Tisícovky - hory ČR s výškou nad 1000 m

Šumava (ŠU)
další informace o celku

Navigace: Homepage > Galerie tisícovek > Šumava > Další informace o celku

Šumava: Fotografie celku | Přidat fotografii | Další informace o celku | Přidat informaci

Související odkazy: Adamova hora | Basumský hřeben | Blatný vrch | Bobík | Boubín | Břemeno | Březník | Březová hora | Bukovec | Černá hora | Černá stěna | Černý les | Čertův vrch | Červený vrch | Debrník | Dlouhý hřbet | Dolní Ždánidla | Doupná hora - SV vrchol I | Doupná hora - SV vrchol II | Dřevěná hůl | Habr | Helmwald | Hole | Holý vrch | Homole | Homole | Hraničník | Hrb | Hůrecký vrch | Huťská hora | Hvězda  | Hvězdáře | Hvězdná | Hvězdná - JV vrchol | Hvozd | Hvozd - J vrchol | Chlum | Chlustov | Churáňov | Javorná | Javorník | Jedlová | Jedlová | Jelení hora | Jelení hora - Z vrchol | Jelení kaliště | Jelení slať - S vrchol | Jelenská hora | Jezerní hora | Jezerní hora - S vrchol | Jezernice | Kamenáč | Kamenitý vrch | Kamenná | Kamenná hora | Kapraď | Kapradinec - J vrchol | Knížecí stolec | Kochánovský vrch | Koňský vrch | Kopka | Kostelní vrch | Kostelní vrch - J vrchol | Královský kámen | Křemelná | Křemenná | Kupa | Lapka | Liščí hora | Lysá | Malá Mokrůvka | Malý Bobík | Malý Prenet | Malý Špičák | Medvědí hora - J vrchol | Medvědí vrch | Modravská hora | Můstek | Můstek - Z vrchol I | Na skále | Nad Bučinou | Nad Bukovou slatí | Nad Hospodárnicí | Nad Latschensee | Nad myslivnou | Nad myslivnou | Nad myslivnou - S vrchol | Nad Pasekou | Nad plesem | Nad Rakouskou cestou | Nad Rakouskou loukou | Nad Roklanským potokem | Nad Šindlovem | Nad Šmauzy | Nad Vískou   | Nad Vískou - JV vrchol I | Oblík | Obrovec | Obrovec - JV vrchol | Orel | Ostrý | Pancíř | Pažení | Perník | Plechý | Polecký vrch | Polední vrch | Poledník | Polom | Polom - JV vrchol | Pomezní vrch | Pomezný | Popelná hora - J vrchol | Popelná hora - S vrchol | Prenet | Přední Mlynářská slať | Přilba | Radvanovický hřbet - JZ vrchol I | Radvanovický hřbet - JZ vrchol II | Skalka | Skalky   | Skalky | Skalnatý hřbet | Skalnatý hřbet - V vrchol | Sklářský vrch | Smrčina | Smrčina - S vrchol | Sokol | Solovec | Spálený | Stolová hora | Stolová hora - JZ vrchol | Stožec | Stráž | Strážný | Strážný - S vrchol | Studená hora | Studničná | Suchá hora  | Suchá hora - SZ vrchol | Svaroh | Svatý Jan  | Svatý Tomáš | Světlá hora | Špičák | Špičák | Špičák | Špičník | Tetřev | Tok  | Trojmezná | Třístoličník | U tří jedlí | V koutě | V oboře | V pařezí | Valy | Včelenský vrch | Ve svahu | Velká Mokrůvka | Velký Kokrháč | Velký Plešný | Větrný | Větřín | Vítkův kámen | Vlčí kámen | Vyhlídka | Vysoký hřbet | Vysoký hřeben | Vysoký stolec | Výška | Zahrádky | Zámecký les | Zátoňská hora | Zátoňská hora - SV vrchol | Zlatovec | Ždánidla | Ždánov | Žďárecká hora | Žlebský kopec | Žlíbský vrch

Zobrazeno 71 - 80 z 258 nalezených

05.01.2014 19:38:09 - Petr Havránek

Další pokračování dramatu o dostupnost Modrého Sloupu

Už od roku 1989 se vedou diskuse o dostupnosti Modrého Sloupu, historického přechodu z Čech do Bavorska na prastaré Zlaté stezce u Březníka. Modrý Sloup leží na úbočí Luzného, těsně nad sedlem se Špičníkem (HLV 34; 1351 m).

