Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Zobrazeno 21 - 30 z 256 nalezených

05.06.2017 12:51:22 - Petr "Pavouk" Hajner

Cesty větru pod tisícovkou Větrný

V sobotu 27. května 2017 mne na cestě k vrcholu Větrný (HLV 259; 1051 m) asi v půl sedmé ráno překvapil balónek. Na přistávací ploše mezi borůvčím jsem nalezl dva přivázané koresponďáky se svatebními přáníčky odkudsi z Německa. Zprvu mne napadlo, že poselství přilétlo z nedalekého Bavorska, i když mi to moc nešlo dohromady se severním větrem těch dnů.

Doma mi mapa prozradila víc. Svatba se odehrála předchozí den, v pátek 26. května 2017, v saské vesnici Ohorn, části Gickelsberg, a balónek měl tedy za sebou po půldenním letu nejméně 255 kilometrů (trasa letu na přiložené mapě).

Lístky jsem odeslal zpátky na sever tentokrát poštou a při svých toulkách v kopcích mohu nejen já přemýšlet o cestách větrných.

Balónek se svatebními přáníčky nalezený v sedle pod vrcholem Větrný (HLV 259; 1051 m).

Petr "Pavouk" Hajner (květen 2017)

Svatební přáníčka, která přinesl balónek do sedla pod vrcholem Větrný (HLV 259; 1051 m).

Petr "Pavouk" Hajner (květen 2017)

Vrchol tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m) na jaře roku 2016.

Petr "Pavouk" Hajner (duben 2016)

Psí bufet (tč. Ritě plně k dispozici).

Pavel Blazek (červenec 2016)

29.05.2017 14:29:52 - Pavel Blazek

Ritina tisícovka

Trojice fotografií níže sice ne úplně související s tisícovkou Adamova hora, k níž jsou uloženy, ale přesto jsou také z ryze "Tisícovkářské akce" ... Rity tč. tisícátá navštívená restaurace!

Nastalo tak pod krásným Lužickohorským vrcholem Klíč (759 m), a to v - ne méně krásné - nádražní restauraci v Novém Boru.

Poznámka Tisicovky.cz: Obvykle nevystavujeme fotky, na nichž jsou zobrazeni lidé, zvířata či další ne přímo s horami související náměty. V případě Rity však činíme výjimku, neboť je to zřejmě nejpilnější čtyřnohý pokořitel tisícovek.

Fotografie sic ne uplně související s tímto vrcholem, ale také z ryze "Tisícovkářské akce" ... Rity tč. tisícátá navštívená restaurace

Pavel Blazek (duben 2017)

Fotografie sic ne uplně související s tímto vrcholem, ale také z ryze "Tisícovkářské akce" ... Rity tč. tisícátá navštívená restaurace

Pavel Blazek (duben 2017)

.... nastalo tak pod krásným Lužickohorským vrcholem Klíč (759 m.n.m.) a to v - ne méně krásné - nádražní restauraci v Novém Boru

Pavel Blazek (duben 2017)

Skalní útvar na SZ hřebenu Skalky, který může být jejím nepopsaným vedlejším vrcholem. (Vrchol byl jako Skalka - SZ vrchol zařazen do seznamu našich tisícovek v říjnu 2014.)

Skalní útvar na SZ hřebenu Skalky (HLV 88; 1238 m), který může být jejím nepopsaným vedlejším vrcholem. (Vrchol byl jako Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m) zařazen do seznamu našich tisícovek v říjnu 2014.)

Petr Havránek (prosinec 2006)

02.05.2017 10:59:12 - Tomáš Formánek

Původní info o nové tisícovce Skalka - SZ vrchol

Na základě upozornění našeho dlouholetého přispěvatele Petra Havránka upřesňujeme údaje o dodatečně uznané tisícovce Skalka - SZ vrchol (VV 88a; 1081 m).

