o vedlejší vrchol Jezernice (HLV 73; 1266 m) ... nebo se pletu?

:-)

Jedná se o kótu 1040 m ležící od tisícovky Jezernice (HLV 73; 1266 m) severovýchodně - viz repro Mapy.cz.

Kóta 1040,2 m s vyznačením převýšení vůči sedlu.

Michal Holub (leden 2016)

Vyjádření Tisícovky.cz

Díky za každý podobný námět.

Dle našich poznatků se však v tomto případě o nový vedlejší vrchol nejedná, neboť převýšení kóty 1040,2 m vůči příslušnému sedlu je menší než 5 m (viz mapa), a proto se dle kritérií pro HLV a VV o nový vrchol nejedná.

Michal Holub, Tisicovky.cz

Cesta na vrchol Chlustov (HLV 196; 1094 m) ze Zlaté stezky (žlutá značka Vimperk - Strážný) na mapě.

Petr "Pavouk" Hajner (prosinec 2015)

27.12.2015 06:18:24 - Petr "Pavouk" Hajner

Přístup na tisícovku Chlustov

Relativně jednoduchá a asi 2,4 km dlouhá je cesta na Chlustov (HLV 196; 1094 m) ze Zlaté stezky (žlutá značka z Vimperka na Strážný), zvlášť tehdy, pokud chceme jít i na Žlíbský vrch (HLV 154; 1133 m).

Odbočky k oběma vrcholům vedou ze stejného místa (48.9351628N, 13.7396931E - nejvyšší bod Zlaté stezky nad bývalými Žlíbky, 1040 m), odtud klesáme necelý kilometr JV až na výraznou křižovatku lesních cest (na místě je i malá lesácká chatka), zde jdeme asi 30 m vpravo dolů a pak prudce odbočíme SV nahoru lesní cestou v průseku. Této cesty už se budeme nadále držet. Povede nás po 300 m přes křižovatku s širší cestou, stoupáme stejným směrem dál a po dalších necelých 300 m se cesta postupně stočí na J a na JJV. Po asi 700 m dojdeme k malému kruhovému objezdu se stromy na ostrůvku uprostřed. Odtud pokračujeme už jen malým stoupajícím průsekem stále stejným JJV směrem až k vrcholovému patníku.

Vrcholová knížka, skryta na mohylce v plechové krabici od filmu Orwo, byla založena v roce 1997 a je zápisy zaplněna na konci roku 2015 asi do třetiny.

Vrcholový kříž na Plechém (HLV 21; 1378 m) 30. 11. 2014.

Václav Šilhavý (listopad 2014)

23.11.2015 09:40:17 - Václav Šesták

Svěcení vrcholového kříže na tisícovce Plechý

Na níže uvedených odkazech jsou ke shlédnutí dvě části videozáznamu pořízeného při svěcení vrcholového kříže na tisícovce Plechý (HLV 21; 1378 m):

Svěcení kříže - 1. část.

Svěcení kříže - 2. část.

Kovový kříž na skalním spočinku na bavorské straně pod vrcholem Svarohu (HLV 42; 1333 m).

Petr Havránek (srpen 2015)

06.09.2015 18:26:29 - Petr Havránek

Bavorský "vrchol" Svarohu

Při pohledu z německého Bavorska, především z údolí pod hlavním hřebenem Šumavy, není většinou vrcholová skála na plochém vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) (Zwercheck) viditelná. Protože však je přesto Svaroh Němci hojně navštěvován, vztyčili na zdola viditelné skále kříž, aby mohli Svaroh lépe identifikovat.

Nejde o vrchol, ani z hlediska Tisícovek o vedlejší vrchol, ale pouze o skalku, tvořící spočinek. Na bavorské turistické stezce je skalka označena jako "Zwercheck 1333 m" s vrcholovým křížem. Výška vlastního vrcholu Svarohu je udávána 1334 m. "Bavorský vrchol" leží asi 300 m JZ směrem od českobavorské hranice.

Kříž na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m).

Petr Havránek (srpen 2015)

06.09.2015 17:55:57 - Petr Havránek

Vztyčení kříže a položení desky na paměť Arneho Juránka na Svarohu dne 17. září 2014

Již článek Emila Kintzla ve Vítaném hostu na Šumavě a v Českém lese se zmiňuje o vztyčení kříže na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m), ale informace na stránkách Tisícovek neposkytuje další podrobnosti a fotografie.

Litinový kříž a deska na paměť Arneho Juránka byly instalovány dne 17.9.2014. Plzeňský spolek Hnutí Život v článku Zhmotnění vzpomínky na A. Juránka popisuje akci na svých webových stránkách:

"Při hromadném přechodu Juránkovy chaty v roce 2013 byla uspořádaná sbírka na pořízení kříže a pamětní desky. OS Otevřená Šumava a OS Šumavské cesty spojily své úsilí společně s městem Železná Ruda a kříž i deska byly vyrobeny pro příležitost 5. přechodu, povoleného Správou NPŠ. Kříž vážil 70 Kg a měřil 170 cm. Uneseme ho vůbec? Zjistili jsme, že každý z nás pěti má nějaký ortopedický problém. Daň za sport.

