Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Zobrazeno 81 - 90 z 258 nalezených

29.03.2012 23:14:54 - Václav Šilhavý

“Na kbelíku“ - kandidát na vedlejší vrchol Skalky

Na severozápadním svahu Skalky (HLV 88; 1238 m), ve vzdálenosti 1000 m od jejího vrcholu, na souřadnicích N49.08469 E13.37818, se nachází výrazná skalní kupa. Vrchol kupy má nadmořskou výšku přibližně 1080 m a převýšení vůči jejímu jihovýchodnímu úpatí činí cca 6 m. Skalní kupa je tedy velmi pravděpodobně vedlejším vrcholem Skalky.

Na současných mapách není toto místo označeno kótou, ani žádným názvem. Na historické mapě - III. vojenské mapování 1877-1880, 1 : 25 000, mapový list 4351_3, je místo označeno německým názvem: “Am Kübel“. Původní místní označení kupy můžeme po překladu nahradit českým výrazem “Na kbelíku“.

19.03.2012 09:14:04 - Tomáš Formánek

Vydá šumavský Obří hrad svá tajemství?

"Kamenné ohrazení známé jako Obří hrad (Riesenschloss) je svou nadmořskou výškou 940 až 980 metrů nejvýše položenou pravěkou pevnostní stavbou na území České republiky. Nachází se na severní části šumavského hřebene Valy (HLV 353; 1010 m) pět kilometrů na jihovýchod od Kašperských hor a ve stejné vzdálenosti západně od obce Stachy nad romantickým údolím říčky Losenice poblíž jednolitých kamenných moří."

V aktuálním čísle časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese č. 1/2012 (Jaro) je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 34-35 otištěn článek PhDr. Vladimíra Horpeniaka z Muzea Šumavy v Kašperských horách "Vydá šumavský Obří hrad svá tajemství?".

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopise Vítaný host, případně na internetových stránkách časopisu Vítaný host.

17.01.2012 00:21:15 - Václav Šilhavý

"Nad Rakouskou cestou“ – kandidát na nový HLV JV od Plechého

Na JV svahu Plechého (HLV 21; 1378 m) se ve vzdálenosti cca 1780 m od jeho vrcholu nachází vyvýšenina, aspirující svými parametry na zařazení mezi hlavní tisícimetrové vrcholy!

Vrchol vyvýšeniny je na souřadnicích N48 45 54.3 E13 52 47.1 a má kótu 1053,9. Sedlo je poblíž státní hranice, na hřbetnici směrem k Plechému (HLV 21; 1378 m), vzdáleno asi 300 m severozápadně. Nadmořská výška sedla je dle měření GPS přibližně o 17 m nižší, než vrchol vyvýšeniny.

Přes jihozápadní okraj vyvýšeniny prochází státní hranice a zároveň červená turistická trasa. Vlastní vrchol je však od hranice vzdálen 70 m SV a leží uvnitř I. zóny PP "U Rakouské cesty“. Tato oblast je porostlá různověkým smíšeným lesem, dosud nezasaženým kůrovcovou kalamitou.

Název vrcholu "Nad Rakouskou cestou“ je odvozen od historického hraničního přechodu "Rakouská cesta“, který se nachází ve vzdálenosti 350 m JV, v sedle směrem k Studničné (HLV 142; 1160 m).

13.01.2012 10:04:10 - Tomáš Formánek

Lanovka na Hraničník a zvětšení 1. zóny NP

Ve středu 11. ledna 2012 se uskutečnilo jednání odborníků, politiků a zástupců krajů a obcí s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou o dlouhodobé strategii v Národním parku Šumava. Po dlouhé diskusi se zúčastnění dohodli, že první zóna by měla činit 26,5% plochy parku.

Finální návrh MŽP počítá s rozlohou I. zóny NP 26,5% (22% bezzásahová zóna + 4,5% dočasně zásahových zón) a dalšími 8,5% zóny IIa, která by se na převod do I. zóny připravovala. Rozloha I. zóny spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35%. Návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,9% a s 5,1% pro III. zónu.