Tento nový vedlejší vrchol jsme do seznamu našich tisícovek zařadili v říjnu 2014 na základě podkladů a informací od našeho dalšího stálého přispěvatele Václava Šilhavého, což jsme též uvedli v popisu vrcholu.

Zapomněli jsme však zmínit, že první podnět k zařazení Skalky - SZ vrcholu (VV 88a; 1081 m) mezi naše tisícovky nám zaslal již o mnoho let dříve, a to v prosinci 2006, právě Petr Havránek, jak mimo jiné dokládá i přiložená fotografie.

Petrovi Havránkovi se tímto za opomenutí moc omlouváme, chybu v popisu vrcholu napravujeme a doufáme, že i nadále budeme zásobováni jeho skvělými fotkami a zprávami.

Na Hadím vrchu (VV 202a; 1023 m) při listopadové vánici.

Petr Havránek (listopad 2008)

22.01.2017 22:20:36 - Petr Havránek

Zarůstající výhled z Hadího vrchu

Hadí vrch (VV 202a; 1023 m) je nenápadný vedlejší vrchol Javorné (HLV 202; 1090 m).

Hadí vrch je turisty hojně navštěvován, protože je z něho jeden z nejkrásnějších výhledů na hlavní hřeben Šumavy.

V posledních letech však vrchol zarůstá a je otázkou několika málo let, a výhled si nebudeme moci užít.

Na fotografiích z let 2006, 2009 a 2017, zhotovených ze stejného místa, je zalesňování vrcholu patrné.

Pohled z roku 2006 z lysého vrcholu Hadího vrchu na nejvyšší horu Šumavy, Javor, zcela vlevo je vrchol Sklářského vrchu a zcela vpravo je patrný vysílač na vrcholu Pancíře.

Pohled z roku 2006 z lysého vrcholu Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) na nejvyšší horu Šumavy, Javor, zcela vlevo je vrchol Sklářského vrchu (HLV 120; 1195 m) a zcela vpravo je patrný vysílač na vrcholu Pancíře (HLV 107; 1213 m).

Petr Havránek (prosinec 2006)

Identický pohled na vrchol Hadího vrchu, na kterém je ukazatel běžeckých tratí, v pozadí Javor. Podrost byl ještě nenápadný a kruhový rozhled dokonalý.

Identický pohled na vrchol Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m), na kterém je ukazatel běžeckých tratí, v pozadí Javor. Podrost byl ještě nenápadný a kruhový rozhled dokonalý.

Petr Havránek (leden 2009)

Současný výhled z vrcholu Hadího vrchu z ledna 2017. Ukazatel běžeckých tratí byl vylomen a zůstává po něm pouze kovová patka. Z kruhového výhledu na šumavské tisícovky zbývá pouze úzký štěrbinovitý pohled na Javor. Je pravda, že asi o 100 metrů níže, na

Současný výhled z vrcholu Hadího vrchu (VV 202a; 1023 m) z ledna 2017. Ukazatel běžeckých tratí byl vylomen a zůstává po něm pouze kovová patka. Z kruhového výhledu na šumavské tisícovky zbývá pouze úzký štěrbinovitý pohled na Javor. Je pravda, že asi o 100 metrů níže, na jižním svahu hory, je dosud výhled velmi krásný, i když už není celých 360 stupňů a lesa rychle přibývá.

Petr Havránek (leden 2017)

Vrchol Zlatovce (HLV 283; 1042 m).

Václav Šilhavý (duben 2008)

18.07.2016 11:52:26 - Michal Čečák

Vrchol Zlatovce

Vrchol Zlatovce (HLV 283; 1042 m) leží nejen ve VVP Boletice, ale navíc asi 10 metrů za pevným oplocením obory pro vysokou zvěř.

Geodetické měření tisícovek Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m).