Od březnické hájovny vede na Modrý Sloup původní historická cesta, jejíž větší část byla za totality zpevněna a upravena do podoby lesní silničky, končící 700 metrů od Modrého Sloupu točnou. Zbývajících 700 m je pak pěšina, vedoucí podmáčeným terénem.

Zprůchodnění této historické cesty bránily dosud ekologické organizace, obávající se o populaci vzácného tetřeva. Tlak na zprůchodnění cesty mezi Březníkem a Modrým Sloupem ze strany českých i bavorských obcí i turistických organizací byl tak silný, že 15.7.2009 otevřela správa Národního parku Šumava provizorní stezku, vedoucí z Březníka k Modrému Sloupu úbočním Špičníku (HLV 34; 1351 m).

Konečně na jaře roku 2013 se dohodlo Ministerstvo životního prostředí, šumavské i bavorské obce a Národní park Šumava na zprůchodnění původní historické cesty Luzenským údolím. Pomohlo tomu několik studií, prokazujících, že populace tetřeva pohybem turistů po této cestě narušena nebude.

Cestu údolím vyznačil šumavský písmák, bývalý učitel, skaut a momentálně zaměstnanec Správy NP a CHKO Šumava Emil Kintzl, jehož prastrýc tuto stezku označil za První republiky. Cesta měla být otevřena 15.7.2013. Několik dní předtím však na základě stížnosti Okrašlovacího spolku Zdíkovska a České společnosti ornitologické rozhodl českobudějovický soud o tom, že cesta luzenským údolím otevřena nebude.

Na Modrý Sloup se tak lze mezi 15. červencem a 15. listopadem dostat pouze 5 km dlouhou cestou úbočím Špičníku (HLV 34; 1351 m). Další dějství boje o zprůchodnění již vyznačené cesty Luzenským údolím se dá očekávat zřejmě v krátké době.

03.11.2013 23:32:53 - Václav Šilhavý

Skalní útvary na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou

Ptačí skály (VV 24a; 1285 m)

Na severozápadním svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 1200 m od vrcholu, na souřadnicích N48.78000 E13.83914 se nachází výrazná osamocená skála. Místo je na mapách označeno názvem Ptačí skály (VV 24a; 1285 m).

Nadmořská výška terénu v okolí skály je cca 1275 m. Převýšení vrcholu skály vůči okolí činí cca 8 – 10 m. Skalní útvar splňuje kritéria stanovená pro zařazení mezi vedlejší vrcholy.

.

Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m)

O 130 výškových metrů níže než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), se na SZ svahu tisícovky Nad Rakouskou loukou (HLV 24; 1373 m), ve vzdálenosti 2300 m od jejího vrcholu tyčí další skalní skupina. Nejvyšší je J skála, která je vysoká minimálně 12 m. Úpatí jižní skály ve směru proti svahu má souřadnice N48.78954 E13.83314 a nadmořskou výšku cca 1145 m. Skalní skupina splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu.

Ač je tato skalní skupina mnohem mohutnější než Ptačí skály (VV 24a; 1285 m), není na některých mapách vůbec zanesena. Místním názvem "Jakubova Chýše" je v mapách označováno místo položené o něco severněji, než je poloha skalní skupiny Jakubova chýše (VV 24b; 1157 m).

21.10.2013 22:57:15 - Adam Hauner

(Ne)přístupnost PP Královský hvozd

Přírodní památka Královský hvozd, která je tvořena mnoha ostrůvky samotných zvláště chráněných území v CHKO Šumava, má velmi, velmi rozsáhlé ochranné pásmo táhnoucí se podél hranic od Sv. Kateřiny po Alžbětín a zahrnuje celý Královský hvozd s výjimkou ještě přísněji chráněné NPR Černé a Čertovo jezero a NPR Bílá Strž.

Ochranné pásmo není v běžných mapách vyznačeno, ale je popsáno v příloze vyhlášky,

viz:

http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_5.jpg .

.