Za to, že šumavské obce na tento kompromis přistoupily, souhlasí MŽP s vybudováním dopravní lanovky na Hraničník (HLV 68; 1282 m). Podle ministra půjde ale výhradně o dopravní stavbu, která umožní lyžařům dostat se mnohem snadněji do lyžařského areálu v Rakousku a jejíž parametry vyloučí možnost, že by se v jejím okolí počítalo s dalším lyžařským centrem i na české straně. Okolí lanovky zůstane podle ministra dál součástí první zóny a bude tedy v nejpřísnějším režimu ochrany.

Více podrobností včetně zvukového záznamu vyjádření ministra Chalupy naleznete například na stránkách ČRo v článku První zóna národního parku bude větší a na Hraničník povede lanovka.

03.01.2012 23:39:15 - Václav Šilhavý

Kytýrka - kandidát na vedlejší vrchol Basumského hřebenu a zajímavá lesní cesta poblíž

Na jihovýchodním svahu Basumského hřebenu (HLV 66; 1288 m), ve vzdálenosti cca 1300 m od jeho vrcholu, se na souřadnicích N48 57 57.6 E13 48 22.6, nachází jakási plošinka, zakončená ve směru po svahu skalním útvarem – mrazovým srubem. Pod mrazovým srubem se sklon svahu prudce láme.

Nejvyšší místo v závěru plošiny má kótu 1125 a převýšení vůči sedlu, vzdálenému ve směru k Basumskému hřebenu (HLV 66; 1288 m) cca 50 m, je asi 5,5 m. Toto místo je označeno místním názvem „Kytýrka“, a lze o něm uvažovat, jako o možném vedlejším vrcholu Basumského hřebenu.

.

Ze severu a z východu Kytýrku obchází serpentinová lesní cesta, nesoucí stejný název. Lesní cesta Kytýrka spojuje Lukenskou cestu s Horní basumskou cestou, je dlouhá asi dva kilometry, a překonává převýšení 150 m.

Cesta byla vybudována pravděpodobně v druhé polovině devatenáctého století v souvislosti se stavbou tzv. „Bázumské“ lovecké chaty, která stojí u křižovatky s Horní basumskou cestou, v nadmořské výšce cca 1175 m.

Na stavbu cesty lze nahlížet jako na zajímavé technické dílo. Trasa cesty je vedena jako zářez do strmého svahu, z velké části obehnaný kamenným tarasem. Taras byl postaven velmi kvalitně a bytelně z nasucho vyskládaných kamenů.

27.12.2011 14:06:30 - Tomáš Formánek

Hora Křemelná a Sněžné jámy

V aktuálním čísle časopisu Vítaný host na Šumavě a v Českém lese č. 4/2011 (Zima) je, mimo řady dalších zajímavých článků, na stranách 8-9 otištěn krátký text Mgr. Pavla Hubeného "Hora Křemelná a Sněžné jámy".

Náhled článku je možné shlédnout na připojeném obrázku, více informací naleznete přímo v tištěné verzi časopise Vítaný host, případně na internetových stránkách časopisu Vítaný host.

06.12.2011 23:35:04 - Václav Šilhavý

Trojmezí - vedlejší vrchol Větřína

Na SV svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 1200 m od jeho vrcholu, vystupuje poměrně výrazná rozsocha, jejíž hřbet je po asi 200 m zakončen skalním výchozem.

Na nejvyšším místě výchozu je umístěn žulový mezník s křížkem. Souřadnice mezníku jsou: N48 59 33.0 E13 50 17.2. Mezník vypadá jako regulérní geodetický bod, není však evidován v oficiální databázi bodových polí.

Na mapách je hřbet označen názvem „Trojmezí“, a u skalního výhozu je uváděna kóta 1098. Sedlo je na hřbetnici směrem k Větřínu (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 210 m jihozápadně, má souřadnice: N48 59 27.8 E13 50 10.8, a nadmořskou výšku přibližně o 10 m nižší, než vrcholový mezník. Trojmezí můžeme tedy s velmi vysokou pravděpodobností označit jeko vedlejší vrchol Větřína.