Michal Čečák (květen 2016)

04.06.2016 14:27:41 - Tomáš Formánek

Oficiální změny výšek a uznání nových tisícovek

V sobotu 14. května 2016 jsme na popud pana Michala Čečáka provedli (za jeho účasti) podrobné geodetické měření tisícovek Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m) v Novohradských horách a následující den v neděli 15. května jsme na popud pana Josefa Růžičky, autora NS Hamry - Ostrý, určili místo kde NS překračuje nadmořskou výšku 1000 m a především jsme provedli detailní geodetické měření na Ostrém (HLV 70; 1291 m) a též navazujícího hraničního hřbetu k Velkému Kokrháči (HLV 95; 1229 m).

Výsledky měření přinesly mnoho nových zajímavých skutečností, mimo jiné zpřesnění základních dat o nedávno nově do seznamu zařazené tisícovce Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m), potvrzení nových tisícovek Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) a Čekání (VV 95a; 1124 m) a důležitá upřesnění nadmořské výšky, resp. polohy nejvyššího místa u vrcholů Vysoká (HLV 303; 1035 m) a Ostrý (HLV 70; 1291 m). Všechny výsledky měření jsou podrobně popsány na stránkách jednotlivých vrcholů.

Na základě výše popsaných skutečností tak byly v květnu 2016 oficiálně upraveny nadmořské výšky a souřadnice vrcholů Vysoká (HLV 303; 1035 m), Vysoká - SV vrchol (VV 303a; 1009 m) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) a zcela nově zařazeny do seznamu tisícovek vrcholy Ostrý - JV vrchol (VV 70b; 1218 m) a Čekání (VV 95a; 1124 m) .

Ač by se zdálo, že seznam našich tisícovek již musí být konečný, podobných dosud nepodchycených skalních útvarů s minimálně pětimetrových převýšením (hranice pro zařazení mezi VV) jsou na úbočích našich hor desítky či možná spíše stovky, takže i do budoucna lze očekávat, že ještě nějaké další podobné vedlejší tisícovky budou do oficiálního seznamu přiřazeny. Naproti tomu "objevení" nějaké nové výrazné hlavní tisícovky (jako například v minulosti dodatečně přidané vrcholy Milíř (HLV 394; 1003 m) či Perninský vrch (HLV 393; 1000 m)) by bylo již malým zázrakem.

Kompletní přehled vrcholů dodatečně zařazených do oficiálního výčtu našich tisícovek po zahájení projektu v březnu 2003 lze nalézt na úvodní stránce Galerie tisícovek.

Oblík (HLV 100; 1227 m): kamenný mužík vpředu, v pozadí geodetická tyčka.

Šárka Deverová (srpen 2015)

09.05.2016 17:44:00 - Václav Loužil

Výška Oblíku

Musím opravit svou předchozí informaci ohledně Oblíku (HLV 100; 1227 m) na Šumavě. Napsal jsem, že vrcholová skalka se nachází na křižovatce lesních průseků. Ona "křižovatka" se však nachází asi 7 m od jižního úpatí skalky a je na ní navršena plochá, asi 1 m vysoká kupa menších balvanů a kamení. Trigonometrický bod je od ní dalších asi 7 m jihovýchodním směrem. V pátek minulý týden (6.5.) jsem si na Oblík opět po roce vyšlápl a zjistil svůj omyl...

Rovněž vrchol skalky bude mít nižší nadmořskou výšku, asi o 2 m, nežli jsem odhadoval. Na webových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního se lze v aplikaci "Analýzy výškopisu" v digitálním modelu reliéfu České republiky 5. generace "dopídit" nadmořské výšky skalky 1227,27 m. V informacích k onomu modelu se uvádí možnost střední chyby 0,18 cm v odkrytém terénu. Měl jsem prostě na výšku Oblíku (HLV 100; 1227 m) "velké oči".

Geodetický bod na vrcholu Liščí hory (HLV 267; 1051 m).

Václav Šilhavý (březen 2008)

18.04.2016 12:35:53 - Jan Voráček

Nadmořská výška Liščí hory

Chtěl bych upozornit na rozpor u nadmořské výšky Liščí hory (HLV 267; 1051 m) na Šumavě.