Je středa a v sobotu musí být kříž na vrcholu Svarohu. Čtrnáct zastavení při křížové cestě byla pro nás zkouška vytrvalosti a víry, ale díky Bohu ne nad naše síly. V 17 hodin byl kříž vztyčen a zafixován. Je pevně vetknut do skalní rozsedliny a deska je na otesané skále. Zbývá jen kříž posvětit, aby dostal duchovní rozměr. I to se podařilo. Horizontála kříže symbolizuje Zem, kterou jsme dostali do pečování a správy a vertikála dává kříži nebeskou kvalitu a ukazuje na Stvořitele Země. Kříž je orientovaný směrem do podhůří Šumavy, protože tam je východ a Jeruzalém.

Jedenáct dní po vztyčení kříže a osm dní po pátém ročníku českoněmeckého setkání na Juránkově chatě oznámili čeští turisté o.s. Otevřená Šumava, že kříž na Svarohu je vyvrácen. Dne 10. října proběhlo místní šetření policie. Bylo konstatováno, že morální škoda je větší než věcná. V sobotu 4. října vyrazili na křížovou cestu čtyři muži znovu. Osazování kříže bylo svědkem bezmála třicet německých turistů. Nechápali počin neznámého vandala. Ale vylomených křížů jsou plné Čechy" (článek je krácen).

Pamětní deska Arneho Juránka, umístěná na vrcholové skále Svarohu (HLV 42; 1333 m).

Petr Havránek (srpen 2015)

Kříž na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m).

Petr Havránek (srpen 2015)

Kříž na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m).

Petr Havránek (srpen 2015)

Nová rozhledna na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m).

Václav Šilhavý (červenec 2012)

08.07.2015 13:08:44 - Tomáš Formánek

Na Knížecí stolec nevojenským krokem

V aktuálním čísle časopisu Turista č. 7/2015 je, mimo řady dalších zajímavých článků, otištěn na stranách 17-20 i článek Jana Vítka "Na Knížecí stolec nevojenským krokem" vztahující se k šumavskému Knížecímu stolci (HLV 94; 1236 m) ve VVP Boletice:

"Šumava vždycky patřila k poněkud tajemným a na mnohých místech až nedostupným horským partiím. Za minulého režimu k tomu do značné míry přispěla široká linie přísně střežené železné opony, ale také po symbolickém přestřižení a pak i faktickém odstranění ostnatého drátu na Šumavě zůstávají místa, kam běžný přístup není povolen"...

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu, případně na internetových stránkách časopisu Turista.

Turista (7/2015, str.17).

Turista (7/2015, str.18).

Turista (7/2015, str.19).

Turista (7/2015, str.20).

Vítaný host (2/2015, str. 30-31).

24.06.2015 12:12:56 - Tomáš Formánek

Vrcholový kříž na Plechém

"Nejvyšší vrchol české Šumavy a rakouského Bohmerwaldu Plechý (1378 m) dostal v roce 2014 svůj vrcholový kříž. O této události se příliš lidí z médií nedozvědělo, proto je pro turisty spíše překvapením a jistě i milým zpestřením, když po zdolání vrcholu hory spatří v plné kráse unikátně provedený kříž, symbolicky propojující Zemi s vesmírem." Josef Štemberk

V aktuálním čísle časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese č. 2/2015 (Léto) je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 30-31 otištěn článek Josefa Štemberka "Vrcholový kříž na Plechém" přidávající další zajímavé informace k již dříve publikovaným skutečnostem na Tisicovky.cz.

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopisu Vítaný host, případně na internetových stránkách časopisu Vítaný host.

Geodetický bod a vrcholová skalka na tisícovce Oblík (HLV 100; 1227 m).

Václav Loužil (květen 2015)

27.05.2015 12:41:36 - Václav Loužil

Výška Oblíku

Šumavský Oblík (HLV 100; 1227 m) patří mezi ty kopce, kde geodeti neumístili trigonometrický bod přímo na vrchol, ale malý kousek vedle. Trigonometrický bod má výšku 1224,67 m, vrchol skalky je odhadem o 5 m výše. Sami geodeti mají v databázi bodových polí u místopisného popisu trigonometrického bodu chybnou informaci, že se nachází na křižovatce lesních průseků. Na oné křižovatce se nachází právě ona dosud nezměřená vrcholová skalka.

Přiložená fotografie zachycuje náhodného turistu a fotka je vybrána kvůli odhadu výšky skalky podle výšky postavy.

Zobrazeno 31 - 40 z 258 nalezených

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Přihlášení uživatele

Galerie tisícovek

Šumava (ŠU)další informace o celku

Šumava (ŠU)
další informace o celku