20.11.2011 15:04:12 - Petr Havránek

Kříž na vrcholu Sokola

Dne 17.7.2011 byl na vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) vztyčen asi čtyřmetrový, hrubě otesaný dřevěný kříž. Na kříži je umístěna během posledních let v pořadí již třetí schránka s vrcholovou knihou. Minulou schránku umístila a spravovala Česká obec sokolská, schránka i s knihou je nyní asi 20 m od nového kříže. Sokol je tak v současnosti svým způsobem raritou, neboť v jeho vrcholové části se nacházejí současně hned tři vrcholové knížky.

Smrkový porost na svazích i vrcholu Sokola (HLV 80; 1253 m) je již zcela odumřelý a lze předpokládat, že do několika let bude z vrcholu hory volný výhled.

18.11.2011 00:58:15 - Václav Šilhavý

Kamenné hraniční mezníky na boubínském Dlouhém hřbetu

Pomyslnou spojnici vrcholů Boubína (HLV 29; 1362 m) a Bobíku (HLV 74; 1264 m) tvoří horské pásmo, na starých mapách označované názvem „Dlouhý hřbet“.

Součástí Dlouhého hřbetu jsou vrcholy Větřín (HLV 133; 1178 m), Solovec – JZ vrchol (VV 145a; 1145 m) a Solovec – J Vrchol (VV 145b; 1132 m). Přes tyto vrcholy prochází historická hranice mezi lesními pozemky – Polesí Mlynářovice a Polesí Zátoň. Linie hranice lesních pozemků je označena kamennými mezníky.

Mezníky pocházejí zřejmě z poloviny devatenáctého století a některé z nich jsou opatřeny německými nápisy s dobovými místními názvy.

Začátek řady mezníků je v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m), kde se stýkají hranice tří polesí: Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň), Müllerschlag (Mlynářovice). Poslední mezník s nápisem se nachází na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

Mezníky s německými nápisy jsou po linii hřbetu rozmístěny v následujícím pořadí: 

• Trojmezník č. 1: „Kreutzfichte“ (Křížová smrč) v sedle mezi vrcholy Boubína (HLV 29; 1362 m) a Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 2: „Baerenstand“ (Medvědí brdo) na severozápadním svahu Větřína (HLV 133; 1178 m), ve vzdálenosti cca 230 m od jeho vrcholu.
• Mezník č. 4: „Geyerruck“ (Supí hřbet) na vrcholové plošině Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 6: „Windhöhe“ (Větrné návrší) na spočinku ve vzdálenosti 360 m jihovýchodně od vrcholu Větřína (HLV 133; 1178 m).
• Mezník č. 8: „Senkenberg“ (Skloněná hora) 240 m jihovýchodně od mezníku č.6. Mezník č.12: „Ansitz“ (Lovecký posed) na vrcholové plošině Solovce – JZ vrcholu (VV 145a; 1145 m).
• Mezník č. 16: „Farrenberg“ (Býčí hora) na vrcholové plošině Solovce – J vrcholu (VV 145b; 1132 m).

05.11.2011 16:22:28 - Jan Janda

Kaňon na tisícovce Větrný

Nedaleko tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m) na souřadnicích GPS 48°55'22.601"N, 13°55'40.065"E se nachází zajímavá skalní propast dlouhá asi 40 metrů, široká asi 5 metrů a v nejhlubším místě hluboká asi 8 metrů. Jedná se o velmi souměrný kaňon, který snad ani nemohla vytvořit příroda sama.

Zajímavé je to, že kaňon prochází podružným vrcholem tisícovky Větrný (HLV 259; 1051 m), a to téměř přesně v jeho nejvyšším bodě. V turistických mapách, např. na mapy.cz, je tento vrcholek označen kótou s nadmořskou výškou 878 metrů nad mořem.

Vrcholek s kaňonem se nachází asi 300 od silnice číslo 141 vedoucí z Týna nad Vltavou do Volar, v místě nazývaném "Rozvodí." Zde lze nechat na malém parkovišti auto a pokračovat jihovýchodním směrem přes louku asi 300 metrů k lesu a po krátkém stoupání dojít ke kótě s nadmořskou výškou 878 metrů, kde se nachází kaňon.

Zobrazeno 81 - 90 z 258 nalezených

Nahoru