Ve všech dostupných mapách je uvedena výška geodetického bodu 1048,5 m (případně 1049 m), přesto Průvodce po tisícimetrových vrcholech udává výšku nižší, a to 1047 m.

Nejvyšší místo geodetický bod ještě odhadem o dva až tři metry převyšuje (viz fotografie Václava Šilhavého z března 2008) a je možné, že skutečná výška je tedy přibližně 1052 m.

Vyjádření Tisicovky.cz

Díky za upozornění na nesrovnalost v nadmořské výšce. Chybička se občas při tom množství dat vloudí a v původních tištěných publikacích projektu Tisícovky je skutečně nadmořská výška Liščí hory (HLV 267; 1051 m) uvedena chybně. Na Tisicovky.cz je tato chyba již opravena.

Josef Růžička (březen 2016)

12.03.2016 10:08:54 - Josef Růžička

Malý a Velký Ostrý (HLV 70; 1291 m) / Plán akcí 2016

Sonntag, 1. Mai 2016 BayernTour Natur mit dem Schwerpunktthema Baum Ziel dieser Waldführung soll sein, den Baum als etwas Lebendiges zu erleben und zu begreifen. Der Baum lebt, die Teilnehmer höhren den "Herzschlag eines Baumes" und somit in das Innere eines Baumes hinein. Treffpunkt: 11:00 Uhr Wanderparkplatz Sattel (Lam), Lam Richtung Lambach Von hieraus gehts zu Fuß zum Böhmsteig Richtung Weißer Riegel entlang der tschechischen Grenze. Die Rout führt auf teils unmarkierten, aber gut begehbaren Pfaden bis zum Osser (ca. 2 Std.). Musikalische Unterhaltung am Osser.

Sonntag, 29. Mai 2016 17:00 Uhr Maiandacht an der Künischen Kapelle zwischen den beiden Ossergipfeln.

Sonntag, 7. August 2016 Bayerische - Böhmische Kirchweihfeier am Osser 11:00 Uhr Berggottesdient bei der Künischen Grenzkapelle 13:00 Uhr weltliche Feier mit Blasmusik am Osserschutzhaus

Sonntag, 4. September 2016 12:00 Uhr Bayerisch-Böhmischer Hüttennachmittag am Osserschutzhaus. Es spielt in diesem Jahr die Lamer Winkel Blasmusik. Die Veranstaltung dient zur Vertiefung der Freundschaft der Grenzgemeinden Lam-Lohberg-Arrach-Hamry. Eintritt frei

Sonntag, 11. September 2016 Gedenkgottesdienst am Kleinen Osser

Samstag 24. Dezember 2016 Christmette 24:00 Uhr auf Maria Hilf (Bergkircherl)

Šumavské lesy a vrcholy v Bavorsku směrem od Ostrého (HLV 70; 1291 m).

Mersebeat Max (květen 2010)

11.03.2016 12:45:55 - Josef Růžička

Ostrý a opera Čarostřelec

Na Šumavě je stále živá pověst, která zasazuje děj opery Čarostřelec C. M. Webera do Vlčího dolu, tedy do sedla mezi Velkým a Malým Ostrým (HLV 70; 1291 m).

V jednom ze starých turistických průvodců po Šumavě se např. uvádí: "Ve Vlčí propasti – sedle mezi hlavním a vedlejším vrcholem Ostrého – žil v 17. století myslivec, který proslul v širokém okolí jako vynikající střelec. Jeho nevídané schopnosti si lidé vysvětlovali spojením s ďáblem, a tak myslivec byl skutečně vyslýchán a dostal se až do domažlického vězení." Toto není samozřejmě verze o místu děje opery jediná.

Jaká je tedy pravda o místě děje Čarostřelce a kde se C. M. Weber inspiroval tak, aby mohl napsat tak zdařilé hudební dílo?