Pro zvláště chráněná území (v mapě značená) a překvapivě pro ochranné pásmo (neznačené) platí ustanovení odst. 6 článku 4 vyhlášky, kterým byla PP Královský hvozd vyhlášena, omezující pohyb výhradně na označené trasy, pokud tato vyhláška či její část nebyla novějším dokumentem či soudním rozhodnutím upravena (za informaci bych byl rád).

Viz: http://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/v_22914_1.jpg .

29.08.2013 08:37:21 - Jan Voráček

Informace o nepřístupnosti Svarohu

Informace o nepřístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) z české strany mi připadá poněkud nepřesná a zavádějící. Podle Mapy.cz je Svaroh pouze v CHKO, tedy volně přístupný. V terénu zde je sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem při své poslední návštěvě této oblasti ani v terénu vyznačené neviděl.

Jediný nepřístupný vrchol v Královském Hvozdu je Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) ležící v NPR Černé a Čertovo jezero. Na samotné Grenzsteig platí omezení hlavně na území NP (ani z německé strany není Svaroh v NP) a to v oblasti kolem Latschensee (HLV 140; 1163 m), Debrníku (HLV 40; 1337 m) a Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m).

25.08.2013 16:31:01 - Petr Havránek

České ukazatele na hraniční stezce na vrcholu Svarohu

Pěšina na česko-bavorské hranici v oblasti Šumavy je považována bavorskými zákony za oficiální turistický chodník (Grenzsteig), který je přístupný veřejnosti každoročně v období od 15.7. do 15.11. Chodník je přístupný v tomto období i v nejpřísněji chráněné zóně Bavorského národního parku (Kernzone).

Obvykle nemá hraniční chodník mimo hraničních kamenů a modrobíle pruhovaných plastových tyčí žádné další značení. Na vrcholu Svarohu (HLV 42; 1333 m) se však v poslední době objevily nové dřevěné turistické ukazatele v českém jazyce. Informují o tom, že jižním směrem lze dojít do Alžbětína za 3 hodiny, do Železné Rudy za 4 hodiny, severozápadním směrem pak lze dojít za 3 hodiny na Ostrý (HLV 70; 1291 m) a za 5 hodin do Hamrů.

Vrchol Svarohu (HLV 42; 1333 m) je přitom z české strany nedostupný, nevede sem žádná značená cesta a vstupu brání I. zóna NP Královský hvozd. Na vrchol Svarohu je možné snadno vystoupat z bavorské strany z parkoviště Scheibensalter, které je vzdálené od Bavorské Rudy po silnici asi 12 km.

29.08.2013 08:23:46 - Jan Voráček

Informace o (ne)přístupnosti Svarohu (HLV 42; 1333 m) a Grenzsteig mi připadá poněkud nepřesná a zavadějící. Grenzsteig není přístupná po celé své délce - např. v okolí Latschensee nebo Debrniku (HLV 40; 1337 m). Omezení platí myslím i v oblasti Velké Mokrůvky (HLV 25; 1370 m) a Malé Mokrůvky (HLV 44; 1330 m). Oblast Svarohu (Královského Hvozdu) však leží "pouze" v CHKO (z bavorské strany LSG), tudíž zde je přístupná bez omezení.

Z české strany je v terénu sice občasnými informačními tabulemi vyznačená jakási "klidová zóna", nicméně její hranice jsem nenašel vyznačené ani v terénu ani v žádné mapě. Jediný nepřístupný vrchol (podle map) je pouze Jezerní hora (HLV 37; 1343 m) (leží v NPR Černé a Čertovo jezero) a Ostrý (HLV 70; 1291 m) (PP Královský Hvozd, přístup je však možný po značených cestách).

28.05.2013 22:31:44 - Václav Šilhavý

Skalní útvary v masivu Špičáku aspirující na zařazení mezi VV

“Nad Sedlem“ / Špičák - S vrchol (VV 103f; 1079 m)

Na severním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m) ve vzdálenosti 930 m od vrcholu se nachází výrazný skalní výchoz. Vrcholová skalka má souřadnice N48.82310 E14.03934 a kótu cca 1092 m. Převýšení vrcholu vůči úpatí výchozu, na jeho jižní straně proti svahu, činí přibližně 10 m. Skalní útvar splňuje jednoznačně kritéria pro zařazení mezi vedlejší vrcholy. V mapách není místo nijak pojmenováno. Pracovní označení “Nad Sedlem“ je zvoleno podle blízkého sedla mezi masivem Špičáku (HLV 103; 1221 m) a Knížecího Stolce (HLV 94; 1236 m). V sedle je umístěn geodetický bod č. 32 s kótou 1037,56 m a s místním názvem “V Sedle“.