V létě 1810 C.M. Weber pobýval u svého přítele Alexandra von Dusche na zámku Neuburg u Heidlbergu. Tady si údajně přečetl knihu o strašidlech, která právě vyšla v Lipsku v nakladatelství A.F. Laun & J.A. Apel. V jednom z příběhů se hovoří o mladém písaři Vilémovi, který si chce vzít za ženu dceru lesního Bertrama. V této cestě mu stála závažná překážka - vystřelení mistrovské zkušební rány.

Aby měl Vilém jistotu splnění úkolu, spojí se s nadpřirozenými pekelnými sílami. Bertram mu kdysi vyprávěl o tom, že jakýsi mladý písař v jistém městě (Domažlice) si odlil na křižovatce cest 63 čarovných koulí, pomocí kterých chtěl dokázat své střelecké schopnosti. Vilém se poté tímto vyprávěním inspiruje a odlije uvedený počet koulí. Rána vystřelená na bílou holubici nakonec zabije dceru lesního. „Pekelné síly“ ho tak neočekávaně zcela oklamaly. Její rodiče tuto tragédii nepřežijí, Vilém nakonec všeho končí v blázinci. Tento kriminální čin se údajně svého času řešil u soudu v Domažlicích. Tím písařem měl být Georg Schmid z Prahy.

Muzikoložka Anna Hostomská ve svém Průvodci uvádí, že se jedná o pověst ze starého českého soudnictví z roku 1710, jejíž děj se odehrál kdesi v lesích Šumavy. Řada německých hudebních pramenů, pro mne dostupných, jako místo dění opery uvádí pouze Böhmen, Čechy.

Z jiných zdrojů vyplývá, že bezprostřední inspirací pro zkomponování Čarostřelce byla údajně divoká příroda rokle Velkého Štolpichu u Lázní Libverda v Jizerských horách. Tady Weber v červenci 1814 prokazatelně trávil chvíle odpočinku. Dalším zdrojem inspirace podle různých zdrojů mohla být i skladatelova láska ke své budoucí choti, herečce Karolíně Brandtové. Velmi zajímavé je, že právě do údolí Štolpichu byl tehdy vyslán dvorní operou v Drážďanech malíř, aby zde namaloval kulisy pro scénu Vlčí rokle této opery.

Jako hlavní podnět ke komponování Čarostřelce je pokládána kniha o strašidlech Apela a Launa z r. 1810 (Lipsko, "Das Gespensterbuch").

Weberův námět a literární představu zpracoval do operního libreta dvorní rada Johann Fridrich Kind. S ním se C. M. Weber seznámil v roce 1817, kdy působil v Drážďanech jako dvorní kapelník. Původně měla opera název Zkušební rána, později Myslivcova nevěsta. Její světová premiéra se však dle návrhu berlínského intendanta hraběte Carl von Brühla konala již pod názvem Čarostřelec. Těm, kteří by se zajímali hlouběji o tuto operu, bych sdělil, že sehnat úplné operní libreto v německé verzi není problém.

Vše nasvědčuje tedy tomu, že neexistuje žádné reálné spojení mezi místem s názvem Vlčí důl v sedle mezi Velkým a Malým Ostrým a místem děje opery Čarostřelec. Není ani známo, že by (plným jménem) Carl Maria Friedrich Ernst von Weber někdy navštívil oblast Šumavy nebo Chodska, resp. Domažlic.

V roce 1824 pobýval např. v Mariánských lázních, kde se léčil (krční TBC). K zajímavostem patří, že se v Praze oženil v kostele sv. Jidřicha s herečkou Brandtovou. Umřel v Londýně v r. 1826. Byl pohřben v anglickém Nooffieldu. Odtud v roce 1844 byl převezen do Drážďan. Přestože používal přídomek von, nebyl šlechtického původu.

Zobrazeno 21 - 30 z 256 nalezených

Nahoru

Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Přihlášení uživatele

Galerie tisícovek

Šumava (ŠU)další informace o celku

Šumava (ŠU)
další informace o celku