Nad Slatinkou (VV 103e; 1195 m)

Další zajímavý skalní útvar na západním svahu Špičáku (HLV 103; 1221 m) lze nalézt ve vzdálenosti 300 m od vrcholu na souřadnicích N48.81507 E14.03474. Vrchol skalky má kótu cca 1095 m a převýšení vůči úpatí na její severní straně je cca 10 m. Skalní útvar též splňuje jednoznačně kritéria vedlejšího vrcholu. Pracovní označení “Nad Slatinkou“ je zvoleno podle potoka Slatinka, pramenícího nedaleko, v sedle mezi Špičákem (HLV 103; 1221 m) a tisícovkou Nad Hospodárnicí (HLV 129; 1182 m).

06.11.2012 22:35:43 - Václav Šilhavý

Johnův kámen – kandidát na vedlejší vrchol Boubína

Na jihozápadní části hřbetu boubínského masivu, se ve vzdálenosti cca 1140 m od vrcholu Boubína (HLV 29; 1362 m), na souřadnicích: N48.98991 E13.80181, nachází skalní výchoz.

Toto místo je na mapách označeno názvem Johnův kámen, a má kótu: 1284,7 m.n.m.

Kamenný obelisk, nesoucí stejné jméno, stojí na vrcholu Srního vrchu (VV 29a; 1296 m), vzdáleného cca 220 m jihovýchodně od skalky. Převýšení temene skalky vůči sedlu ve směru k Srnímu vrchu činí cca 4,5 – 5,5 m. Johnův kámen - skalní výchoz, je tudíž kandidátem na nový vedlejší vrchol Boubína.

05.11.2012 18:21:45 - Michal Holub

Vrcholový hřbet vlastního vrcholu Boubína

Nejvyšší část hřbetu Boubína (HLV 29; 1362 m) je ohraničená v mapách přibližně dvěma elipsami vrstevnice 1350 m a má délku cca 500 m.

Podle měření (dvě GPS s barometrem) má severozápadní část (nedaleko červené odbočky na Johnův kámen) výšku 1354 m a je vzdálena od nejvyššího místa u geodetického bodu a rozhledny necelých 350 m. Sedlo je níže o 4 metry (tedy 1350 m, vyšlo z obou měření shodně), takže se o vedlejší vrchol nejedná. Ještě menší převýšení vykazuje jihovýchodní část, kde je vzdálenost 100 m a výškový rozdíl jen okolo 1 metru.

Vše je přehledně vyznačeno v mapce.

29.10.2012 11:29:10 - Pavel Winkelbauer

Socha jezevce a vrcholová kniha na Hrbu

Na sklonku léta 2012 byla na vrcholu Hrbu (HLV 225; 1074 m) umístěna schránka s vrcholovou knihou. Nachází se přímo na nejvyšším skalisku a střeží ji dřevěný jezevec.

Socha jezevce upomíná na pověst o tom, jak financové naháněli přes kopečky podloudníka. Pašerák byl při útěku těžce zraněn a zachránil se jen díky tomu, že našel útočiště v jezevčí noře.

11.07.2012 23:54:52 - Václav Šilhavý

Rozhledna na Knížecím stolci

Na vrcholovém hřbetu Knížecího stolce (HLV 94; 1236 m) byla v roce 1938 zbudována turistická rozhledna. Jednalo se o dřevěnou, 20 m vysokou stavbu. Tato rozhledna, která vzhledem k době svého vzniku, nebyla téměř využívána, spadla na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století.

Na upravené plošince, kde stávala původní turistická rozhledna z roku 1938, nechaly Vojenské lesy a statky ČR postavit novou dřevěnou rozhlednu. Stavba proběhla během června a prvních dnů července 2012.

Nová rozhledna byla slavnostně otevřena ve středu dne 11. 7. 2012. Celá stavba je vysoká 7,9 m. Podlaha vyhlídkové plošiny je ve výšce 4,3 m.

Zobrazeno 71 - 80 z 258 nalezených

Nahoru